MACHALIK: Absenci spodních kmitočtů bych určitě za zkreslení považoval. Subjektivní preference zvuku bez basů existuje (a můžou k ní být i důvody), ale ideálem je pochopitelně full-range reprodukce. Samozřejmě měřením všechno o bedně nezjistíš - ale vzhledem k tomu co tu dlouhodobě píšeš o zesilovačích předpokládám, že i zesilovač potřebuješ slyšet a čísla ti nestačí, tak je to vždycky.

K poklesu výšek se dál nevyjadřuju, to co jsem říkal jsem se dočetl v nějakém paperu o psychoakustice, ale nevím o tom dost abych to potvrzoval/vyvracel.

MACHALIK: Chápu, ale nesouhlasím. V první řadě zkreslení prostředí znát můžeš - ne přesně, ale v dostatečné přesnosti, to jak moc zkresluje vzduch samozřejmě známé je a jsou bedny které se s ohledem na něj navrhují (v praxi mají drobný pozvolný pokles na výškách, protože to je základní vlastností vzduchu).

Ten kulový měnič v dokonalém prostředí klidně může být ideálem ke kterému přirovnáváme. Mikrofon ani záznamová zařízení samozřejmě dokonalá nejsou, zkreslení těch kvalitních je ale o tolik menší než zkreslení slušných beden, že je to víceméně jedno. Rozdíl oproti měření zesilovačů je jen v tom, že musíš měřit v prostoru (což, pravda, spousta konstruktérů dodnes nedělá) - je ti ale jedno jestli to je dvojpásmo nebo čtyřpásmo, zajímá tě jestli ta konstrukce dělá nebo nedělá akustické průsery, a to jde změřit. A pak už ti je jedno jestli je to způsobené stavbou ozvučnice nebo volbou měniče nebo blbě sfázovanou výhybkou.

To je jak kdybys říkal, že dvoupásmo je zkreslené a čtyřpásmo nezkreslené. Jasně. To tak je. Zabejvat se tím ale nemá smysl, podstatný je dostat z čehokoli to maximum.

Na druhou stranu, jestli se tady snažíme dobrat k závěru, že pro optimální reprodukci je potřeba mít pokud možno co nejplnorozsahovější bedny s co nejmíň zkreslujícími měniči, třeba Rockport Arrakis, tak samozřejmě, to je bezesporu pravda. Postavme proti nim libovolné Xaviany. I tak bych se zdržoval používání pojmu zkreslení. Xaviany oproti Arrakisům hrajou naprosto zprdele, jak mobil, ale to bych zanedbal, nebo tomu minimálně neříkal zkreslení. Navíc se může stát, že se zesilovačem typu DPA budou ty Xaviany subjektivně míň srat než Arrakisy, protože tento (jsa totálně napiču) si s Xaviany jakž takž poradí a zprostředkuje zážitek podobný tomu, na co je každý jouda zvyklý z domu, kdežto jeho připojení k Arrakisům vyprodukuje šílený zvuk plný akorát dunění a plácání a hučení a zkreslení. Na vině je pochopitelně zesilovač. Z tohoto náhledu říkám, že rozhodujícím komponentem v apecu je zesák, bednami si člověk "ladí zvuk".