LIQUID_SOUND: taky mám vzpomínky na hnusnou bolševickou svini, která nám dělala třídní a mlátila nás bužírkou od kabelu. Bohužel jako nejmenší děti, v první a druhé třídě.

Soudružka Svobodová, ZŠ Karmelitská. Snad už chcípla.

MIST: Fuj. Hodně mě tenhle "návrat" vykolejil a nedal jsem ani čtvrt hodiny toho filmu. Když si vzpomenu na tu starou socialistickou třídní ve třetí třídě. Neexistoval den aby nějaký dítě nedohnala k pláči. Bylo to úplně běžný. A kdo bulel v lavici, toho vytáhla k tabuli, aby to všichni viděli. Vyjma svý oblíbený skupinky dětí s rodičema v partaji. Přitom byl rok po sametu. A jakmile se objevil jedinej rodič/jiná učitelka/ředitel tak byla jako milius. Svině učitelský.

MIST: Jen na okraj: *zhlédla.

Jsem minuly tyden vzhledla slovensky film Ucitelka a musim rict, ze mi to teda preneslo do detstvi jak nikdy.
Muj muz po dokoukani prohlasil, ze ten film je nadsazka, ze deti ucitelum doma neuklizeli. Coz mne pobavilo.
Nezapomenutelne, kdyz na mne ucitel ukazal pri telocviku, ze ja umim cvicit, tak at si vyberu kamaradku a poslal nas pres celou Prahu jeho matce nakoupit a uklidit byt :DDD A ne jednou, byla jsem omluvena mnohokrat z telocviku a vytvarky, protoze jsem umela i kreslit :D
I takovy mohl byt telocvik.
Vlastne nevim, proc jsem to doma nerekla a co by vlastne nasi ohledne toho delali.

PREDSEDA: No, to jsi nemohl. 🙂 Tohle bylo v letech 1969 a kousek dál...
😉

KEB: Jistě. Na Příkopech na elektrice učil tělák a češtinu jakýsi Bohouš Sedláček. Naprosto luxusní kantor, kterej kdysi skákal závodně do vody a zkoušel skoky, které Duchková skákala v Mexiku, jestli a jak by to šlo skočit. Občas pařil a když jednou přišel s dvojkou na žíle na první hodinu a někdo znáš řekl: Ten jí má! , tak naskočil na ruce, přešel tělocvičnu tam a zpátky. A zavelel, že.muse dojít aspoň do půlky. Kdo nedošel, měl 4-...
Po basketu nás kontroloval ve Výčepu v Panské, jestli nemáme víc, než jím povolené dvě. Aby se nám lépe vypravovala kyselina mléčná ze svalů.
Fakt, jeden ze dvou skvělých pedagogů, které jsem v životě potkal. Ale to už je opravdu hodně let...

KIE: Já bych řekl že ta situace byla za ČSSR a v devadesátkách asi dost podobná.

My na střední taky neměli tělocvičnu a museli jsme chodit do místního sokola, teda s vyjímkama deštivých dnů, to jsme museli chodit na Hamr a běhat tam do toho mokrýho kopce, hrozná bžunda to pro tělocvikáře byla.

Ten byla taky jak z komixu, rozvedenej, šusťáková souprava, cca 4denní strniště, lehký odér pražské vodky - hrál si na hroznýho kliďase, tvrdil že ho nikdo nikdy nerozčílí - mno a protože mám rád výzvy tak jsem tuto přijal a za měsíc mě už na školní chodbě škrtil přitlačenýho na zeď a hystericky na mě křičel :D

Na základce a pak na gymplu nebylo možné a tehdy ani běžné se po tělocviku osprchovat.

GOR: znechutit sport, ano tak nějak bych to popsal.

Nicméně toho ze základky dohnala karma, kdy x let po mém odchodu nějakému děcku dal facku, to spadlo, zlomilo si ruku, nafoukal a šel do p*****

KEB: Byly vyjimky, ale vetsinou to byli brutalni fasisti (neni na FTVS predmet Aplikace fasismu na deti a dorost, kod AfD?), ktery dokazali znechutit sport vsem, co na nej nemeli vlohy (strach, nesikovnost, atp.)

KEB: všechno kokoti, do jednoho

KEB: ja som mal na zakladke smolu na telocvikara, ktory sa poznal s mojim tatkom a asi spolu uplne dobre nevychadzali, lebo foter pre neho nemal dobre slovo a telocvikar ma zasa na hodinach zhadzoval, ze som hnily jak tatko :D

KEB: já měl na tělocvikáře celkem kliku - sice jsem byl slabší až slabý kus (jak v čem), dítě sice netučné, ale sport neprovozující, ale nesnažil jsem se flákat, tak to asi jakž takž oceňovali a nechtěli mi kazit vysvědčení, takže to zpravidla skončilo nějakou tou dvojkou; že by se po mně některý nějak vozil nebo provozoval jiné formy tělocvikářské šikany, to fakt nemůžu říct. Obecně na to rád nevzpomínám, ten žíněnkovo-parketovo-ocelový smrad, červené trenky-bílé tílko-jarmily (ble!), klemra a přechlorovaná voda a olezlé modré kachličky v bazénu... brr. Tělocvik v té době fakt nebyl cool, ozajstná tělovýchova :-|

Já byl na vesnický škole a tam jsme ani tělocvikáře neměli a tělocvik vedli většinou třídní učitelé. Na prvním stupni jsme měli takovou ježibabu, která po nás házela svazkem klíčů, ale ta byla tlustá a moc se nepohybovala, takže tělocvik byla pohoda. A na druhým stupni, to bylo už kolem roku 89 jsme dostali novýho mladýho třídního (později poslance za ODS) a ten byl férovej i když na tělocviku trochu aktivnější. A jelikož socialismus nedokázal za 40 let udělat u školy hřiště a jen nechal zchátrat sokolovnu a budovu školy, tak jsme běhali jak za Cimrmana k lesu a zpátky. Pamatuju se, jak jsem při jednom tom běhu s pícháním v boku zařval "To je ale buzerace", a vedle mě se ozval třídní "Je, Honzo, je to buzerace" a běželi jsme dál.