Ať už byly naše předchozí příspěvky jakkoliv offtopic, poštou mi ASHRAK zaslal zajímavý rozbor, který k tématu patří. Byla by proto škoda, kdybych si jej nechal jen pro sebe. Se svolením ASHRAKa jej cituji:
nejspíš jde o to, že imperativ "budiž" se užívá jaksi častěji a i ve funkci jiných slovních druhů, třeba jako částice - místo "ano" lze použít "budiž" (které vlastně vzniklo z "buď" plus přípojné částice "-ž", ale protože by se to špatně vyslovovalo, tak je tam vkladné "i".). u ostatních jde pouze o přidání té částice, která má jakýsi zesilovací význam.
podle mě, ale je to jen můj osobní názor, nikdy jsem se tím hlouběji nezabýval, je původ už kdesi ve staroslověnštině, protože třeba i ruština má podobnou částici "же": "то же самое; тот же; где же находимся?", podobně v češtině: kde že to jsme? cože jsi to říkal?... a u některých slov to prostě splynulo: jděmež, podívejmež se... ale jak říkám, tohle je můj názor a vůbec by nebylo od věci napsat do jazykové poradny o vyjádření.