Vaclav Bělohradský: Mašíni aneb Jak se dělá fetiš

Světově proslulý slovinský filosof Slavoj Žižek tvrdí, že naše postideologická doba je ve skutečnosti dobou velice ideologickou, i když ideologie tu funguje jinak, než jsme zvyklí. Ideologie v tradičním smyslu vytěsňuje nesnesitelnou pravdu, ta se pak vrací jako symptom, který můžeme vyléčit, jen když odkryjeme, co bylo zakryto.

23. 8. 2011
V současné společnosti ideologie funguje ve fetišistickém modu jako "ztělesněná lež", která nám umožňuje unést nechtěnou pravdu. Ideologie fungující ve fetišistickém modu nám umožňuje přijmout realisticky třeba smrt milované osoby nebo našich ideálů a přimknutím se k fetiši ji učinit snesitelnější: Fetišisté… jsou realisti… ochotní přistoupit na to, jak se věci mají, protože se upínají ke svému fetiši, jenž jim umožňuje mírnit drastický dopad reality.

Třeba fetiš lidská práva dovoluje unést s klidným svědomím smrt tisíců civilistů v rámci "humanitárního bombardování", fetiš korupce umožňuje pravicovým moralistům realisticky přijmout nemorální globální kapitalismus, v němž hranice mezi legálním a nelegálním dávno zmizela. Českým antieuropeistům fetiš suverenita umožňuje přijmout realisticky fakt, že národní státy nejsou než loutky v rukou obřích finančních spekulantů.

* * *

Pirátské Noviny - Bělohradský: Mašíni aneb Jak se dělá fetiš
http://www.piratskenoviny.cz/?c_id=33356

VON_GILOTINE: Takhle jsem si vždycky představoval život filosofa...

DICK147:

DICK147: skoda, ze ten titul Nejnebezpecnejsiho filozofa Zapadu si prisoudil sam zkomolenim jineho vyroku na jeho ucet. Nicmene kniha je rozhodne hodne podnetna, zaroven jako Zizekovy forky ;)

Nejnebezpečnější filozof Západu

Slovinský filozof Slavoj Žižek je v některých kruzích považován za nejbrilantnějšího intelektuálního provokatéra současnosti, jinými je oslavován jako nejlepší diagnostik patologií i vnitřních rozporů současného kapitalismu a liberální demokracie, a dalšími je zatracován jako "nejnebezpečnější filozof Západu či nenapravitelný marxista, který údajně vybízí ke svržení současného systému s pomocí násilných metod nebo dokonce glorifikuje stalinismus.

Český intelektuální diskurs se sice k Žižekovi v poslední době občas odkazuje, ale dost často se zdá, že zejména jeho kritici ve skutečnosti poctivě nepřečetli ani jednu z jeho knih. Navíc Žižek píše a psal na mnoho různých témat, jeho intelektuální záběr, kombinující filozofické úvahy, lacanovskou psychoanalýzu a kulturní kritiku, je ohromující.

Žižekova předposlední kniha, „Jednou jako tragédie, podruhé jako fraška“, kterou v českém překladu a s doslovem Radovana Baroše vydalo nyní nakladatelství Rybka Publishers, z desítek knižních i časopiseckých titulů, které se s Žižekovým jménem pojí, vyčnívá nejen proto, že je jednou z nejpodnětnějších intelektuálních reflexí ekonomické krize z roku 2008, ale také proto, že v sobě synteticky propojuje Žižekovy ústřední teze, které jeho český čtenář zná i z několika knih vydaných v češtině, například Mao: O praxi a rozporu (nakladatelství Grimus), Podkova nade dveřmi (nakladatel Akademie výtvarných umění), Humanismus nestačí (s Michalem Hauserem, nakladatel Filozofia), Mluví tu někdo o totalismu (nakladatel tranzit.cz) a Nepolapitelný subjekt. Chybějící střed politické ontologie (nakladatel Luboš Marek – 3K).

Kniha je svého druhu polemikou s „utopií“ liberalismu, která podle Žižeka definitivně zemřela v roce 2008. Skutečnou utopickou érou byla podle něj ona šťastná 90. clintonovská léta se svou vírou, že jsme dospěli na „konec dějin“, že lidstvo nakonec objevilo zázračnou formuli ideálního socioekonomického uspořádání…Tato utopie zemřela dvakrát, protože zhroucení liberálně demokratické politické utopie 11. Září 2001 ponechalo ekonomickou utopii globálního tržního kapitalismu netknutou; pokud má finanční kolaps z roku 2008 nějaký historický smysl, tak je to zvěstování konce ekonomické tváře Fukuaymaova snu.

...

http://www.pehe.cz/Members/redaktor/nejnebezpecnejsi-filozof-zapadu

GEORGE175: neasi