Tak jsem usmolil fakt dlouhy prispevek ktery mi po zmacknuti jakesi klavesy natvrdo zmizel... nechapu jak...:o(

Takze jeste jednou a strucneji: Uvedomneni ja probehne mezi 3 - 6 rokem, zalezi na edinci. Pravdepodobne je toto uvedomneni vazano na intelektualni zpracovani faktu, že okoli na ditě nějak reaguje. Priklad: dítě zmačkne čudl na hračce a ta začne houkat. To je super. Po čase dojde k přemýšlení nad tím, kdo zmáčkl ten čudlík a kdo z toho má radost.
Já je taky svázáno s pamětí, v raném období ale ještě není dostatečně vyvinutý hypokampus potažmo jeho spoje s korovými oblastmi potřebnými pro vznik epizodické paměti. (moje první vzpomínka je třeba asi až z 4 let:o) Krom toho, pravděpodobně nejsou v kojeneckém věku vyvinuty ani smyslové orgány, takže maminka je spíš pištivá šmouha a tatínek smrdutý bručící flek:o))))

KASTA: No vidiš, na tohle jsem úplně zapomněl ... a přitom jsem se nad tím docela nedávno rozplýval:o))) Jen to opět neřeší problém vztahu mezi vědomím a já. Třeba: já se rozhoduje mezi instinkty - na základě čeho ovšem? Píšeš zkušenost - nicméně já bych řekl že se kolikrát nerozhoduji podle zkušenosti, ale spíše podle pocitu (krom toho že se kolikrát ani nerozhoduji, ale prostě konám (a pak se divím:o)). Další námitka: archetyp je také forma zkušenosti, která ovlivňuje prostřednictvím komplexů naše rozhodování. Jenže, jak komplex tak archetyp jsou součásti nevědomí. A ačkoli komplex je možné si uvědomit (ať už to slovo uvědomit znamená cokoli) tak archetyp nelze.

Cíl který vlastně sleduji je ten, že jungiáni či psychoanalytici stále píší o nutnosti uvědomění si svých nevědomých tendencí, o jejich integraci do vědomí, ale stále nikdo z nich nenapsal, v čem to spočívá...

LOOK: na Ja se taky da koukat jako na jakesi volne kvantum energie, ktere se tu "objevilo" aby resilo konflikt meti instinkty - jaksi "programova nadstavba". Ja pak rozhodne, kteremu napr. ze dvou momentalne soupericich instinktu da prednost - na zaklade napr. zkusenosti z predchozich podobnych udalosti....
postupne vyvojem se mnozstvi teto energie zvetsuje a v urcitem okamziku si ja uvedomi sebe samo, cimz dosahne dalsi urovne informovanosti navic, ktera mu pomaha v rozhodovani mezi instinkty. Kazdy instinkt ma take urcite mnozstvi energie a tyhle energie spolu souperi o to, ktera nakonec nejvice ovlivni konecne rozhodnuti. Ja se muze pridat na kteroukoliv stranu se svou energii ale samo sobe nema dost energie na naprostou vladu nad instinkty. Ja ma take tu vlastnost, ze se chce maximalne rozvijet a obohacovat, cim vic vi, tim lepe rozhoduje ve prospech tela o ktere se stara (vseobecne vzato:) a cim vice ma energie, tim vice veci dokaze ovlivnit a zmenit......

MERLINKA: rika se, ze vedomi ja se utvari ve 2-3 letech... zakladni potreby maleho ditete resej instinkty (tj nevedomi), nejaky vliv na utvareni ja to mit muze, nevyznam se moc ve vyvojove psychologii

LOOK: Dite si uvedomuje prvotne sve potreby-hlad, zimu,... a male flustrace pomahaji uvaret JA?
Kdyz JA neco chce, vedomi, vi jak toho dosahnout?
Potom by mohlo vedomi znikat na zaklade zkusenosti-pokusu a omylu?

SPIELMANN: Asi se da chapat JA vic komplexne. Fyzicky by to mohlo byt vsechno, co nas utvari-telo(vlasy, nohy, ruce, usi, ...)co z nas vychazi a co do nas vchazi. Protoze vsechno s sebou prinasi prozitek a uvedomujeme si to. I pohled do zrcadla je odrazem JA. Tolik pohadek v sobe ukryva poznani pohledu do zrcadla i klam toho,co tam muzeme videt.
Kdyz snime, nase vedomi se vyrovnava s nevedomim.

Co je potom svedomi?
Rika se, ze lidi tizi... je to nevedomi, kteremu je casti kol.nevedomi a tudiz ma sve "stanovene normy".
Od tud mozna vsechny ty porekla:
Bozi mlyny melou ..., Na kazdeho jednou ..., Necim to, co nechces, aby ...

MERLINKA: dalo by se to tak rict, dite si nejdriv zacne uvedomovat, ze neco vnima, tj. pomalu vznikne vedomi, a casem si uvedomi ze je samo o sobe, tedy vznikne 'ja'. tedy 'ja' ve smyslu ega. Jungovo 'bytostne ja' obsahuje cele vedomi i osobni nevedomi cloveka.

KASTA: jednoduse a mooooc pekne receno:-)

Potom mozna vyhledavame extremy chovani, abychom zakotvili ve vedomi prijatelnou cast z nich, protoze nevedome, tam nekde, uz davno je.
Moje profesorka matematiky nam jednou vysvetlovala jak se ucit:
1)jednou to slysis ve skole-jako kdyz zustanou otisky po pnematikach auta
2)prectes to znovu doma-ty otisky prohloubis
3)pred zkousenim to zopakujes-ten otisk je trvaly
........
jiste casem se vytraci nebo ho vytesni neco jineho, ale nekde to tam je:-))))
........
dost mozna je to tak u vseho. existuje databanka vseho vedeni a kazdy k ni ma jine pravomoci.

Da se rici, ze JA je utvoreno vedomim, ktere se utvari z nevedomim? Matematicky: kolektivni nevedomi ---- nevedomi ---- vedomi ---- ja ?

EILIL: Znam. Jedna divcina(19) chodi s klukem (32), ktery se k ni casto nechova pekne, ji to dost trapi, ale vsechno to trpi. Nekolikrat se mi sverila, ze vi, ze je na nej zavisla, ale nedokaze s tim nic nedat. Jeho chovani neni vyrovnane-miluje ji a ublizuje ji, ponizuje,... ale ona to trpi. Neda se nikdo odsuzovat. Jeji otec je alkoholik, co bije jeji mamu. Nekolik let takhle ziji, sice ne uz spolu, ale v jednom dome. A ta holcina utika z domu pryc k tomu klukovi. Myslim, ze i on neni takovy. Ale porad s tim bojuji. Az se nekdy divim, ze je to jeste bavi. Mozna si uvedomili a poznavaji hranice, kam muzou zajit. Mozna je to cesta k poznani sama sebe, uvedomeni si osobnosti, najiti sebevedomi... mozna spolu zustanou a mozna ne, je to prace na sobe, vztahu...

SPIELMANN: jo Jung umi veci skvele ujasnene formulovat...

Nad tim, co je (jsem) jeste ja, jsem taky dost premyslel a hodne se mi libi, jak tohle vysvetluji budhisti - ze zadne stale pevne JA vlastne neni, je to jen iluze, asi jako kdyz se koukame na svicku a vidime PLAMEN - mame pro to slovo, ale plamen vlastne neexistuje, je to proces, neco nestaleho, neustale se meniciho, ale preci ma jakesi "stale a pozorovatelne vlastnosti" - barvu, velikost, intenzitu atd. To je paralela nasich "vlastnosti" - jako vlastnosti a zdanlivou stalost plamene urcuje treba material svicky, tak zdanlivou stalost naseho Ja (treba opakovane podobne reakce na opakovane stejne podnety) urcuje obsah celeho naseho nevedomi.... snad je to trochu pochopitelny, jak jsem to napsal (nejsem holt Jung:)

Huh, tak jsem našel tohle:

Důležitou skutečností na vědomí je, že nic nemůže být vědomé bez já, k němuž se to vztahuje. Jestliže není něco ve vztahu k já, pak to není vědomé. Proto můžeme definovat vědomí jako vztah psychických faktů k já. Co je to já? Já je komplexní danost, jež sestává především z celkového uvědomění si svého těla, své existence a za druhé z dat paměti; máte určitou představu o tom, že jste byli dlouhou řadou vzpomínek. Tyto dvě podstatné složky tvoří to, co nazýváme já. Proto můžeme nazvat já komplexem psychických faktů. Tento komplex disponuje velikou silou přitažlivosti, jako magnet; přitahuje obsahy nevědomí, z oné temné říše, o které nic nevíme. Přitahuje též dojmy z vnějška a když vstoupí do spojení s já, stanou se vědomými. Jestliže se tak nestane, nejsou vědomé.

Zase jsem objevil Ameriku, chjo...

Třeba. I když v tom to asi úplně není. Momentálně se potýkám s problémem hranic Já. Tj. co jsem ještě já a co ne (a to jak psychicky tak fyzicky- kdy se potrava stává mnou? Jsou vlasy co si odstřihnu já nebo už ne?! A co probůh sperma?!?!?!?!? A psychicky - věci, pocházející z nevědomí, které jsem dříve vnímal jako externí se náhle stávají součástí mne samotného, všechny ty projekce, vize, sny a pod...) Teď se nesmějte, ale nějak docházím k jakémusi prožitku a uvědomnění si, že vesmír i já jsme de facto jedno (a zároveň nejsme, ale obě tato fakta jsou jaksi zároveň). A ne, nejsem na tripu ani holotropně ortáven kyslíkem... a do cvokhausu zatím taky nemířím:o) (doufám:o))))))

Podobně vědomí - říct, že když jsem bdělý jsem při vědomí nelze. Při čem jsem když sním, nebo naopak, kolikrát se mi stalo, že jsem někam položil klíče aníž bych na to myslel (a pak je zuřivě půl hodiny hledal:o) Nebo všechna ta "řeč těla", hádky či jakékoli jiné emočně vypljaté situace, na které si pak nepamatuji a nechápu jak jsem se choval a pod. Napadlo mne, že být vědomí má nějakou spojitost s prožitkem, že jsem to právě já tady a teď kdo tu činnost vykonává. Jenže nějak cítím, že tahle definice je strašně úzká... všechny ty zautomatizované činnosti atd.

No stručnš řečeno, mám v tom bordel:o)

Carl Jung - Wisdom of The Dream
http://www.mininova.org/tor/147655
(torrent)

SPIELMANN: jako myslis vymezit je vuci sobe? V cem se lisi vedomi od ja?

JAHRABAGAN: Sorry za rejp (a ostatním za OT), ale třeba je to tim, že se stále koukáš na horu zeleného slizu míst aby jsi se podíval za sebe...:o)))))))

Já bych měl na Vás jednu otázku. Jak byste definovali vědomí a já?!?!?!

JAHRABAGAN: Klidne pipej. Jestli jsi ptak zpevavy, radsi zpivej;) Pro mne to celkove jiste bylo prinosem...

KASTA: jo s timhle nelze než souhlasit... :o) ale je možné, že Merlinka to myslela skutečně jen jako jeden z aspektů.. z těch nevědomých..

MERLINKA: kdyz si ted zkousim predstavit tu celkovou odezvu muze na zenu a zeny na muze - zacnu od te nejvnitrnejsi vrstvy, instinktivni, ciste sexualni, kde jde o vzajemnou telesnou pritazlivost, feromony, pachy, telesnou konstituci atd. Pak je to korigovano animou/animem - tedy jejich nejniternejsimi castmi jako psychickymi prapredstavami muze (muzskosti) a zeny (zenskosti) a pak to pokracuje smerem k osobnimu nevedomi a projevuji se takove veci, jako rodinne stereotypy, zazitky z detstvi, vzor otec, matka.... pak urcite osobni zkusenosti z minulych vztahu a dalsich veci a na konci je vedomy pristup, ktery se to pokousi vicemene korigovat hlavne na zaklade ziskanych zkusenosti, predstav, ocekavani ..... a u kazdeho prevazuuje jina cast te osobnosti jako ta nejvic dominantni, ktera "rozhodne" a navic se to vsechno meni s vekem.... atd atd....

MERLINKA: ahojky, ja bych se trochu bal takovyhleho jednoznacnyho hodnoceni, podle me je to prilis velky zjednoduseni - hledani si partnera je tak komplexni zalezitost, ktera se tyka cely struktury duse, ze vytahnout jeden (mozny a treba v nekterych vztazich prevazujici) motiv a udelat z nej vseobecne platny princip - to proste nejde

MERLINKA: muze byt... v tom pripade bud se nauci potrebnych vlastnosti.. nebo zacne svou divku pronasledovat za to co podvedome na sve matce nesnasi.. (a nemusi to byt jen negativa, mohl svou matkou pohrdat za prilis mekke srdce, nebo ochotu.. cokoli)
Ty mas nejakou takovou zkusenost s takovym parem?

Myslis, ze zakriknuty,jemny chlapec,ktery skryva nesmlouvavost a mozna i krutost vyhledava kategoricke zeny, protoze byla jeho matka takova nebo se potrebuje vzor,jak upevnit svou osobnost?

YMLADRIS: Nejde to. Anebo já to prostě neumim. Vzhledem k tomu, že negativní animus je ve vědomí velice těžko postřehnutelnej, anketu ve stylu nabízených odpovědí prostě nejsem schopen zplodit. Chtělo by to měsíce či roky studia projektivních testů apod., pak možná...

Sorry.

Děkuji. Aspoň vim, že nejsem takovej borec, jak si občas myslim.;-)

INANNA: Stydim se. Hádat se o Hesse. Fuj! Už nepípám...;-(

MERLINKA: Zajimava myslenka.. asi to funguje, kdyz je clovek zdrave sebekriticky a dost prosty predsudku.. najde si partnera od ktereho se nauci to co potrebuje... ve chvily, kdy mu uvedene vlastnosti (nebo schopnosti?) chybi, vztah se stane nesnesitelny, protoze ony nevedome dimenze vehementne popirame a u druheho cloveka kritizujeme... aby sme se mohli citit radoby dobre a lepsi nez ten druhy..

...hledame partnery, kteri maji ty vlastnosti, ktere potrebuje ziskat, abychom se priblizili sami sobe.
Casto potrebujeme, aby se ten druhy prizpusobil nasi nevedome dusi?

Cetla jsem jen neco malo z Junga, tak snad nebude vadit pripojit par postrehu:-)
Lidsky jedinec je spojeni muzske a zenske casti,geneticky je bud muzem nebo zenou.
Animus a anima spolecne vytvareji v kazdem cloveku nevysvetlitelny zazrak lidskeho jedince. Kdyz se jednoho nedostava, vyhledavame partnery, kteri ztelesnuji nevedome dimenze nas samotnych, abychom se naucili lepe poznat sebe sami.

INANNA: Eště mě napadá: myslíš, že dítě vychovaná dvěma homosexuálama má jako archetypovej obraz animy toho "ženštějšího" tátu?

JAHRABAGAN: Nikdy jsem nerekla, ze matka je anima, ale ze s ni souvisi.
O Narcisove ceste predstavu mam, svoji subjektivni, stejne jako o Goldmundove, to k posledni otazce.

INANNA: Ženská část, matka ODPOVÍDÁ animě, nikoliv že JE anima. Takhle vytržený z kontextu to pak vypadá jako psychologismus - což Jung nikdy nedělal... Matka jako předobraz animy, nikoliv identita obou. Chtělo by to citaci, takhle z hlavy si to už nepamatuju; takhle kdybys napsala, že Goldmund v zásadě hledá Matku, to by byla jiná...
Jestli se nepletu, tak archetyp animy se neutváří Z obrazu matky, ale PODLE. Odívá se. Nejdřív byl ale archetyp, ne matka.

Freud mě fascinuje, co všechno si dokázal vybájit. Třebas takovej Totem a tabu, to je Story. Ale třeskutě vážně ho brát nemůžu, jen s rezervou, uvozovkama a podobnejma mrškama...;-)

Ad cesta Narcisova: Ty jí znáš? Já jenom že mám pocit, že Hesse ji nikde vlastně trošku víc nevylíčil. (Asi i proto, že se po ní nikdy nevydal.)

Jestli Ti teď dobře rozumim, tak Goldmund byl na rozdíl od většiny ostatních nejen smyslový, nýbrž i smyslný?

JAHRABAGAN: Namatkou nalezena citace z Junga , kapitola O archetypu se zvladstnim zretelem k pojmu animy /vybrane spisy II, str. 177/: Jak jsem poznamenal vyse, bylo by nasnade predpokladat v syzygiich rodičovsky par. Zenska cast, matka, odpovida anime. Prestoze vsak z vyse probiranych duvodu uvedomeni predmetu zabranuje jeho projekci, nezbyva nic jineho, nez se domnivat, ze rodice jsou soucasne pro vsechny lidi take tim, co je ze vseho nejmene zname, a ze tedy existuje nevedomy zrcadlovy obraz rodicovskeho paru, ktery je mu nepodobny, ba dokonce uplne cizi, prave tak nesrovnatelny jako clovek prirovnavany k Bohu. ..."

To nejen k matce obecne, ale i k tomu, ze Goldmund v zasade hleda matku.
(Mas snad neco proti sexu, ze Ti Freud vadi?:))

Jinak obecne se vyhybam, a to dost nucene, objektivnim soudum. Byly mi upreny moji subjektivitou. Nicmene mam podobne jako Hesse pocit, ze na zemi je ten soulad opravdu jen tezko k najiti. (Ale taky: Kdo hleda, ten najde.)

Krom toho si myslim, ze cesta "idealni" je spise cesta Narcisova.

K smysl/N/o(vo)sti: slova smyslnost a smyslovost prave taky nechapu jako synonyma. Je mi lito, ze to z meho textu neni zrejme. Lide ve smyslovem svete byli ti, co je Goldmund potkaval, on ale citil, ze je jiny. Nebyl jenom smyslovym, mel neco navic. (Kontrast Goldmunda a jeho socharskeho mistra). To, co tam subjektivne vidim, bylo zmineno nize, je to jen a pouze moje interpretace. A ani si nemyslim, ze to vyjadruje vse, je to jen soucast urcite touhy po zivote.

(syzygie - motiv sdruzovani do paru)