YMLADRIS: Napsal jsem, že je to asi má interpretace. Podruhé přečteno, ano, je to má interpretace. Mám pocit, že k uvědomělému rozhodnutí co se svými instinkty je zapotřebí být při vědomí. Já z hlediska Kastova citátu bylo vytvořeno pro to, aby bylo možno se mezi jednotlivými instinkty rozhodovat. Z toho tak částečně vyplývá, že já je vědomé. Takže jsem se snažil poukázat na to, že existují i nevědomé součásti, které k já patří. To samé jsi pak řekla svými vlastními slovy.
Právě kvůli větě:
nelze aby neco bylo vedomeho a nebylo pri tom pritomno i 'ja' jsem se ptal po vymezení těchto pojmů. A co s případy, kdy "bojovnik za prava utlacovanych" je vnímán jako součást tebe samé ačkoli cizí (kupodivu, já se přes tenhle rozpor dokážu nějak přenést - vnímám některé součásti své osobnosti, u kterých vnímám jejich jistou cizost a přitom je prožívám jako "já")
To s tou slinou bylo kvůli tomu, abys nad touhle otázkou taky zkusila přemýšlet z jiného úhlu než knižně-intelektuálního. Já je přece totiž taky vnímáno dost materiálně jako tvé tělo (a ne jakýsi terminustechnicus). Chtěl jsem poukázat na tělesno obecně (to že se nepřijímáš celá je už jen tvoje věc, do toho mi nic neni ani nebylo:o)
Proč tě napadl zrovna ochránce práv utlačovaných?:o)))
Freud nebyl první. Jenom se to tak jeví, řekněme že měl kvalitní PR:o) Dost navazuje na výzkumy Janeta, Wundta, filozoficky Schopenhauera... ostatně idea autonomního nevědomí je podle mne stará jako lidstvo samo, jen byla dříve popisována poněkud jinými slovy:o) Tím nechci nijak zmenšit Freudovy zásluhy, chraň bůh! Jeho piedestal mu po zásluze patří:o)))
Hele, taky nemám problém vidět sebe sama jako komplex, ale ty vnímáš sebe sama POUZE?! jako komplex? Krom toho, ty se opravdu cítíš být věcmi které se tě nějak týkají?!?!? Tak zpátky k slině - ta se tě taky týká, ale jak to tak vypadá už nějak jaksi není tebou...