YMLADRIS: docela by me zajimalo, odkud presne cerpali bratri Grimmove. Predeevcirem jsem jednu pohadku cetla, pointa zadna, zato se tam hraly kuzelky s lidskymi hlavami, vselijak se tam manipulovalo s obesenci, sekaly se tam zvirata na kusy a kdosi prisel ve dvou kusech...to vsechno prosim na dvou strankach.

nevim presne co tim myslim, ale pripada mi, ze cizokrajne pohadky casto happyend nemaji. bohuzel si nevybavuju presne, ale mam takovy pocit z ruznych cizich lidovych pohadek, ze jsou "fakt divne".

pokud by to nekdo potvrdil, dalo by se spekulovat o komplexech (archetypech??) pritomnych v jednotlivych kulturach: jako ze v zapadni kulture je pritomny nejaky ten Hrdina -- deti se zalibenim poslouchaji pribehy o problemu, tezke ceste, konecnem prekonani a naslednem stesti.

Mozna ze eskymaci maji uplne jine zivotni zkusenosti - kdyz nekdo dela hrdinu, nejspis tak zmrzne, respektive lide trpi a umiraji celkem bez ohledu na to co delaji nebo nedelaji. A proto maji i jine pohadky.

?

SPIELMANN: hehe, co by se tak mohlo dit pote co se princ s princeznou vezmou??? Rychle otehotneni, nasledna vseobecna desiluze patneru, rozvod ci zapuzeni a dalsi a dalsi hledani nove princezny a prince az do zmoudreni, nebo v horsim pripade do rezignace vyjadrene vetou "ty chlapy/zensky jsou hrozny".....:)))
Ne ale je to zajimava myslenka, ktera podle me spise dokazuje, ze to "nalezeni princezny" je spis symbolicky "vyzdvihnuti pokladu z nevedomi" a cela pohadka je symbolicky navod k tomuto - nemyslim, ze by to byl konkretni navod jak hledat partnera....

jak sem rekl, pohadky jsou pro me na rozbor moc slozity - tech uhlu pohledu...
Andersen je fakt hustej - myslim ze prava pohadka ma mit happy end - to je taky jedno z poselstvi.. ty jeho pohadky jsou vysvetlitelny tak maximalne drsnejma severskejma zimama s nedostatkem svetla a vseobecnou depresi...:)))

PARAZIT: ja sve neomezene nazory projevuju neomezene kdekoli, kam mi nezakazou vstup, muheheee

SPIELMANN: pohadky jsou proste navody, alegoricke obrazy nebo ezotericke navody na zivot, na konani,
v dalsi rovine jsou to obrazy psychiky..personifikace slozek jednoho cloveka (jakoze vsechny postavy v pohadce jsou vlastne jednim clovekem...)
nove pohadky nemaji jiskru proto, ze prave toto necti a neprinaseji...a jsou to jenom neispirovane vypravenky...kratochvilne cteni pro hloupe deti a jeste hloupejsi rodice.-))

LALINA : Já myslel, že své názoru projevuješ akorát v mezích satanismu? S tvým řešením samozřejmě asi moc nevymyslim.
SPIELMANN : Jo dík, myslim, že i takhle neurčitě to pomůže, zeptám se a snad přetluču ty vniřní naívní kecy mýho ega

LALINA: Nebuď Labuť! Labuťe jsou po probuzení nebezpečná zvířata!!!:o)))

PARAZIT: labut je sukezni pipka, co ulita na perech:-]]

anebo novejsi arechtyp: ulita na brkach:-]

PARAZIT: To bohužel takhle jednoznačně nejde. Nejlepší co můžeš udělat je zeptat se sám sebe, co ti labuť připomíná (třeba pohádku o ošklivém káčátku, nebo tu o dvanácti princeznách; krmení labutí v dětství...) a udělat si takovou mentální mapu asociací. To samé s vycházejícím sluncem. Napiš si i emoce, co to vzbouzí. Třeba něco vyplave. Doslova.

Jinak (ač nerad tohle dělám vědom si strašně nedostatečnosi) jde na archetypální úrovni o "zrození" nějakého aspektu Animy. Ta je ale ještě ve své zvířecí formě (ještě navíc odkazující na svůj zrod z nevědomí - labuť je vodní pták), je v rozletu, ve vzduchu (což je krásné, ale na druhou stranu nedosažitelné). Zkus počkat až přistane, odhodí labutí šaty a stane se z ní nahatá šukézní buchétka k nakousnutí:o))))

KASTA: Jo jo:o) Já jsem si všimnul ještě jedný věci, u pohádek patrné, že pokud jsou umělé, tak postrádají takovou tu jiskru pohádkovosti. Tím nechci říct, že by se mi některé nelíbily (i když Andersena doteď číst nemůžu, z toho mám vždycky totální smutek bol a melancholie, za děvčátko se sirkami by zasloužil zavřít!!!! Uáááá!!!!:o))))

Jediné co mne na pohádkách štve je, že neřeší co se děje pak. (zkrátka co dělá princ s princeznou poté co se vezmou:o) I když to asi není věc aktuální pro děti, že:o)

Jinak tady http://pohadky.org/ jsem strávil nejednu hodinu:o)

Svého času jsem hledal společný jmenovatel pohádek. Došlo mi, že všechny vypráví o tom, jak hlavní hrdina/ka se dostal/a z maléru. Čímž se stala zkušenější, vyzrálejší. Dá se říci, že jeho jáský komplex se rozšířil - upevnil. Takže se asi (veeeelmi zjednodušeně) dá říci, že se jedná o "motivaci" k rozvoji vlastního já:o)

Hele mohu se tázat jak byste vysvětlili symbol labutě letící v raním slunci, jestliže třeba kráva je mateřství, co je labuť letící labuť?

KASTA: jj, Třetí princ, to je síla, a co teprve Princ a Večernice...za žádných okolností se neotáčet, nesejít z cesty, valící se kameny, které zmizí, když neuhneš...tomu říkám iniciace :-)

SPIELMANN: tak jsem si dal přes Vánoce dvoudenní pohádkovej maraton a je to fakt našlapaný nevědomím...:))) taková Popelka nebo Třetí princ, to je síla... jen to nějak neumím "analyzovat" - nemám sílu to rozumově rozčleňovat do kategorií a tak - u mě je to spíš pocitový, od jistý doby celkem spolehlivě "cítím" takovýhle věci - když je někde nějak výrazně přítomnej určitej podvědomej obsah, mám z toho určitej jedinečnej pocit a "vím o co jde" - trochu mi to asociovalo např. před několika lety návštěvu jednoho madridskýho muzea (galerie), když jsem viděl ty obrazy z 12.,13.,14. století - samej archetyp a byl v tom tak jasně přítomnej - byl jsem z některejch úplně PAF...:)))

YMLADRIS: jo, kliknul - no comment :)))

Já mám rád výraz nevědomo-vědomá sféra duše, dle mého názoru vystihuje přesně to, že člověk je stejně celej život ve stavu polospánku, dokud své vědomí nerozšíří a tak neuvolní spoustu latentních schopností.

:o) No jooooo, porád. Pragmatici zapšklý racionalisti brblabrumlybrmcifix... :o))))) To byl jen takový nápad, "jak by to bylo, kdyby..."

...je fakt, že jsem nějako vynechal ten rozdíl mezi snovým já a vědomým já.

No, myslím, že je nesporný fakt, že vědomí a nevědomí jsou navzájem propojené navzájem na sebe reagující prvky naší duše.

KASTA: tak sis nakonec kliknul jo? ;-) cekala jsem kdy to prijde

YMLADRIS:ad:"nejakej celosvetovej buh nebo tak mi tam zatim nijak nevstupuje"

me tam zacal vstupovat v okamziku, kdy jsem se zamyslel nad tim, jak mohlo nevedomi a po nem i vedomi vubec vzniknout.... ale jasne ze tohle je spis filosofie...

jeste to zkusim napst trochu jasneji - kdyz mluvim o ty "neintegrovany inteligenci" ktera nema spolecny bod - JA - skrze ktery se projevuje, napada me treba moucha - ta ma urcite taky jakysi integrovany "mozkovy centrum" (ekviv. JA) vyhodnocujici vjemy a integrovane reagujici, ale pak ma treba reflexy naprosto mimo tohle - treba v nohach ma jakysi receptory, ktery po pristani na neznamy povrch okamzite vyslou povel "startovacimu centru:))" a moucha odleti aniz by ta informace prosla tim hlavnim centrem - to je podle me priklad fungovani neintegrovany inteligence, i kdyz jen na urovni instinktu - myslim, ze ale v nevedomi je to podobne - je tam vedle sebe mnoho "spolupracujicich chuhvalcu" majicich spolecne inteligenci, ale ta neni integrovana do nejakeho alternativniho ja.