TOOM: No tak to já z toho radši zkouším dělat "těžší" vědu:-) Já toho času nijak nelituju, naopak, jsem se dozvěděl spoustu zajímavejch věcí, je to dobrá motivace a filosofie je krásná věc:-)))
LOOK: Člověče, nad tím jsem se musel teď pořádně zamyslet, nejdřív jsem ti chtěl dát zapravdu, ale pak mi došlo následující (i když uznávám, že je to hoooodně vachrlatý. Nicméně z psychoterapeutického hlediska je to pohled dost funkční) - člověk koná leckdy vůči své přirozenosti. Na toto konání pak časem doplácí - vznikají neurózy a pod. Neurózy jsou ale pokud jsou vyléčeny super věc, protože umožní člověku hlubší vhled do sebe (zkušenost a vědomí toho, že tudy cesta nevede). Řekl bych, že Bytostné Já skrze komplexy ovlivňuje chování vědomého já k tomu, aby aby se vědomé já lépe poznalo, díky čemuž může pak být Bytostné Já lépe realizováno a žito. Bytostné Já poznává skrze vědomé já samo sebe (a naopak). Zní-li Vám to drsně metafyzicky tak nejste sami, mě taky. Ale tenhle náhled mi v mém vesmíru funguje a leckdy mi i pomoh. A řečeno s Williamem Jamesem: "když ti to funguje, tak je to pravda (alespoň pro mě:-)"
KASTA: ta kvaternita je jen jeden ze symbolů odkazující na na BJ. Stejně tak jako kruh. Souhlasím, že bez toho prožitku to jaksi není ono. Ale uvědom si, že celý tvůj dosavadní život byl realizací tvého BJ!:-)
Proč by smysl neměl či nemohl být totožný s touhama já? Já cítím touhu po smyslu, teď zrovna se mi smysl překrývá s touhou po úplnosti. Ostatně ta úplnost, to je věc... dokázat si připustit, že řekne li někdo + a druhý - tak že oba můžou mít pravdu zároveň (aniž by k tomu ale byla potřeba nějaká Hegelovská dialektika, nebo nějaké tvoření kompromisů...)
Proč by ten proces nemohl být intelektuální? Vždyť i ten intelekt ti může přinést prožitek... ano, neměl by to být poze intelekt, ale mám za to, že cest je spousta. Někdo vsadí na introspekci, někdo asketí, někdo prožívá a někdo intelektualizuje a někdo další zas kecá na nyxu. Všechny ty cesty maj něco do sebe a všem něco chybí. Ale to je život...:-)