A_NICK_MARDER: jo tak to bude, porad ten samy pristup. snazim se jen rict, ze jakmile hloubeji rozvnimam moznost ze bych mela prestat "bojovat' "se branit" nebo tak, proste let it go, jdu do kolen. komplex panickeho strachu pred bezmoci nebo ja nevim.

toom: cim jsou zeny starsi, tim vic nevyresenych krivd a zalezitosti je v nich naskladanych. a to chce ven a chytne se to jakekoliv narazky, vo tooooom komplex je.

thanks for your company, guys

A_NICK_MARDER: Čéče, imo to nejde asi tak snadno. Někomu holt hned začne vařit voda tak, že mu hnedka sfoukne pokličku. A ať dělá, co dělá nemůže najít regulátor teploty.... a v afektu už prostě úsudek ( sebekontrolu) nezvládáš, řekl bych.

ale takhle to ja nemyslim, myslim spis pri hnevu obratit pozornost dovnitr, misto reakce ktera vede smerem ven

A_NICK_MARDER: No bacha na to, znám pár lidí ( teda ženckejch:) , co čím jsou starší, tím víc jsou vzteklejší. A dou do toho stejnýho kolečka pokaždý po hlavě, už imo nutně s vědomím, že se akorát rozvztekaj a nic nevyřeší. Obávám se, že u některejch už jde o čistou závislost na negativních emocích. A že jakoby už primárně hledaj důvod, proč by se měly rozčílit. Takhle to zní to asi legračně ale tuším, že pro postižený to žádná legrace nejni.

co se zmenilo u me je ze jsem si myslel ze napriklad hnev je spatnej, ted ho za spatnej nepovazuji, naopak, je to docela sranda videt ho jak porad v urcitych situacich narusta a porad hraje tu samou pisnicku, delam z nej a jinych emoci-kdyz jsem pozorny, nebo i retrospektivne, i kdyz to je uz jina psnicka, sveho kamarada...zustavam s nim a koukam jak ho ja, nebo mysl, to je jedno popisuje, prikuruje, obchazi a vubec vse...

YMLADRIS: neboj, jednou toho bude opravdu hodne a pak zmenis pristup. zatim mi prijde ze pouzivas porad ten samy nastroj a tim padem porad ten samej vysledk...nebo ne? rad bych slysel ze ne:)

ale zkusim to samozrejme a dik samozrejme

akorat ze ted jsem to zkusila a malem jsem se rozbrecela. no nic jdu domu, treba je to jen PMS

ptam se proto, ze mi pripada ze ruzne postupy jsou vhodne pro ruzne lidi. tak kdyz nekdo rika "mne funguje (ne)jist cukr", zjistuju zda ma podobnou fyziologii. chapu ze buddhisti tebou popsany lek vidi jako univerzalni reseni, ale tak daleko jeste nejsem. mne to fakt nici. jakykoliv 'nadhled' mi sklouzava bud do zoufalstvi ze je to vsechno stejne fakt na hovno, anebo naopak do vytesneni 'nebudeme na to myslet'

Já mám na tohle takovou mnemotechnickou pomůcku. Když jsem vzteky bez sebe kvúlivá nějaké píčovině, vzpomenu si na pár přátel předčasně odejitých z tohoto světa, na miliony hladovějících a a jinak strádajících na celém světě a pak se ptám sám sebe, co jsem to za tele vomezený, že si zdravý a najedený kazím náladu nějakejma malichernostma... atak

hmm, mam pocit ze tam kde vznika ja nebo Ja, to je jedno, popisujici a vysvetlujici verbalizace-myslenka tam vzdy vznika "utrpeni", oddeleni a spousta dalsich emoci, reakci a drzeni nebo dosahovani ktere kolem tohodle puvodniho koceptu-zvyku narustaji...

hehe, ja osobne samozrejme hledam, a u toho vidim ze s tim narustaji tyhle stavy napsane nad timhle, a pak zas nekdy nehledam a narustaji jine stavy. Celkoveto ale vypada ze si na tyhle zmeny zvykam a snazim se jim prisuzovat takove nazvy ktere mi prijdou jako pravdive a objektivni...ne ze by jsme na to prisel sam ale opravdu u nich vidim objektivne hlavne to ze se meni:)

ojoj, jsem zurivy, histericky, vznetlivy, ukrivdeny, ambiciozni, klidny, milujici, myslici a nemyslici..a hlavne, menici se))

A_NICK_MARDER: cili ty nic nehledas proste to jen sledujes jak to vznika a zanika.

a jsi impulsivni zurivy ukrivdeny atd. clovek, nebo mas stastnou flegmatickou povahu?

myslela jsem si, ze cesta jde pres zjisteni PROC mne urcitejeho chovani tak moc nici. a s tim mam prave problemy, proste mne jen nici. myslela jsem si, ze pres PROC se dostanu dal a uz se nebudu muset zlobit na muze, pac on je jen zrcadlo jako ti dalsi lidi.

ale proste nevim. chtela jsem jit tuhle na HD v brne, ale zrovna je nejaky firemni asi povinny vikend, to by se clovek... ;-(

hlavne ale, jak to tu tak ctu tak pracujeme napriklad s hnevem jako necim stalym, casti Ja, privlastnujeme si ho a jine reakce a emoce. Mam pocit ze v tomhle nasem dualnim vysvetlovani si sveta zakonite musime neustale narazet protoze veci vzdy bud zvetsujeme, prodluzujeme, nebo je nasilne zmensujeme, odsouvame, ignorujeme. Nemuzou pak byt takove jake jsou..nestale..tak snad to nebylo prilis OT, uz jsem zticha

nevyresila jsi ten puvodni hnev. podle toho co pises jsi jen rezignovala na ventilovani toho hnevu smerem na muze. ale ani jsi se nesmirila s tim jaky je, jen jsi hnev pravdepodobne intelektualizovala jako nevhodnou a neucinnou reakci ale zustal uvnitr. Pravdepodobne, z duvodu bezmoci nad nezmenenou situaci a nasilne ptlaceni projevu jsi ho jen presunula nekam kde ho nemas na ocich. samozrejme, protoze jsi ho neasimilovala jako prirozeny, podmineny a nestaly, se ted vybusne projevuje v situacich ktere jsou pro nej polem neoranym..az zjistis ze jeho projevy jsou i v tehle novych situacich a valkach "kdo z koho, chci aby bylo po Mem" neucinne a prinaseji spis problemy, mozna ho zas zatlacis a po case vybouchne treba nekde jinde...takhle mozna lidi casto zkonci u sebeniceni se...

rad nad zlato? bud vyhodnotis situaci s muzem jako neprijatelnou a odejdes, nebo to co povazujes za nespravne absorbujes jako "takovy proste je""neda a nemusi se s tim nic delat""zvladnu to v pohode i takhle, ma jine dulezitejsi prednosti" atd...a tim hnev nenajde podminky pro vznik...a;e tohle se neda intelektualizovat, musis tomu opravdu verit..

omlouvam se jestli je to hloupost:))

KASTA: no to prave myslim!! Jak mam kurnja se dobrat hlubsi podstaty toho komplexu... kdyz ted vubec necitim ten duvod -muz-, tak kdyz zurim hloubeji = na muze = tak zase vubec necitim ten hlubsi duvod, Stin, jak treba rikas. Zurim na muze. V tomto momentu je to uplne jasny, ze je to o nem.

nevim jak se se stale opakujicimi vecmi pohnout dal.

KASTA: to mi pripomnelo film Adaptation, kde postavy resi asi toto:

A. - Kdyz jsme byli teenageri, obletoval jsi XY, byl jsi do ni tak zblazneny... byl jsi tak stastny...
B. Ano.
A. - Jednou jsem vas pozoroval, byla na tebe mila, ale jakmile jsi odesel, posmivaly se ti... tolik jsem se stydel i za tebe. Nikdy jsem ti to nerekl.
B. Ja o tom vim. Slysel jsem je.
A. ??? A jaktoze jsi ji tak miloval?
B. Ja jsem si rekl, ze to je jeji problem. Ja jsem se rozhodl ji milovat. Nejsme to, kdo miluje nas, ale to, koho milujeme my.
A. --- probiha u nej nizsi stupen osviceni ---

(asi to nedokazu podat ale taky mne to dost oslovilo)

Tak jeste jeden - typek nastoupi do prace a prvni den ve vytahu jede s "podnikovym psychologem", kteryho zna z pohovoru... jedou nahoru a ve tretim patre pristoupi takovej velkej chlap, kterej vystoupi v patym ale jeste pred tim plivne tomu malymu psychologovi na plesku. Ten na to nijak nereaguje....

Druhej den uplne ta sama scena, psycholog zase vubec nic....

Treti den se to opakuje a typkovi to neda a kdyz velkej chlap vystoupi, pta se psychologa: "Prosimvas, to vam to nevadi, ze na vas porad plive? To mu ani nic nereknete?"

"Proc? To je jeho problem!"

YMLADRIS: ja myslim, ze nektery lidi jejich "karma" (nevedomi, struktura jejich duse, nebo jak to nazvat....) k tomu proste dostrka... on to asi nikdo nechce resit dokud nema s necim problem (nejlepe opakujici se), ale ty cesty nejsou urcite tak primocary, ja treba sem vzdycky chtel znat "pravdu o vesmiru" a delal jsem kvuli tomu spoustu veci, ktery me nakonec privedly k odpovedim na otazky ktery jsem vubec nepokladal....

Mozna ze u nekterych lidi je jejich psyche sama nevedome tlaci k tomu se vic uvedomovat..... radil bych se k nim....

P.S. A kdyby ses nad tim pocitem zamyslela jeste hloubeji, treba bys nasla ten duvod proc te to vlastne stve... na tech ostatnich, coz je, jak pises, nejspis preneseno z tvyho partnera a pak proc na partnerovi coz je zase (rekl bych) preneseno z tebe a tvyho Stinu.

SPIELMANN: ja vedel ze odbornika zaujme..:-)

decka, drobny trip report. ja treba mam aktualne problem, ze muj muz na cosi velmi duleziteho sere a muze se to vazne dost posrat. Vzdala jsem intervence (nadavani mu, prosby, ...) a "prestala to resit". A dneska cely den nadavam jinym lidem, vc. fakt nevhodnym (manzelka sefa!, ...). Predpokladam, ze to delam misto nadavani muzi. Ale aktualne ten bezny vzteko-zoufalo-strach na muze vubec necitim, ted. Akorat proste kdyz nekdo demonstroje obdobny postoj (sere na neco co mne/nas muze ohrozit), tak ho spontanne servu na dve doby (jsem obecne dost impulsivni).

Muj dotaz/comment je: jak si vubec lidi muzou uvedomovat hlubsi priciny sveho jednani... kdyz bych nebyla takova analyticka jaka jsem, IMO bych vubec si nespojila, ze se ted nezlobim az tak na ty lidi, ale na muze.. vubec ho v tom ted necitim, ale urcite je to ono.

Chjo