NOXNOCTIS: taky si dovolim mirne nesouhlasit :) pokud by bylo nekdy v minulosti prirozene ze by vsichni lidi meli stejny vztah k sexu, velice tezko by doslo ke vzniku nejake deformace. klonim se spis k domnence, ze v urcity historicky moment prevladla jedna skupina s nejakou sexualni preferenci (mysleno spise ve smyslu frivolni vs majetnicky vs stitivy pristup) nad jinou.

ALBERTO: jo tak to bych potvrdil

citovou neangažovanost - máš pravdu - upřesním: třeba s ní cloumají emoce, cítí se k někomu přitahována, ale jede to přes spodní čakry, a čtvrtá je zavřená. nebo city, úsměvy, předstírá, ale cítí se prázdná.

ALBERTO: Souhlas! já se s podobným výrokem (o temném nitru) poslední dobou setkal dvakrát a v obou případech to bylo tohle. Ještě bych dodal, že už ta volba slov ("temné") ukazuje na něco nepřijatýho, vytěsněnýho.

V jednom případě zněl výrok, že "má v sobě temný místo kam se bojí jít" a ve druhým, se mluvilo o "temným místě, který někdo dokáže vyléčit"

Jen nevím jak ta "citová neangažovanost" s tím jsem se nesetkal - spíš bych řekl: silné emoce, které jdou proti vědomému zaměření (takže je potřeba je ze všech sil potlačit a tím vznikne jakýsi emoční prázdno)

rek bych, ze vetsinou tim zensky myslej tu cast, ktera je sexualne-magicky-manipulativni nebo citove neangazovana nebo si libuje v negativnich emocnich stavech a destruktivnich emoci, diky nimz citi jakoby intenzivneji, ze jsou na zivu. nektery zensky si v teto temnote libujou, jiny ji maj zas naopak vytesnenou ("bila a cerna labut")

Sabina Spielrein: 'Destruction as the cause of coming into being' - výpisky z této práce: http://ografologii.blogspot.cz/2012/08/sabina-spielrein-destrukce-jako-pricina.html - Otázka by mohla znít, kdo od koho čerpal? Sabina od Junga nebo Jung od Sabiny?

Takovej prenatalni ulet :-)
Na stojáka - Lukáš Pavlásek - Cesta zpátky - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=gd7fm16-dKI

'temne' bych si v bezne mluve spojila nejspis s agresi a destrukci, krutosti atd

charatkeristiky a aktivity, o kterych si mysli, ze je spolecnost povazuje za nezadouci,takze naprosto cokoliv - treba dojida zbytky jidla v kfc. Stin bych do toho netahal, clovek, ktery ma tuseni o svym stinu,by dle meho hovoril jinak.

ak niekto kto necital Junga hovori o svojom temnom ja, asi mysli svoj negativny stin, co ine ako sexualne sa da u zeny pod tym predstavit?

měla bych dotaz - podívejte se na obrázek v odkazu [ SA_KRA_ @ obrazky, co mne rozstipou - CTI ZAHLAVI !!! (tzn. primárně formou či obsahem nadpruměrné, nikoli vtipné, morbidní a WTF) ]
setkala jsem se s tím, že takový typ obrázků může působit fobicky
ne kvůli obsahu (lebka dítěte), ale čistě vizuálně
jak myslíte, že by takovou reakci interpretoval jung? jak byste to interpretovali vy?

Přitom to je poměrně snadno verifikovatelné. Nechť se někdo sebere, odjede do nějaké hluboce matrilineární matrilokální kultury a zkusí tam analyzovat, co se děje s archetypem otce. Jako kulturní determinista mám ovšem (asi předsudečnou) obavu, že se tam s ním děje houby. ;)

DIDGENAUT:
"Mě zajímal pohled biologický, setkal jsem s informací, že archetypy jsou vrozené."

Vrozené ve smyslu biologicky zapsané- biologické vědy zatím tak daleko nejsou, jde IMHO o názor. V Jungově podání chápu jako kulturně vrozené/zapsané. Jak já ho chápu- existuje dispozice lidského organizmu k archetypálnímu nazírání světa, podobně jako existuje dispozice ke vnímání, učení etc.

"Objektivní vysvětlení skutečnosti, kde je podmínkou intersubjektivní verifikovatelnost a falzifikovatelnost" a postmodernistické paradigma se nijak nevylučují, v religionistice nikdo neprosazuje nějakou jednotnou interpretaci náboženství. Nedostupnost ideálu objektivity ještě neznamená, že jdeme špatnou cestou - vyjadřuje to snahu o bezintencionální přístup: nesnažit se náboženství pohanit ani adorovat. Vytváříme modely reality, mapy pro orientaci v ní, které můžou být různě přesné a podle různých měřítek. William Paden: Bádání o posvátnu, viz. např.: Navzdory jakýmkoli výhradám k jungovskému výkladu není zřejmě prohlášení archetypů za „metafyzickou fantazii“ tím nejvhodnějším řešením. Archetypy představují spíše konstitutivní součásti určitého interpretačního rámce, v němž jsou spolehlivě empiricky doložené. V jiném interpretačním rámci samozřejmě mohou působit zase jako metafyzická fantazie. Každý interpretační rámec je konstituován v první řadě nikoli „objektivní pravdou“, nýbrž spíše konsenzem interpretační komunity. Jak poukazuje jeden ze soudobých religionistů W. E. Paden (Bádání o posvátnu s. 142), nemáme žádný neinterpretovaný, „objektivní“ svět, s nímž bychom mohli srovnávat svět interpretovaný a určovat, nakolik interpretace odpovídá „skutečnosti“ a nakolik je interpretační rámec „správný“.
Mě zajímal pohled biologický, setkal jsem s informací, že archetypy jsou vrozené.

DARJEEL: Tak tak, na rozdíl od některých pánů akademiků v slonovinových věžích dokáže s tou mapou konceptů pracovat s vědomím toho, že jde o mapu, a ještě se u toho dobře bavit :)

DARJEEL: totez jsem si taky rikal ;) o to je cela ta kauza zajimavejsi.

DIDGENAUT: jo no, jenže prej psychologizace v rámci religionistiky je prej pasé :P jsem se včera dozvěděl, teď prej frčej neurovědy, tak asi chápu Tvůj focus... podle mě se Sokal obrací v hrobě, ale mně do religionistickýho přístupu vlastně nic není :)
WYNDMYLL_238: hm, a? Pro mě to neztrácí na hodnotě a na síle, někdy je ten vtip až moc trefnej a jdoucí do hloubky... nehledě na vtip o vtipu, meta-meta-meta atd. Já vím od začátku, že si Stern z toho dělá prdel jako svině, ale to neznamená, že jsou jeho postřehy méně hodnotné nebo méně vysvětlující...