Post sriptum. Nicméně je fakt, že na tomhle webu je lidí s nezvládnutým tímhle komplexem hafo...

CO?!?!

Ungh, jasně TATI já už jdu umejt to nádobí, promiň!

Jak psala Ym. je to v té knížce od Kastové (já si jí teď nedávno přečetl a teď dělám chytrýho:o)

Ve zkratce - negativní otcovský komplex má kořeny v neprožití pocitu "my" mezi potomkem a otcem. K tomuto nedojde mj. proto, že díťe není považováno (nebo se nepovažuje!) za "dostatečného" partnera pro svého otce (tj. dostatečně schopného, inteligentního, silného, znalého apod.) čímž vznikne v dětské psychice pocit méněcennosti a následně pokus otci se vyrovnat příp. jej překonat. (za tím vším je ale ta touha vytvořit ono "my", vedená úvahou "když budu stejně dobrý jako on, tak snad konečně budeme spolu).

Toto je podle mne komplex okolo negativní stránky anima, taková ta Saturnská forma. Stejně tak má svou temnou stránku i Anima, tj. ta pohlcující, svazující, ovládající, na kterou se pak váže negativní mateřský komplex.

Jinak, omlouvat se nemusíš, já ti rád odpovím, alespoň můžu machrovat čímž si zvednu sebehodnocení a tak se snad časem odvážím vzhlédout od tátových palců k jeho kotníkům!!!

Je fakt, že jsi se postavil do submisivní polohy - kdyby jsi si do mne rejpnul, tak bych se tě snažil setřít, zesměšnit, umlátit argumenty zkrátka znehodnotit, čímž by se logicky zvýšila hodnota mne samotného (tedy, já bych to neudělal, protože tohle už mám narozdíl od jiných ubožáků na tomhle webu zvládlý, protože já narozdíl od nich jsem chytrej a namakanej a vyrovnanej a zasvěcenec 8. úrovně a level 36!!! a oni jsou jen tupci dokola meloucí úplný hovaduny narozdíl ode mne, kterej nikdy bohapustě sáhodlouze neplácá furt o sobě, páč to vůbec nemám zapotřebí, to jenom někdy kdy se s miluju nad nějakým ubožákem a rozhodnu se mu ukázat tu správnou cestu, páč JÁ sem Guru a všechno vim avšechno znám, je ti to JASNÝ ty NICKO?!?!?!??!?!?!?)

:o)

Předchozí odstavec ber prosím jako názornou ukázku původně negativního otcovského komplexu a prosím, neber ji osobně a ani jako můj standartní projev. Děkuji. Od takových se totiž JÁ DISTANCUJI a rozhodně tak nikdy NEPÍŠU a NIKDY NEPOUČUJI a NEDĚLÁM CHYTRÝHO a ....


už chápeš jaká blbá bezvýchodná smyčka to je? Doufám, že jsem ti alespoň trochu přiblížil, jak to s takovým komplexem může vypadat. A přečti si tu knížku, docela stojí za to...

ukazky na http://obchod.portal.cz/kniha.asp?csl=10787

spilman urcite rozvede, nicmene jen dodam, ze dobra knizka o rodicovskych archetypech je verena kast: Otcove - dcery, matky - synove (portal). Kastova tam pise, ze jung neustale mlel o materskem komplexu atd. ale nikdy to nepopsal systematicky, toz ona ted chce doplnit.

SPIELMANN: Promiň, jsem tady začátečník. Můžeš mi trochu představit člověka s negativním otcovským komplexem? Jak si ho mám představit? Abych si mohl představit ten prožitek. Děkuji.

YMLADRIS: Jo jo, maj, a jsou pěkně silný, potvory:o) Princip komplexu se ale neomezuje pouze na rozum. Dostatečně silný komplex disponuje všemi jáskými funkcemi ... v extrémním případě pak i může dojít k oblíbenému rozštěpení osobnosti:o)

CONTINUITY: Něco člověku dojde vždycky náhle. Jen v některých případech tomu předchází několikaleté bádání:o) ... Ale jak jsem psal už dřív - já s tebou principielně souhlasím, terapeutický účinek má prožitek (hmmm, ačkoli definovat co je "prožitek" přesně bych tedy nechtěl, huh). Uvědomnění samo může být prožitkem.

KASTA: Ja ja, das ist sehr gut arbeit - mädchen, schnitzel und waltz:o) Tak pozdravuj Franze Josefa a mej se!!!

LOOK: Viz. co jsem psal conti. Těžko ale definovat ono prožití... myslím že mluvíme o následující situaci: máme člověka s negativním otcovským komplexem, on bude vědět, že tento komplex má a ten se mu přesto neustále konsteluje a "kecá" mu do života. Tento člověk si svůj komplex opravdu prožívá, nicht wahr:o) Takže - prožitek, o kterém mluvíme musí být něco jiného. Also - wo ist das hintergraben hund?

ech, dnes jsem se nechal nějako unést východoříšskou vidinou ... :o)

LOOK: jo, souhlas - me treba pomuze proziti a nasledne intelektualni vstrebani.....

ad mysleni: jung na nekolika mistach opakuje, ze intelektualni pochopeni (toho a toho) problemu nepomuze, pomuze az proziti teto skutecnosti celou bytosti. rek bych, ze to je ono, pricemz nekdo k tomuto totalnimu proziti potrebuje precist 5 svazku sebranych spisu, nekdo zajit na koncert vazne hudby, nekdo... atd.

YMLADRIS: ... " kdyz je nekdo nenasyta, obvykle je pod tim nejaky davnejsi nedostatek - napr. nekteri lidi vychovani za valky hromadi predmety cely zivot do enormnich rozmeru, tak treba jsi v detstvi nedostal dost toho pocitu, kterej ti ted soustaci gurmanstvi poskytuje."
BINGO! Pravdou je, že do 16 jsem šoustal velmi střídmě- eufemisticky řečeno. Takže není divu, že mě to vod tý doby tak drží :)))

SPIELMANN: budu pracovat - jedu s turistama dvakrat tydenni okruh po rakousko-uhersku, pak par dni volno a zase znovu....

Hezkej sen - takovej jungianskej...:-)))

CONTINUITY: No... možná je to teda potom otázka terminologie. Mně osobně se teda stalo (a stává), že naprosto ujíždim na intelektuálnim hloubání v nějaký knížce. A na to se navazujícím hloubání vlastním. Viz. Jung, Campbell, von Franzová... Vyloženě slintám...;))

SPIELMANN: Situace, kdy mi neco nahle dojde, podle mne neni vysledek intelektualniho hloubani....;))
Prozitek je, kdyz nejakou skutecnost hluboce ucitim uvnitr.... Jako dobry priklad muze poslouzit treba vyziva. Muzu precist cele knihy o tom, ze se urcite potraviny k sobe nehodi a v zaludku potom spolecne hniji, ale vubec to nezacit vnimat. Teprve kdyz to zacnu primo citit ve svem tele, prestanu je kombinovat.....

'komplexy maji nas, nikoliv my je ' - udajne jungova oblibena hlaska

toz to bych zas rekla, ze je pro konstelaci komplexu typicky - ze je na tom navazanej silnej emocni obsah, vali to, a rozum se z povzdali spis bezmocne diva. to je povazuju za princip komplexu - tu setrvacnost a nerizenost myslenim. ale zas to muzu videt jen ze sve uhlu "kříže"

YMLADRIS: Možná. Já se jen snažím naznačit, že jsou zde i tací nebo spíše jsou i takové situace, kdy myšlení je právě to pravé ořechové:o)

Jinak ten kříž myšlení x cítění / vnímání x intuice je zase jen orientační vodítko. V konkrétních situacích se pak kolikrát stává, že myslivému typu při konstelaci nějakého silného komplexu myšlení jaksi vynechá - vlastní zkušenost:o)))

SPIELMANN: napadl mne k tomu zas ten rozdil mysleni/citeni/vnimani/intuice. mozna pro conti fakt nema mysleni "vyrazovou silu".

CONTINUITY: No a nikdy se ti nestalo, že to samotné uvědomnění bylo tím "prožitkem"? :o) Například situace, kdy ti náhle dojde význam snu...

SPIELMANN --- --- 13.48:29 17.5.2005 To je proste zivotni zkusenost.... Leta jsem se zabyvala intelektualnimi rozbory psychoanalytickeho typu, soukrome i obsahlym vypovidanim se u psychologa, a neprivedlo mne to absolutne nikam.... Pokroky nastaly vzdy az kdyz doslo bud k nejake zivotni udalosti nebo metodami, ktere vyvolaly skutecny prozitek. Teprve pak ziskava intelektualni pochopeni smysl, kdyz pomaha tomu prozitku porozumet a integrovat ho.
Samo o sobe je jiste zajimave, muze rozsirit obzory, a muze pomoci vysvetlit si prave veci, ktere uz probehly, ale dokud vse zustava na urovni hlavy, IMHO se proste nic nemeni.

TOOM: pripada mi to naprosto jungiansky. kdyz je nekdo nenasyta, obvykle je pod tim nejaky davnejsi nedostatek - napr. nekteri lidi vychovani za valky hromadi predmety cely zivot do enormnich rozmeru.
tak treba jsi v detstvi nedostal dost toho pocitu, kterej ti ted soustaci gurmanstvi poskytuje.

YMLADRIS: Ale já si pečlivě vybírám, jsem estét. Můj " komplex" se však stále prosazuje. Na všech mladých ženách najdu vždy něco neodolatelně " estetického"- i na těch intelektuálkách. Pravdou je, že jsem prostě " nenasyta", ať už je to způsobeno čímkoli. Ale to jsme od Junga odbočili - nechal jsem se samolibě nachtat tvým zájmem o mé preference:)