NATASHA: hlavní zádrhel je v tom, že milá ingrid je v podstatě taková sladká tvářička, jejímž hlavním pozitivem je schopnost tvářit se unyle osudově. ale bacall... sakra, to je říz, to je něco - rozdíl asi jako mezi mexickým a plzeňským pivem.

FIN: Nikdo neříkal, že na ně nedojde. Tvé hříšné názory jsou plně respektovány.

BUBLINKY:
NATASHA: nic ve zlém, dámy, ale ta ze všech nejprofláklejší casablanca je ještě ničím oproti filmům s duem bogart - bacall :-) na mou hříšnou duši, je to tak :-)

BUBLINKY: Dobrou chut. :D

NATASHA: ;) Učiněná Bublina štěstěny. ;) Důležité je, že je stále co objevovat. No jo, jíst se musí. ;)

BUBLINKY: Máš štěstí, právě jsem sem chtěla umístit závěrečnou scénu. Nyní Tě samozřejmě nechám, abys k ní dospěla sama --- ach, Velké Příběhy. Jak velmi je nám jich třeba.

BUBLINKY: Začnu Casablancou.

Ale kouřil, což je jistě také kladná charakterová vlastnost. ;)

Hm, nevím kdo je Bogart. ;)

Tiresome troll is tiresome.

TOMASZ: tvuj nazor

FIONOR: Proc poroucis me? Proc radsi nepises ty spatne basne, o nichz si myslis, ze jsou lepsi nez me "vylevy"? Proc je nepises sam, misto toho, abys mi rikal, co mam delat?

NECECH: kteri si chteji predevsim vzajemne placat po ramenou, aby motivovali jeden druheho psat lepe a byt produktivnejsi.

A tady se právě hrubě mýlíš. Poplácávání po ramenou motivuje jedině k větší produktivitě. Ani v nejmenším nepomáhá kvalitě.

MAEROR: Ano, takove konstatovani zde jeste chybelo. Jinymi slovy: Mas me za blazna. To je vskutku inteligentni zpusob, jak to resit.

Tomasz jako jediny mel nejakou dobu chut na kultivovanou konfrontaci, mozna ze se snazil i VELKY basnik FIN, jehoz spravna ceska kritika ve vytribenem stylu vzdy pobavi vysoce inteligentni ctenari elitnich blogu o hrach. Ricarderon signalizoval od zacatku, ze nema zajem o konfrontaci. To taky respektuju. A Natasha je velmi vstricna, co se tyce organizace naseho dialogu v prislusnych klubech. Toho si vazim.

Zastavam nazor, ze pravidla klubu Autorska poezie jsou nastavena dobre, ale nefunguji tak, jak by mely. Kvuli tomu se vytvorila skupina nespokojenych autoru, do ktere patrim i ja, kteri si chteji predevsim vzajemne placat po ramenou, aby motivovali jeden druheho psat lepe a byt produktivnejsi.

Jenze pak prisli vasi gladiatori a zacali se nam vysmivat zpusobem, jak jsou zvykli z Autorske poezie. Tohle je moje odpoved.

Obavam se, ze si vazne myslite, ze vas klub je na vyssim levelu (coz plati z meho pohledu pouze co se ceskeho pravopisu tyce), tedy elitnejsi a proto tvrdsi a dobre tomu tak...

NATASHA: To neni pocit, ale pohled na vec, ktery se opira o fakta. A fakta sdilime vsichni, at chceme nebo ne. :D

NATASHA: NAOPAK! Velmi me tesi, ze nevidis duvod k dalsim sporum, vitam to. A velmi vitam, ze v dusledku dlouhe a misty velmi unavne debate nachazim nejaky, sice maly, ale nejaky casove omezeny common ground s lidma jako je Tomasz. Vynechavam ted VELKEHO basnika FINA, protoze to je osobity pripad.

Musim uznat, ze jste v AP v zasade rozumny lidi. Sice mate nektere debilni nazory, ale to mame kazdy, i ja. A mozna vas ted prekvapim, kdyz zduraznim, ze se nijak nepokladam za dokonalou, vyjimecnou nebo vyvolenou bytost. Jsem taky normalni clovek, ale na internetu funguje komunikace trochu jinak, jak rad predvadi VELKY basnik FIN: (FIN). Ten hnusny preskrtnuty text odmitam cist, kdyz to chtel skrtnout, tak to mel skrtnout, takhle je to hnusny, ten clovek nema cit pro estetiku. Ach, jo.

Klub Autorska Poezie vnimam podobne, jak ho licis ty, nicmene v mych ocich predstavuje poetickou arenu, kde mimo jine soutezi mezi sebou gladiatori a ruzni VELKCI basnici, kteri se radi obouvaji do novych textu a predvadeji cestou zesmesnovani jinych, jaci jsou sami skveli, vzdelani, secteli, duvtipni, atd.

Zhruba v roce 2005 nebo 2006 jsem se, jak to vidim ja, stal obeti tohoto systemu. Studoval jsem bohemistiku v Berlina, chtel jsem si trochu pohrat s cestinou, tak jsem zacal psat, mel jsem prvni povedene i mnohe nepovedene texty, no a VELKY basnik FIN se s velkou chuti pustil do rozboru meho chybneho pravopisu a snazil se mi vnutit, ze neumim psat cesky a mel bych s tim prestat. Tuto destruktivni kritiku jsem samozrejme odmitnul, ale nicmene jsem dost casu venoval sebekritickemu pohledu, zda uim psat cesky nebo ne.

Dosel jsem po nejake dobe k nazoru, ze umim psat cesky. A chtel jsem to samozrejme VELKEMU basnikovi FINovi predvest, ale reakce byla naprosto stejna. Potreti jsem uz prisel v doprovodu kolegu z pranic a tkanic. Abych VELKEMU basnikovi FINovi rekl, ze uz si nemuze hrat na prvniho gladiatora. Jsem tu ja, a moje destruktivni kritika je brutalnejsi nez jeho.

Takze jsem vstoupil do areny Autorske Poezie napotreti jako gladiator rovny nebo prevysujici VELKEHO basnika FINA a jemu podobne subjekty. Mam odhodlani to dokazat. Pripada mi to vtipne a zabavne.