WITTGENSTEIN: těsnohlídka jr. jsem poprvé slyšel v roce 2009.
je to autor číslo 2 v tomto postřehu. stačil mi jediný pohled, tedy několik pohledů během jediného večera, abych pochopil dvě věci:
ten člověk neumí moc psát
a za b) neumí to hlavně proto, že mu především jde o to "zviditelnit sebe", což je hlavní, primární a, jak se obávám, rovněž jediný cíl jeho snažení.
musím dodnes obdivovat jeho cílevědomost, protože moc jedinců s tak pevně profilovaným a jasným úmyslem dát světu najevo "já jsem básník", jsem neviděl. ani nikdy předtím, ani nikdy potom. což o to, když dojde na to "jak kráčet za svým cílem", je skutečně machr. není ovšem potom těžké si domyslet, jak kvalitní je poezie, která plní funkci nástroje a slouží tomuto cíli. těsnohlídek vtrhl na naši scénu jako bouře a nějakou dobu mu to lidi děsně žrali. mimochodem, přitom jsem se rovněž naučil, jak špatnými pozorovateli detailů - což je imho pro psaní dobré poezie věc zcela klíčová - řada našich autorů je a jak snadno lidé podléhají osobnímu kouzlu a přestávají myslet :-)