NATASHA: To už je čas na nesmrtelný citát Cyrila Broma „Musím snad neustále žrát hovna, abych si připomínal, že mi chutná vanilková zmrzlina?“?

NATASHA: Kde přesně ti z premisy "autor má rád poezii" vyplynulo "autor se má zajímat o to, kde je poezie v SOUČASNÉ chvíli"? (Ach, ta dnešní mládež; ta jejich soběstřednost, po nás potopa a před námi sto let opice, tsk, tsk...)

MALKE: Ono především není žádné jednolité "my". V táboře poezie se to krásně řeže prakticky nonstop.

Opět se vrátím k premise "autor má rád poezii". Když mám něco rád, tak se o to zajímám. Jdu za tím tam, kde to je. V případě poezie v současné chvíli především v časopisech a na internetu, méně v knihách (dostupných ve smysluplné šíři ve velkých knihovnách, online knihkupectvích a přímo u nakladatelů) a na čteních a ještě méně v knihkupectvích a na veletrzích.

MALKE: To je ale docela jiné téma. V Šiktancově generaci také psalo a následně bylo zapomenuto množství dnes neznámých autorů. V naší se nestane nic jiného. To je normální.
Moje reakce se týkala pouze toho, že autor blogozápisu prohlašuje, že má poezii rád, a zároveň si stěžuje, že v té současné nenachází cosi, co by v ní snadno najít mohl.
Jak se dále zdá, jeho zklamání vychází z pohybu knihkupectvími. To je ovšem snadné být zklamán. Zásobenost poezií je v kamenných knihkupectvích zoufalá, což by autor dobře věděl, kdyby...atd. Ergo neví a plká.

MALKE: Mně přijdou jak Attilovo nasrání, tak Zbořilovo "například vůbec nevim, co ho na současný poezii štve. vlastně to vůbec nevysvětluje" jako zaslepeně soběstředně vyhrocené protiklady.

NATASHA: Opravdu netřeba se zneklidňovat? Jak pohodlné... A co když je to tak, že sice poezii cíleně nesleduje (bodejť, taky co by dělal něco, co ho nebaví), ale pokaždé, když ji potká, touží pouze ji minout? Vypovídá to opravdu jenom o něm, nebo o současné poezii? (Upřímně řečeno, jsem na tom velmi podobně - současnou poezii nesleduju. Co jsem slyšela, mě buď nezaujalo, nebo zaujalo, ale přišlo mi to tak nějak na jedno brdo. Jistě že bych při pozorném studiu, které tomu nehodlám věnovat, objevila rozdíly, kterými se jednotliví básníci od sebe liší, ale při pouhém setkávání vidím "jo, to je docela pěkný, za tejden si nepamatuju, jestli je to Zbořil, Hájek nebo kdokoliv jinej". Když čtu Šiktance, poznám ho na první pohled. Svědčí to jenom o mně? - Dobře, kecám, poznám Zedníka, furt má v ruce kladívko.)

CORWEX: nazařazovat. to si vietnamci zajímající se o českou poezii nezaslouží.

CORWEX: Já Ti taky nevím, kam s tím. Každopádně jedinec pořádající antologii libovolného typu by měl neprodleně zapomenout na vlastní publikační touhy v rámci díla onoho. A to i kdyby psal opravdu dobře.

GRIMALK1N: to se tak sonetům stává, ne?

WITTGENSTEIN: Mám pocit, že Zábrana něco psal na každé téma, je to taková moderní bible.

VANEK: Měl jsem pocit, že Zábrana něco na tohle téma napsal, a taky že jo:

"Proč dělám ty rýmy? Nemohu s klidným svědomím formu jen tak odhodit, nejdřív ji musím sám pro sebe znehodnotit, zrajtovat jako kobylu, vyzkoušet na krok, na klus i na cval, zkusit, zda by přece nějak nešla. Automobil si mohu koupit, až když se sám přesvědčím, že je kulhavá, slepá a brzo říčná."

GRIMALK1N: doporučuji research na téma "filip sklenář". to se pobavíš. kolega ricarderon by mohl vyprávět a jestli chceš skutečné homo žůžo dobrodrůžo, tak odkazuji na hesse a jeho divoké víno.