VINCENT_BU: Je to Karel Piorecký osobně.
Právě, já si taky myslim, že klidně může AI a jiné prostředky tvůrci pomoci, ale jistě je musí nějak usměrňovat, případně dopracovávat, a hlavně -- musí rozhodnout, kdy vznikl objevnej výsledek. To, jak bude v tomto směru soudit někdo, kdo je k jazyku a poesii hodně vnímavý a o nich široce poučený, imho, jak říkáš, algoritmus předem nezjistí.
Piorecký se pokouší z (údajného) faktu (na nějaké experimenty odkazuje jak ve Tvaru, tak prý v článku v nejnovější České lkiteratuře), že lze napodobit nějaký už existující styl tak, že strojově vzniklé texty nepoznají jakési pokusné subjekty, vyvodit mimo jiné (a snad především) to, že počítače mohou psát onu objevnou poesii rozeznatelnou výjimečně vnímavými a poučenými lidmi, což je samozřejmě absurdní hned ze dvou důvodů -- především nebyli podle všeho oni opravdu kompetentní lidi těmi pokusnými subjekty, ale krom toho podle všeho subjekty ani nehledaly, co je objevné, ale jen co v už existujícím stypu napsal počítač.
No a to, že když někdo napíše "dokonalý" text, leckdo jej jako takový nepozná, to opravdu víme dávno. (Úplně jiná kapitola je způsob, jak velcí básníci _vznik_ (ne kvalitu) svých básní vysvětlují, k tomu chce Piorecký z "lekce AI" taky dělat nějaké závěry, ale taky celkem irelevantně.)