KEMENTARI:
OKEYA: Díky za reakci, nějak jsem přehlédla vaše odpovědi. Rafinovaný způsob seznámení to skutečně není. 😁 Báseň mne prostě tehdy zaujala, zapsala sem si ji, jako vubec jednu z prvnich věci, postupně jsem začala sama psát a teď se psaním živím... Tak mi loni vytanula na mysl a vzhledem k tomu, že si ji i po 25 letech pamatuju, tak mi to přijde zvláštní. No a holt jsem zvědavá, kdo to mohl být a kým je teď.
Část básně tedy zveřejním. Třeba to někomu něco připomene. 😉
PRO MÉ ŽENY
Zkus spřátelit se se svým bláznovstvím, smír se se smrtí. Přiznej si, že tímhle to nekončí.
Hledám únik před společností, před žhnoucími reflektory zběsilých aut, před tancem a láskou, která zabíjí.
Bylo již k ránu, když silnice hořela pod dotekem vycházejícího slunce. Snad bylo příliš pozdě odcházet a brzy někam jít a ve vlhkém oparu se utápěly krajnice.
Mé ženy, smutné a tajemné, vlci hltají naše ještě teplé vnitřnosti....