Cask strength = sudová síla = uisky stočená ze sudu rovnou do flašek bez filtrace a ředění destilkou. Běžný whisky, co koupíš ve kšeftě, mají 40 % alkoholu, někdy 43 a některý dokonce i vyjímečně 46 (to je případ Taliskeru 10 yo), ale úplná většina je na 40. Je to snad i nějakej zákon EU nebo co. Koňaky jsou 40, rumy jsou 40, vodky jsou 40, všechno je 40. Vyrábí se tak, že se vezme whiska ze sudu a nalije se do ní voda, aby měla homologovanou voltáž, a zašpuntuje se to do flašek a posílá do Evropy. Cask strength jsou whisky rovnou z toho sudu, maj 48+ %. Typicky se to pohybuje mezi 51 a 55 %. Je to silnější vůní, chutí i alkoholem, je to koncentrovaná chuť. Po zvyknutí si na cask strength modely ti už obyč uiska tak nechutná, protože je prostě řídká a nevýrazná. Čekáš chlapský pití a dostaneš moučník. V případě většiny whisek navíc docela špatnej moučník.
Koukni se na
http://www.thewhiskyexchange.com/ na pár uisek. Třeba Auchentoshan nebo Bowmore nebo Benromach nebo Highland Park nebo Springbank dělají skvostný věci. Většinou jsou to různý omezený edice pár tisíců flašek z různejch sudů, třeba Bowmore Claret se dělá v sudech po burgundským nebo Auchentoshan 18 yo je ze sudu po portským atakdále. Flaška těchto whisky stojí okolo dvou až čtyř tyček, podle toho, co nakoupíš (dá se sehnat i skvostný pití za patnáct set třeba ale, nemusíš nutně hned to úplně zavrhnout, kdybys neměl love), a je to úplně jiná třída než běžně dostupný věci ve kšeftě. Ale pozor, vysloveně levný cask strength nejsou moc dobrý, ty jsou prostě jen silný a je to špiritus.
Já osobně jednou dvakrát za rok nakoupím ze pět flašek tohohle a pak je postupně vypíjím všechny zaráz a trvá mi rok i dýl, než je všechny vypiju, přičemž prakticky celou dobu je mám na chuťové špici. Po jedné se to nakupovat nevyplatí, to zahučí moc rychle a nestihne dojít k tomu uvolňovacímu efektu.
Vodu bych do whisky nikdy nelil, nota bene do silné. Lidi říkají, jak se otevře ta chuť, ale hovno, prostě se to úplně obyčejně zředí. Navíc je to barbarství.