jsem nasla docela zajimave info - - -
Žampiony
ŽampionyŽampióny jsou jedny z nejpoužívanějších hub v gastronomii pro svoji dostupnost a neopomenutelnou vlastnost ochutit zdravě jídlo. Žampióny mají prokazatelně pozitivní účinek na lidský organismus.
Žampion roste na nejrůznějších místech např. na polích, lukách a pastvinách či v lese. Objevuje se zpravidla ve skupinách nebo kruzích. Z hlediska léčebně - kulinářského nejsou záměny nebezpečné - všechny žampióny jsou jedlé a léčivý účinek je přibližně stejný. Výjimkou je žampión zápašný (Agaricus xantodermus) a charakteristickým zápachem po inkoustu či karbolu.
Venkovně pěstované žampiony sbíráme od počátku léta do podzimu. Vypěstovat si je však mužeme i doma a to v jakémkoli období.
Již dávno byly odhaleny antibiotické a antibakteriální účinky mnoha hub. U dalších druhů byla prokázána účinnost proti různým typům rakovinného bujení. U jiných byly objeveny látky snižující obsah cukru či cholesterolu v krvi, posilující imunitní systém nebo zabraňující kornatění cév, dnes již bohudík známá hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus). Výzkumem látek v houbách se zabývá věda i u nás. (Jako příklad slouží slizečka porcelánová, ze které bylo izolováno původní české antibiotikum Mucidermin.) U žampiónu polního bylo zjištěno antibiotikum kampestrin, účinné proti tyfu. Z pěstovaného žampiónu dvouvýtrusného (Agaricus bisporus) bylo izolováno antibiotikum agaritin. V roce 1944 byly publikovány účinky sušené drogy ze žampionů, které byly zkoušeny u pacientů s alergickými chorobami. Italští autoři našli v pěstovaném žampiónu látku „Z-faktor II", která snižuje hladinu krevního cukru. Velmi zajímavý byl případ vyléčení kožní rakoviny při podávání 250 až 500 g plodnic žampiónů denně v potravě.
Žampion je jedním z nejsilnějších přírodních látek působících proti alergiím. Nutné je však jejich konzumování v syrovém stavu, např. plátky neoloupaných plodnic na chlebu s máslem.
Pro vyšší učinost si také mužeme vyrobit vlastní extrakt: Vezmeme 2 kg čerstvých žampiónů, které zásadně nikdy neloupeme! a běžným kuchyňským způsobem je usušíme. Plátky musí chrastit, ale nesmí být spáleny. Pomeleme je na masovém mlýnku nebo lépe roztříštíme v suchém mixéru na velmi jemný prášek, který uchováváme v hermeticky uzavíratelném obalu. Podáváme 4 x denně po 1 lžičce prášku po dobu 1 měsíce. Během této době bezpečně poznáme, zda léčivo zabírá. Pokud ne, v léčbě dále nepokračujeme. Podáváme v jogurtech, sypeme na již hotové polévky nebo guláše. Nikdy nepřevařujeme! Nejjednošším způsobem je zapití nabraného prášku z hub dostatkem tekutiny. Pokud léčba částečně zabírá, provedeme pouze desetidenní pauzu. Poté v léčbě dále pokračujeme se stejným dávkováním, po dobu ještě půl roku. Vždy užíváme jen 10 dnů v měsíci.
Plodnice žampiónu působí také proti kopřivce, ekzémům a dalším projevům alergických kožních reakcí. U žampiónů byly prokázány i protirakovinné účinky. Bylo z nich také izolováno antibiotikum Kampestrin, který ničí mimo jiné bakterie tyfu. V lidové medicíně se žampióny užívají proti plicní záduše. Vodné roztoky z plodnic se v historii užívaly při uštknutí zmijí nebo na tlumení hemolýzy. Kromě uvedených použití mají žampióny i řadu dalších účinků. Celkově posilují organismus, působí proti krvácení dásní nebo posilují tvorbu mateřského mléka.
Díky vědeckým rozborům víme, že žampióny obsahují i některé významné minerální látky (draslík, fosfor, hořčík, vápník) a vitaminy (C, B1, B2, D). Hlavní výhoda léčby žampióny spočívá v jejich dostupnosti a možnosti výtečného kuchyňského zpracování.
Zajímavostí je, že ač žampión je houba původem evropská, čínská lidová medicína ho rychle přejala a začala využívat. Na západě je zcela běžné nabízet malé uzavřené plodničky pěstovaných žampionů v misce jako třešně. Chutnají nasládle a zvyknout si na jejich chuť nečiní ani dětem potíže. Zásadně však klobouky plodnic neloupeme! Houby vyrostly v čistých provozech přísně hygienicky střežených pěstíren. Syrové plodnice lze nabídnout nakrájené na plátky na chlebu.