Tak uz jsem konecne nasel techniku pausovani kresby na lept.

Kresbu provedeme v zrcadlovem prevracení na tenci papir. Potom na zadni stranu vetreme kridovy nebo rudkovy prasek. Papir, ktery je nahore a dole, nebo vlevo a vpravo vetsi nez deska, prehneme pres desku a upevnime jej na zadni strane kousky vosku, aby se nemohl pohnout. Kresbu prejizdime tvrdsi tuzkou s jemnou spickou. Pri tom na tuzku mirne tlacime, ale ne mocne, abychom neposkodili kryt. Po skonceni pausovani uvidime, ze cary na krytu jsou daleko silnejsi, nez je nutne a spravne. To dela prebytecna rudka nebo krida, kterou s desky sprasime mekkym steteckem... Jsou i jine zpusoby ale tenhle mi zatim pripada nejlehci...

RAEL: SKLIVEC: Myslim ze mama ty kameny koupila u Čapka, proto predpokladam ze se jich zbavovat nechce... navic se z nich mozna tisknout da.
SKLIVEC: Jak se pozna ze je ten kamen nepouzitelny? To jako nestaci ho zbrousit a v poho? JAKOUBEK: Co to šoupnout nekam na FTP aby se mohl pokochat kazdy?

trochu ot. ale treba by to nekoho zajimalo. od kamarada jsem si z italie privezl Bodoniho Typograficky manual na DVD. Je to vrlmi kvalitne prefocena komplet cela kniha. Vysla v edici Octavo a je v nekolika pdf vcetne anglickegho prekladu (1.2 GB). Original nebo alespon nejaka reedice by byly samozrejme lepsi, ale i pdf je lepsi nez dratem do oka :)

http://octavo.com/editions/bodtip/index.html

Tak kdyby mel nekdo zajem, ozvete se mi do pocty...

RAEL: můžu se kouknout jestli memáme nejakej ze kterýho už se nedá tisknout...

SKLIVEC: Chci je já k sobě domů/do dílny z jakési nostalgie. Stačí mi jeden stařičký a ne moc velký.

ELDA: Se zinkografií nemám žádný zkušenosti a nevim, jestli jí někdo dělá...

Pokud by někdo měl litografický kameny za rozumnou cenu, tak se taky hlásim..

RAEL: proč potřebujete v knihárně zatěžovat zrovna tímhle a ne třeba kovovejma deskama??

Sháním staré litografické kameny v jakémkoliv stavu. jako zátěž do knihařské dílny. Prosím prosím kdyžtak do pošty.

Roy Lichtenstein (1923-1971, Southampton, N.Y.), "I Love Liberty", Lithograph, Signed, Numbered 198/259 Estimate: $2,000 - 3,000



Roy Lichtenstein Peace Through Chemistry IV, 1970 76.2 x 127.0 cm Lithograph



Roy Lichtenstein Modern Head Series, Modern Head #5, 1970 71.1 x 49.5 cm
Embossed graphite composition with die-cut paper overlay

Více zde: http://tayanita.blog.cz/0702/roy-lichtenstein a zde: http://www.nga.gov/fcgi-bin/gemini.pl?transaction=9070474&item=31&command=page

Roy Lichtenstein
Interior Series, Blue Floor, 1991
146.7 x 212.1 cm
12-color lithograph, woodcut, and screenprint

MYKO: ok. budu na tebe myslet;))

diky, je to tak, konkretne tohle je engraving :) Kdybys nahodou narazil na nejakou databanku hires scanu takovejch (viktorianskejch - panove v cylindrech, mesta, technika, krajiny, v B&W) budu ti velmi povdecen

to bude budto rytina - engraving nebo lept - etching nebo nevim. vypada to ale rozhodne na to.

omluvte mozna hloupu otazku, ale je tohle taky nejaka podobna technika? poterboval bych tehle obrazku vygooglit co nejvic, tak se snazim zjistit, co vlastne hledam..

Tak z tohodle projektu mi zacalo byt trochu nevolno:)) Ufff, nemale mnozstvi grafiky ve velkem rozliseni...

Jan Konůpek
(1883-1950)
malíř, grafik, ilustrátor, rytec

Narozen 10.10.1883 v Mladé Boleslavi, zemřel 13.3.1950 v Praze. Studoval u prof. Kouly a Schultze na FA ČVUT v Praze (1903 - 1906), kde se spřátelil s P. Janákem a V. V. Štěchem. Ti do značné míry ovlivnili jeho rozhodnutí věnovat se studiu na umělecké škole. Studoval u prof. V. Bukovace, M. Pirnera a grafika A. de Pian na AVU v Praze (1906 - 1908). Spolu s malířem E. Pacovským zde založil grafickou revui Veraikon, později se stal členem SČUG Hollar a spoluzakladatelem spolků Sursum (1911) a Artěl. Člen SVU Mánes. Po studiích žil krátce v Praze, pak působil jako středoškolský profesor kreslení na průmyslové škole v Plzni, 1923 se vrátil do Prahy, kde vyučoval do 1932 na Státní grafické škole. Těžiště jeho tvorby spočívá v grafice. Duchovní zázemí nacházel v mystice a vizionářství, stylově vycházel ze secesní klimtovské stylizace, později ho zaujal německý a severský expresionismus a kubismus. Některé kubizující prvky se staly součástí jeho výtvarného projevu, až ke koloristické variantě - orfismu. , později do svých grafik vnesl prvky odvozené ze skutečnosti. Jeho grafické dílo je úzce spjato se symbolistní a klasickou literaturou. Vedle volné grafiky vytvořil řadu knižních ilustrací (K. J. Erben: Kytice, K. H. Mácha: Máj aj.) i samostatných grafických cyklů, pokrývajících velkou část české a světové literatury. Řada jeho prací byla inspirována architekturou (gotika a barok, mystika středověku). Již během studií vytvořil sérii pohlednic ze staré Prahy (1903 - 1906), které nebyly vydány, věnoval se také tvorbě exlibris. Zastoupen v Národní galerii a Galerii hlavního města Prahy, Památníku národního písemnictví, Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, v Moravské galerii Brno ad. Zdroj: Slovník Českých a slovenských výtvarných umělců, Ostrava, 1999

Vincent Aubrey Beardsley
Anglický grafik. 1889 se stal úředníkem pojišťovny v Londýně, kde s E. C. Burne-Jonesem navštěvoval několik měsíců večerní kurs aktu na Westminster Art School. 1893-94 provedl ke knize Mort d'Arthur 20 ilustrací a přes 500 různých vinět a knižních značek ve stylu pre-raffaelistů. Jeho první ilustrace měly velký úspěch a Beardsley dostal nabídky na grafickou úpravu časopisů (The Yellow Book, 1894, The Savoy, 1896). Kreslil karikatury, navrhoval exlibris, obálky a titulní listy a plakáty a hlavně kreslil ilustrace pro knihy: O. Wilde "Salome"; 1894, Dowson "Pierot of the Lock", 1896; R. Wagner "Rheingold", 1896; Gatuier "Mademoiselle de Maupin", 1897; B. Jonson "Volpone", 1897. Rok před smrtí přestoupil ke katolictví. Zemřel na tuberkulózu v jižní Francii, kde trávil poslední zimu. Beardsleyovy rané práce (1893-94) ukazují vliv Burne-Jonese, W. Morrise, P. C. Puvise de Chavannes a J. Whistlera. Střední období (1894-95) vyznačuje tendence k satiře a působení japonského dřevorytu a antického vázového malířství; v posledním období (1896-98) se inspiroval francouzským rokokem 18. st. Ačkoli zemřel v pětadvaceti letech, patří Beardsley k nejvýznamnějším představitelům evropské secese; pro kresby si se zálibou vybíral morbidní a erotické náměty; obvykle používal pera a inkoustu a kreslil přímo na papír bez přípravných studií. Na jeho jediné olejomalbě mu pomáhal W. Sickert.

Více zde: http://beardsley.artpassions.net/ a zde: http://www.wormfood.com/savoy/

SKLIVEC: To sem si mohl myslet:( moje mama sice nejake stare litografické kameny ma, ale myslim ze jsou ve spatnem stavu... ke vsemu z toho co rikas musi byt clovek chemik aby si s tim poradil... A co zinkografie? Pouziva se ta metoda jeste?

ELDA: S kamenama je problém, těžily se jenom z jednoho kopce, a ten už je vytěženej :/
Domácí litografie je velkej problém, protože na to potřebuješ spoustu místa i věcí který se buď blbě scháněj, nebo sou pekelně drahý... Litografickou tuš, křídy, arabskou gumu, kyselinu dusičnou, octovou, a spoustu dalšího.... A samozřejmě starej lis...