DLABAK: no zrovna od téhle doby se už hodně změnilo.. malé státy si už určitě uvědomily, že musí spolupracovat, pokud mají neutralizovat velmocenské ambice sousedů. jenže se suverenitou tohleto souvisí jen docela málo... ostatně máločím se "uzavřené společnosti" různého typu (nacionalistické, fašistické, komunistické, jinak totalitní...) ohání tolik, jako "územní integritou", "suverenitou", apod.

I ustava je jen car papiru. Zalezi, jako vzdy, na tom, co si dokazes, jako dilci stat, obhajit. Presuny kompetenci suverenniho statu na nad-statni organisace (v pripade CR nejvic na OSN a EU) ti to cely navic zasadnim zpusobem komplikujou. Samozrejme, nejen Mnichov 1938 ukazal, ze deseti- ci patnacti- milionovej statecek uprostred huste obydlenyho prostoru (kterezto formulaci by se jistotne Cinani nebo Zapove vydatne vysmali), zas az tak uplne suverenni neni (resp. nedokaze/nechce dokazat si tu suverenitu obhajit).

DLABAK: Hlava XXII ? :-) já nevím, já osobně to rušit nechci: ale pointa "otevřené společnosti" je myslím i v tom, že je připravena změnit své "podstatné náležitosti".

XCHAOS: Tripetinova vetsina vsech poslancu PSP a tripetinova vetsina pritomnych senatoru na ustavni zakon, jestli si dobre pamatuju, staci. Jinak jde ale o uplne zcestnou debatu, neb nikdo nikdy neurcil, co jsou ty "podstatne nalezitosti"- co takhle treba kdyby jimi byly mj. i článek 9, odstavec 2 ? Vubec bych se nedivil ;-)

DLABAK: proboha, tak nejdřív zruší článek 9, odstavec 2, ne? dvoutřetinová většina - a nazdar :-)

DLABAK: aha, takze jen zalezi na vykladu kazdeho soudruha :D

_BENNY: Spoleha, samozrejme ;-)

DLABAK: ony "podstatne nalezitosti" jsou nekde definovany nebo se spoleha na "ducha zakonu"?

XCHAOS: Nemuze. (Aspon teoreticky ;-) Ustava, Članek 9, odstavec 2: "Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná."
src: http://portal.gov.cz - Zakony - Vybrané předpisy - Ústava České republiky

XCHAOS: principielne by tak tomu byt samozrejme nemelo, ale principielne by tu nemela byt i spousta jinych veci a jsou tu

_BENNY: no já právě taky.

XCHAOS: nejsem pravnik, ale myslim ze muze ;)

"otevřená společnost" je v zásadě společnost připouštějící vlastní relativitu a možnost své vlastní změny. toto samo o sobě je na hony vzdálené fundamentalismu, který z definice má vlastní projekt dokonalé společnosti

onehdá vypukl zajímavý flejm tady na NYXu v klubu o radaru (odpadl jsem už před delší dobou... fakt tam protékaly tuny balastu...): hádali jsme se, jestli ústavní většina v parlamentu (2/3) může prostřednictvím změny ústavy zrušit demokratické mechanismy, pokud to uzná za vhodné - nebo ne. co myslíte ? :-)

tedy, rec byla o "negaci negace", ne?

XCHAOS: ja se obavam, ze opet reagujes na neco, co KOMATSU nepsal/a & nemyslel/a, ale necham to na vas :-)

KOMATSU: no tak demokracie je tak široký pojem, že neznamená vůbec nic.

tak např. athénská demokracie místo nějakých voleb svoje zastupitele jednoduše losovala - a popravdě, i dnes by bylo dost zajímavé, kdyby se kandidáti na nějaké funkce sice v první fázi volili (aby se odfiltrovali alespoň ti vysloveně nesvéprávní)- ale pak aby se z vybrané skupiny "přijatelných" třeba ta funkce losovala...

způsob, jakým demokracie blokuje/reguluje "fundamentalismy", jak ty říkáš, je navíc dost na hony vzdálený obvyklým praktikám totalitních systémů.. a i tady se to liší případ od případu (americká média jsou schopna zcenzurovat obnažená prsa, ale nevadí jim násilí nebo dokonce propagace nacismu - naopak Francie je tolerantní k erotice, ale nacismus tvrdě potírá...)

XCHAOS: No je to aplikace zákona dvojí negace na toleranci - tolerance = netolerance netolerance, tedy že součástí tolerance je, že netoleruje netoleranci :)
Praktický příklad - demokracie (nebo otevřená spoelčnost) založená na toleranci z principu netoleruje netolerující živly v ní se vysykytující - například různé fundamentalismy...

KOMATSU: většinou spíš zbabělost... ale pochopitelně... svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého, atd. - prostě uveď radši příklad, jak to myslíš..

je tolerance netolerancí netolerance?

_BENNY: no, já se snažím takové jako ty nejdřív unudit k smrti, než se tady rozjede diskuze.

ne, ale vážně: kniha Otevřená společnost a její nepřátelé mě přijde jako čtivé filosofické dílo 20. století - zvlášť pro někoho, kdo ještě v mládí zažil zbytky reálně-socialistického školství... Nejde o žádné ideologické "hledání nepřátel kapitalismu" - ale o snahu nějak vymezit zvláštní druh společností, které připouští evoluční změnu sebe sama, která vzejde z nich samých od společnosti, které se snaží realizovat nějakou ideální vizi shora. Je to kniha, která možná jako první vymezuje a definuje některé pojmy, kterými se v hrubě zkreslené a nepochopené podobě ohání kdejaký neoliberál - jenže toto je liberalismus původní, postavený na klasickém vzdělání autora a jeho historickém nadhledu.

Až do Poppera byla většina kritiků marxistické levice v podstatě různorodá sebranka klerikálů, nacionalistů, fašistů, apod. - Popper přišel okolo 2. světové války (bezpochyby taky už na základě dobových informací o stalinismu, apod.) s koncepcí, která se umožňuje současně vymezit nejen proti marxismu - ale i proti fašismu, nacismu, klerofašismu, rasismu a dalším formám "uzavřené společnosti".

Když občas hlásám "liberální anarchismus" tak je jasné, že to bude nejspíš směs Thoreaua, Proudhona, Kropotkina, Orwella ... a samozřejmě taky trochu Poppera. O dalších příměsích jsem samozřejmě připraven diskutovat :-)

Nicméně na rozdíl od marxistů vnímám kapitalismus (resp. přesněji řečeno volný trh) v podstatě jako revoluci, která dokázala úspěšně svrhnout staletou nadvládu (dědičné) šlechty a (centralizované) církve. Problémem je spíš neustálý vznik "nové šlechty" a "nových církví" - kterým se později ovšem nevyhnuly ani revoluce více levicového a sociálního zaměření. Nicméně nakonec jediné, čím je možné bojovat proti "nové aristokracii" (aneb současným horním deseti tisícům) je nakonec stejně jen "nový kapitalismus" - aneb vytváření nových trhů, na které ještě nepronikla žádná "nová aristokracie", která by tyto trhy ovládla, zdanila - a z části vybraných daní pak živila kastu dvorních šašků, alchymistů a pochlebovačů, kteří by její systém legitimizovali.

Podle mě kritika kapitalismu je z větší části ve skutečnosti kritikou monopolizovaných/zdaněných trhů a kritikou neustálého vznikání "nové aristokracie".

Ve skutečnosti, to k čemu bych se rád dopracoval, je něco jako "mimomarxistický postmodernismus" - tzn. dosáhnout toho, že by Popperova definice otevřené společnosti nebyla totožná s tím, co lidé vnímají jako klasickou modernitu - a moderní tendence bych naopak rád demaskoval jako v podstatě fašizující/bolševizující. Postmoderna je pro mě prostě návratem k řecké agoře, kde se spolu překřikují řemeslníci s filosofy, a pohanská iracionalita i vědecká racionalita spolu rovnoprávně koexistují.