Můj poslední draft je hezká ukázka rozdílu mezi easy way draftováním čistě podle power rankingu a hard way draftováním podle archetypu nebo stylu decku.
S tímhle jsem teď uhrál 7-2 (v bronzu, což trochu snižuje výpovědní hodnotu).
(Jo, mělo tam být jen 16 zemí, 17 mi jich tam zůstalo omylem z úvodního buildu, ve kterém jsem chtěl hrát Fiery Emancipation. Zajímavý je, že v nadpoloviční většině her bych ho vytáhl, i když jsem se toho casting costu bál. Nicméně výsledek by byl asi stejnej, možná 7-1.)
Myslím, že zrovna v tomhle draftu jsem k hard way spíš jen tíhnul, než abych ten archetyp vyloženě forcoval, ta bílá je v M21 docela bohatá, takže se to k téhle kombinaci, která je přirozeně agresivně orientovaná, vyvinulo tak nějak samo. Druhého Houndmastera jsem dostal až někde v Pack 3, Baneslayer byl čistá klika P3P1.
Přišly mi dobrý U aggro potvory, ale jen jedinej removal, normálně má člověk v tomhle decku nějaký ty Shocky, Scorching Dragonfire nebo Swift Response. Ale zrovna tenhle tejden jsem koukal na Bena Starka a ten přesně do takovýho decku, s nadstandardním počtem levnejch potvor, doporučoval Destructive Tempering, i když většina hráčů - a já taky - dá do tohohle decku přednost Shocku, kterej je o 2-3 levely ratingu výš než Destructive Tempering a hodí se do každýho decku. I ten Burn Bright mi přišel lepší než Tempering. Ale dal jsem na Starka a hrál jsem Destructive Tempering a to hovno, který na vás často zbude na konci packu, mi vyhrálo dvě hry, protože do tohohle archetypu sedlo jako prdel na hrnec – a úplně stejnej počet her mi vyhrála jednoznačná super bomba Baneslayer Angel, která ale člověku přijde v draftu jednou za uherskej rok. A kdybych měl ten Destructive Tempering dvakrát, dal bych ho tam místo Burn Bright.
Tady mi to optimálně přišlo, ale bez Destructive Tempering by to nebylo za 25 to the face. A to to soupeřovi přišlo taky hezky po křivce.