_BENNY: anebo i opacne vuci nazoru okoli - "sakra, souhlasi se mnou nejak podezrele moc lidi, zvlast ti s jejichz nazory jinak nesouhlasim, tak to jsem se mozna spletl" :-)

SAT_ANN: vnimam to jako vedlejsi efekt presprilisne dominance N nad vsim ostatnim - vyhraneny INTJ uz tak nejak dopredu tusi jestli se mu vysledek bude libit anebo ne, a jaky postoj k nemu zaujme. kdyz se pak nekdo INTJ zepta z ceho doopravdy vychazi, najde milion plus jeden duvod, ale povetsinou je to spise racionalizace. odkud se ten apriorni postoj "takhle je to spravne, tohle je spatna cesta, takhle by to melo byt..." bere, kde je jeho zdroj, vlastne dodnes nejsem schopen presne urcit. pritom INTJ je rigidni jen v ocich jinych jinym zpusobem rigidnich lidi (INTJs napr. narozdil od ostatnich nelpi na hloupych tradicich), fakticky dovede byt velice flexibilni, pokud sam za sebe ziska ten sklicujici dojem, ze se v necem zasadnim spletl. odkud se ten bere taky presne nevim, ale muze se objevit zcela autonomne bez nutnosti reflexe ze strany jinych lidi.

ad INTJ a odepisovani okoli - v mem pripade to funguje tak, ze jakmile vyhodnotim nejakou zasadni a neobhajitelnou nekonzistentnost v postojich dotycneho, pak si toho cloveka skrtam ze seznamu lidi, jejichz nazory beru vazne, beru si je k srdci a ridim se jimi. osobne to vnimam jako cestu nejmensiho odporu (proste si zij jak chces, ja budu delat to stejne po svem), ale okoli to kolikrat tezce nese :) zvlast ruzne samozvane autority, ktere si preji byt respektovany na zaklade postoje "nas je vic / jsme starsi / proste se to tak dela / ..., takze mame pravdu".

SAT_ANN: Ha! To můžu potvrdit. (Tu strnulost v úsudku atd. bych nahradil něčím jako časově stálá a důsledně uplatňovaná hodnotová měřítka.)
Popsaným způsobem jsem odepsal min. tři známé/kamarády - ze dvou vyrostli vychcánci a z jednoho vysírka. Ale opustil je postupně i zbytek okolí, tak vlastně nevím, jestli se to počítá...

GERTRUDA: Nic takovýho. Snažím se říct, že co může být někým pokládáno za uraženost, může být ve skutečnosti projev podráždění nebo znechucení apod. Zajímá mě, zda jsou INTJ urážliví a zda jsou pokládání za urážlivé. A taky mě zajímá, zda jsou obecně hákliví na své ego (jako třeba v BONDA). Páč urážlivost, sebelítost, nadutost apod. jsou stupidní faktory a mohutně zhoršují efektivitu. INTJ, kterej nechce fungovat efektivně, je imho divnej.

GERTRUDA: Proč to pitvám: doba zpracování některých emocí je (mluvím za sebe a netuším, nakolik to platí i pro jiné INTJ) úmorně dlouhá, protože F zahnívá někde v hlubinách, WTZ.
Ale nezdá se mi to urážení se. To považuju za velmi hloupou formu reakce a snažím se to u sebe nepěstovat. Občas mi někdo podstrkuje, že jsem se kvůli něčemu urazil. Snažím se pak analyzovat, jesti jsem se náhodou opravdu neurazil, že bych si v rámci seberegulace nafackoval, ale zpravidla zjistím, že jsem podrážděný, otrávený, znechucený, unavený apod, tedy že emoce má negativní vliv na komunikaci, ale není to zapříčiněno újmou na mém egu.
Vadná argumentace blízkého okolí bývá spolehlivý spouštěč podrážděnosti v těch případech, kdy je k ní navázána nějaká neomalená manipulace. (Kdo se mnou chce manipulovat, nepatří do mého blízkého okolí, je to systémová chyba. Analogicky s neomalenou iracionalitou.)

SATOO: jaká je kombinace INFJ a INFJ ve vztahu? (já jsem naživo nikdy žádné INFJ nepotkala)

WRONSKI: mam doma INTJ a spis to pak je tak, ze proste mlci a nebavi se se mnou. Ale to je takovy vzajemny. A zkousime, kdo to dele vydrzi :D je to INTP vs INTJ

BONDA: No já to vnímám (samozřejmě stále v rámci té tvé první otázky) tak, že asertivita by měla být kontrolovaná, směřovat k věci, obejít se bez se ad hominem, neurážet ani nevydírat. Samozřejmě to zpravidla vytočí protistranu mnohem víc, než verbalní agrese.
Máchání čumáku je pochopitelně projev přízně.