Jé, to se ještě dělá, že se čte hromadně ve škole a každé dítě musí mít svůj vlastní výtisk? To si pamatuju z dětství, jak jsme horkotěžko sháněli nějakou knihu, která byla ve všech knihovnách v okolí rozpůjčovaná a doma zrovna nebyla (akorát že tenkrát ta knižní nabídka nebyla tak košatá, takže 4 z 5 požadovaných knih doma byly). My jsme až do páté třídy zatím nic takhle nesháněli.

MOUNTBATTEN: podle mě děti baví knížky, které se nějakým způsobem vztahují k nim, k jejich situaci, k jejich zájmům.
takže moje děti (velká sourozenecká skupina, která s ohledem na prostředí - dům se zahradou, chalupu v lese - často funguje "samostatně" + všichni chodí do skauta) oblibují jak ony Děti z Bullerbynu, tak Rychlé Šípy :-) A tím myslím fakt oblibují, jsem bibliofil, máme dětskou knihovnu ve velmi širokém záběru a nové knížky dětem kupujeme pravidelně. A vždycky jsme je nechávali vybrat, co chtějí předčítat, stejně jako zjišťuju preference, jaké knížky chtějí dostat jako dárek.

mmch krom HP teď právě mám na seznamu k zařízení druhý díl Rychlých šípů, protože mladej si ho četl v autobuse po cestě z tábora a od té doby knížka není k nalezení, a Prašina, kterou mu nabízím jako alternativu (je to modernější, o současných dětech a současných podmínkách) ho prostě nebere.

QUANTI: DK nesnasim, jak je nenasilne naucna.

JANISKA: Krolupperová nepíše blbě. Březinovou si teď před časem vydupal malej, že chce mamuty, tak uvidíme.

QUANTI: jojo, Deti, Ronja, Pippi - skvely porad dokola :)

ANNNA: já si nemůžu pomoct, Děti z Bullerbynu jsou boží furt.

GALE: My jsme si doma Babičku celkem užili, když jsme ji četli na chalupě (kde nic moc jiného nebylo) dětem kolem nástupu do školy...

Ve škole na společnou četbu frčí Lindgrenová.

JANISKA: souhlas, kor kdyz Nemcova napsala kratsi a pro decka mozna i zajimavejsi dila - Diva Bara, no nebo Karla, to je uplne moderni LBQT+ tema

GALE:
IDLE: třeba třída o dva rok výš, než můj syn, tam se četlo v páté /nebo ve 4. třídě/ HP 1. A byl to rok tak asi 2004. Záleží prostě na učitelce.

nasa tretiacka v skole minuly rok navrhla, aby citali Prasinu, chytilo to aj ostatne decka v triede a na konci roka si podla toho nacvicili divadelne predstavenie, ktore mi prislo az trochu moc dlhe (takmer hodinu sediet na tych tvrdych skolskych stolickach nie je bohvieco)

QUANTI: my jsme četli Malého Bobše.
Jako... četba drsná, ale třeba pro mě osobně to bylo zajímavé, protože to korespondovalo s tím, co mi o svém dětství vyprávěla moje babička, která byla z podobného prostředí jako Bobšova rodina.

GALE: Holt si to ta učitelka musí vybrat a umět obhájit. Sáhnout po "lety ověřené klasice" je jednoduché.