Imho to, ze neco zreflektuji, to necini vedomym, minimalne ne v tom smyslu, ze bych nad tim nutne mel nejakou moc.

SNOP: takova blba otazka, ale kdyz jsi schopen je reflektovat, tak se presouvaji ze sfery nevedome do vedome, ne? a tudiz clovek je schopen - aspon castecne - neco s tim "delat"?

A take to tak mam, tyka se to obou rodicu, proste prevzate vzorce, nekdy mne to prekvapuje, nekdy mne to pobavi, a nekdy si i rikam, ze i chci takovahle byt - ze to jsem ja à travers d'eux :o) proste zpusob jak neco s nimi sdilet i kdyz zrovna nejsou uplne nablizku, delat jako kdyby tady porad byli uplne nablizku :o) no a nekdy mne to neuveritelne stve a v ten moment kdy si todle uvedomim to proste zmenim a dal uz se takhle nechovam, aspon v te uvedomele sfere... :)

SNOP: :o) to mi pripomina real scenku, kterou jsem zazil pred lety na obede s kolegy:
Nikol: Tome, nechces kus meho kurete?
Tomas: Ne, diky.
Nikol: Ale neostychej se a vem si, je moc dobre..
T: Ne, diky, mam dost sveho.
N: Ale Tome, tak vem si prece to kure..
T: Nechci.
N: Tak muzu ti ho dat na talir?
T: Jsi pica nebo neslysis?!! NECHCI!!
N: hhhh

pamatnou vetu mivam v podobnych pripadech taky na jazyku - je dukazem toho, ze spravne pouzity vulgarismus muze usetrit v konverzaci s kretenem mnoho casu a sil.

YouTube - "A Typical Conversation With My Mom" Tales Of Mere Existence
http://www.youtube.com/watch?v=XmecyCCdknk&feature=fvw

NATASHA: Ja jsem pochopil, ze slo o nevedome vzorce - ktere jsem sice schopen reflektovat, ale houby s nimi udelam (pridavam ja).

SNOP: Hm tak to já vim ,že mi přesně nerozumíš. :( :))
Můj otec mi dal spoustu dobrých rad do života, ale to neznamená, že se musím chovat jako můj otec. Já jsem já. To samozřejmě neznamená, že se neřídím těma radama. Řídím se jima protože jsem si vyzkoušel že byly dobré a jsem rád že mi je dal, ale neřídím se jima protože mi je dal otec, nebo protože by byl můj vzor, jen jednoduše protože se mi osvědčilo že jsou dobré, dal mi taky řadu špatných rad a vzorců a těma se samozřejmě neřídím a řídit nebudu, protože nechci. Takže v tomhle mi určitě nerozumíš. No co naplat, asi to teda budu muset napsat jinak

SETEC: Hm, ted uplne nevim, jestli te chapu, ale treba ja ve svem otci vidim celkem nasledovanihodny vzor a to, ze prebiram nektere vzorce (a sklanim je trochu dle sebe) mi prijde dobre a nehodlam na tom nic menit... nebo ti nerozumim :-)

Nevím jestli to bude dostatečně related, ale nedávno jsem byl sám překvapený, že kolikrát se člověk nějak chová a je přesvědčený "ano toto jsem já" a potom zjistí někde v minulosti, že to nebyl on to jak se choval, ale že to byla třeba jeho matka a v momentě kdy to pochopí ho to osvobodí, začne bý víc sám sebou. Ale to není to podstatné souběžne s tím jde, že člověk má s něčím problém a nakonec zjistí, že skutečný důvod proč visí v tom v čem si myslí že má problém e někde dlaeko dříve a zvláštní je fakt že v momentě kdy to najde tu pravou příčinu pozná to tak, že to celé zmizí. :) No nevím jestli jsem srozumitelný :) Můžu vyzkoušet jiné téma :))

KUATO: ...ad děti - jojo, já jsem to myslela tak, že ten (případný) problém si dělá člověk sám. Postaví si překážku, zvedne ji tak, aby se nedala přeskočit, a pak se o ni přerazí.

SETEC: Vyber něco related :)

NATASHA: no tak, co se tyce toho sebeobrazu - tady to mam nahozene trochu, jak popisoval niz Snop - ze on v podstate zacina byt nejaky, az kdyz komunikuje s dalsim clovekem. jakoze tvoje vychova, prostredi... ti nabidlo nastroje, jak komunikovat, jak se projevovat, a tak je vyuzivas. muzes to zmenit, ale vetsinou to (namaha) nestoji za to. lidi te neznaji, oni vidi jen ten obraz. ono obecne je to s posuzovanim lidi podle sebeobrazu slozitejsi - nekdy to jde (kdyz se s nim ztotoznujou), nekdy to nejde (kdyz se za nej schovavaji - vedome).

btw. deti nevi co znamena "dokonalost".

Cau lidi přišel jsem na skok tak vás alespoň zdravím :) Mám asi milion věcí o které bych se s Vámi mohl podělit, no ale začnu alespoň tím že vám popřeju dobrý den :)

KUATO: Myslela jsem to tak, že když máš v pořádku sebepojetí či sebeobraz, jsi svobodný v tom, jak o sobě mluvíš.
Kdyby ses dětem prezentoval jako Dokonalý otec, nemohl bys rázem připustit ani stín selhání, protože to už bys pak nebyl jejich hrdina.

Nat: ee, poslednimu tvemu prispevku zcela nerozumim. Muzes prosim jinymi slovy napsat, jak to myslis?

KUATO: Další důvod pro budování trvale udržitelného sebeobrazu, protože když si člověk nemůže ulevit doma, tak kde už ;-)

SNOP: Ha, já jsem právě o víkendu potkala dva básníky z Ukrajiny, a ten starší z nich nám nejprve vyložil, jak tvořil a myslel to, co psal, co si z toho máme vzít, a teprve pak nám to přečetl ;)

:-) A zabavne je, ze i predchozi je jenom fabulace, protoze ani tak to neni :-)
Ale asi nejbliz je, ze vytvarim sebe a svuj obraz kvuli okolnim lidem a kvuli zamerum, kterym jsem pritakal.

NATASHA: Priznam se, ze to mam podobne, jenom se ve vsem dokazu dokonale zaplest. Mam za to, ze nejsem nijaky, nebo pokud jsem nejaky, nemam k tomu pristup. Takze reflexe pravdivosti je pro me nepristupna. Stejne tak nevim, jestli se "stavim lepsi k ucelu", nebo jestli se "tvorim lepsi k ucelu", nebo jestli "jsem takovy". Mam zase za to, ze bez vuli ci pritakanim daneho ucelu nejsem vubec nijaky, a implodoval bych do nicoty nicnedelani. Ale zase to je asi blbost, protoze koneckoncu jeste jsem neimplodoval - ale mozna je to jenom tim, ze pritakavam ucelum a tedy se stale tvorim jako nejaky. A nejspis uz ted uplne kecam - coz je ten problem.
Nuz a posledni moznost - no tak se zastavim, a reknu to "pravdiveji" - jenomze to zase spociva jenom ve fabulaci - asi jako je to, co uz jsem naplkal vyse. Jenom poza, znovu a znovu - bud ubohost, nebo jiskricka, nebo manipulace, nebo moudrost... ale pravdivost neni vubec zadna, krom cinu samych, kdyz uz konecne zmlknu.
Resume: At si me soudi jini a nechteji po mne, abych o sobe nebo o tom, co jsem udelal, cokoli rikal. Je to pak jak s tou ukrajinskou noci.

a nejlepsi je to u decek - ahoj tati, jak ses dneska mel? vis, mi se dneska nedarilo... :o))