(-:
tesi, tesi se jak male deti, az se nam zas nas psax vrati ;)))
(kouzlo okamziku)
a to uz jsem skoro zapomnela cestinu od te doby cos tu nebyl.
smrt, ano nemyslim na ni, ale zustava soucasti zivota, coz driv nebylo, ale ted to tak je - smrt soucasti zivota. Mne to vzdycky privede myslet na smrt kdyz mi nekdo o ni mluvi nebo si umre (jako kdyby si lidi vybirali, kdy umrou). A uz jsem ji kolikrat koukala do oci, a vzdycky to bylo hruzne, tak hruzne ze ti co zastavaji pravo na dustojnou smrt mi prijdou blahovi, ale treba tomu tak nekde je, avsak "bezna smrt" ne, ta je pekne skareda.
Nejspis ze mne mluvi ty horory co jsem jim byla vystavena... mrtve jeste nenarozene deti (jo, oficialne to nebyli jeste ani deti, to je az po trech mesicich tehotenstvi, predtim to jsou plody, ale to jsou taky deti no); clovek co si vypotreboval vsechny srazlivy faktory takze i kdyz byl s transfuzi tak porad krvacel, krvacel a krvacel az umrel (cirhoza v akutnim stadiu dekompenzace).... a pak doktori co predepisuji morfin i v trochu vetsich davkach "aby to tak dlouho netrvalo" pac "uz ma zazito za tech 80-90-100 let".
smrt. The end. Urcite muze byt i klidna, skoro i bezbolestna, utesujici, avsak vzdycky skareda, odkrajujic, oddelujic od zivota.
Moje smrt? Ja chci ziiiiiiiiiit :)))))))))))))))))) dlouho a hooodne ziiiiiiit ;o)