• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    NATASHARELATED - spříznění na cestě
    rozbalit záhlaví
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    KUATO: --- to se vůbec nedivím, a je to dobře, že teď mají oba společnost;

    já bych řekla, že kaktusy jsou velmi sociální --- například ta mammillaria z mé fotky má vyloženě komunitní charakter už od pohledu :)

    A jinak, z mé zkušenosti, kaktusy opravdu působí silně. Odtud taky moje zábavné historky z toulek s kaktusem, myslím.
    KUATO
    KUATO --- ---
    NATASHA: no krasa, panecku. mi letos kvetl opakovane jen cerstve koupeny peyotl, ale doufam, ze s rozsirujici se sbirkou (mezkalinovych kaktusu :o)) se to bude postupne zlepsovat. a vis co me na kaktusach nejvic prekvapilo? kdyz jsem k metrovemu san pedru, ktere uz mam nejaky rok pridal prave ten nove porizeny peyotl. okamzite se zmenila atmosfera, jakoby na sebe zareagovaly a mely radost, ze se vidi :o).
    NATASHA
    NATASHA --- ---


    Ještě ze včerejší radosti ---
    KUATO
    KUATO --- ---
    modlitba k Médei
    -----------------------
    mandragora, rulík, arzen, rtuť
    moje temná Paní, při mě buď,
    nevědomí, temným lesem
    opojený, bože kde jsem!

    milostivá paní vlhkých skal
    dovol bych v klín Tvůj
    svou hlavu dal.
    nesvaté stezky
    v kádích kvas
    veď mě Divuplná
    k světlu zas!
    KUATO
    KUATO --- ---
    NATASHA: ach, jsi velmi laskava :o)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    KUATO: Já jsem ten zlej básník, tak já nic neřikám :---)
    KUATO
    KUATO --- ---
    nějak nemám spaní, tak jsem dočistil jednu starší báseň, která si příliš dobrou kritiku mezi profíky nezískala, ale čert je vem :o)

    ukřižování
    ----------------
    tanec slov a gest,
    formality, jimž musí být učiněno zadost,
    napínání plátna,
    na které se bude malovat
    pocity.

    vnitřní svět,
    dychtivost z nenaplnění,
    z prázdnoty,
    z napjatého plátna,
    které ví.

    dotek paže,
    chceš čaj?
    chci tebe,
    ale dám si čaj,
    oba víme.

    malíř rozkládá barvy,
    míchá je
    opodál.
    plátno se třepotá dychtivostí,
    4D sigilum slibující
    evokovat samu Rozkoš..

    oděv padá na zem,
    model bojácně, bolestně
    pozvedá bradu.
    štětec se dotkne plátna
    spolu s jazykem.

    rychlé črty žíní
    trhají nevinnou bělost na kusy.
    vytyčení hranic,
    plocha je málo!
    maluj v prostoru!!

    plátno sténá,
    ztráta nevyhraněnosti bolí,
    ale ty barvy!
    kontrastují
    jedna s druhou,
    přidám další!

    štětec ladí detaily,
    tvoří jistojistě nový svět,
    splétá trnovou korunu
    z bláznivé různorodosti.
    není snadné ji unést,
    drásá kůži do krve..

    plátno se trhá,
    nemůže unést to rouhání.
    duše hledí zmatena
    očima do světa,
    který nepoznává.

    všechno ji bolí,
    není zvyklá,
    třepotá se..
    Sigilum září,
    teď už Ji vidí!
    Rozkoš vystupuje
    z přediva světa
    a polyká duši do sebe,
    linie čase byla přetržena
    časoprostor se bortí!

    kaleidoskop barev
    jaké nenamíchal žádný malíř minulosti!
    fraktály jež směšují zemi i nebesa,
    los vybírající oběť,
    její četné skony i zmrtvýchvstání!

    tělo modelu se trhá
    naráženo na malířův kůl.
    odsouzený kajícník
    zaklání hlavu,
    slzy po tváři..
    takto tedy vše končí,
    vlny potopy,
    které zaplavily svět,
    stírají pozvolna barvy
    i ruměnec.

    rozmrdané kyčle
    a modřiny,
    polámané štětce
    rozlitý čaj,
    ztracená nevinnost,
    popraskaná obloha..

    poslední hořící svíce
    zhášena větrem,
    dva odsouzenci
    umírající po pravé a levé ruce Kristově..
    však radujte se, požehnaní!
    ještě dnes se mnou budete v ráji!
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Pohled vzhůru odhaluje zázraky, poslední dobou ---
    Krásné jaro všem spřízněným!

    KUATO
    KUATO --- ---
    Birdy - Wings (Official Video)
    https://www.youtube.com/watch?v=WJTXDCh2YiA
    KUATO
    KUATO --- ---
    Zapomenutá
    -------------
    temná paní bez tváře
    otevírá podzemní průchody
    do hlubin nevědomí.

    stovky obrazů na stěnách tunelů
    tisíce osudů spálených na popel
    žárem času a zapomění.

    svádivý pohled všeprostupující Medůzy
    rozbouřené nitro
    trhané na kusy dosud nepoznanými emocemi.

    vrčení, kousance, krvavé šrámy,
    neukojitelný chtíč
    jako bezedná bažina pohlcující každého poutníka.

    stovky žen v jediné
    a Jediná ve stovkách žen
    nepochopitelná metamorfóza lidské duše.

    modřiny na zápěstí
    rozechvělé útroby
    omamný pohled z Apollónova vozu.

    Jeho šípy pronikají tělem Pythona
    a na poslední chvíli
    vykazují Temnotě její místo.

    hluboký smích
    Zapomenuté Bohyně
    drtí na prach nemístný optimismus.

    Jsou místa, příteli,
    odkud se dosud nikdy nikdo živý nevrátil
    odkud se dosud nikdy nikdo nevrátil
    ještě si chceš se Mnou hrát?
    KUATO
    KUATO --- ---
    hvězda
    --------------
    každý muž a každá žena jsou hvězda
    viz v nich tedy tuto hvězdu
    vždyť je podstatnější
    než šat těla a osudu,
    který má oblečen.

    je to temný šat,
    který jen zastírá zář paprsků
    této královské hvězdy.
    nenech se jím zmást
    přes jeho elegantní střih a krásu krajek..

    připomeň si tu,
    která září ve tvém vlastním srdci.
    roztáhni ruce
    a vyleť se svými milovanými
    neomezován okovy těla
    nekonečným prostorem
    v široké spirále vzhůru tam
    kde vše je zalito měkkou září
    láskyplného a tajemného Zdroje.
    SNOP
    SNOP --- ---
    Yes, androids do dream of electric sheep | Technology | The Guardian
    http://www.theguardian.com/...e-recognition-neural-network-androids-dream-electric-sheep?CMP=soc_567
    KUATO
    KUATO --- ---
    -M2-
    ------
    Jen tři jak stříbro zářivé oči
    svítí z mé temné tváře.
    Má černota kontrastuje s barvou tvé bílé kůže..

    Jsem panenská,
    přesto však nasedám na tebe bez odporu.
    Jsem nevinná,
    a přesto lačně prožívám rozkoš
    v každé buňce svého těla.
    Jsem stydlivá,
    se závojem na tváři,
    však chtivě tě hltám svou nenasytnou hlubinou.
    Nespouštím tě z očí,
    chci vidět tvou tvář, tvůj ruměnec,
    zda víš, co děláš, zda chápeš..

    Saji tvůj dech,
    chtivě prorůstám tě kořeny.
    Tvé srdce praská,
    jak se skrze něj dere má podstata,
    jako nějaký červ, černý prst,
    ztopořený seschlý pyj.

    Vnikám do tebe křížem krážem,
    vnímej tu bolest celým tělem,
    ciť sigilum z mých kořenů, miláčku!
    To jsem Já, ciť mě, vnímej přece!

    Zatínám své nehty do tvých zad..
    Kapky tvé krvé mi zbarvují dlaně..
    Jsi posvěcen pomazáním mého potu
    jež hojně v rozkoši vypuzuji,
    nejvzácnější Abramelinův olej ze všech!
    KUATO
    KUATO --- ---
    neco starsiho a trochu divocejsiho, kdyz se uz teda blizi ten uplnek :o)
    [ KUATO @ EmOtivNÍ pOeSie ...aneb despoticky vladce chce poesii a ne sracky.. ]
    KUATO
    KUATO --- ---
    moře
    --------------
    jako hlubina bezedného moře
    jeví se prostory našeho nitra.
    sluneční svit se natisíckrát láme na pulzující hladině,
    kterou pozorujeme shora
    v její nekonečné proměnlivosti vln a vlnek,
    drti kapek vzpínajících se
    proti tyranii vlastní masy,
    zvedající se a klesající
    s nádechem a výdechem
    něžné i děsivé
    obrovitánské azurově modré bestie.

    po věky neklidná hladina
    slouží jako magické zrcadlo
    tvářím slunce, smutné luny i bezpočetným hvězdokupám v nadhlavníku
    tvořícím svojí září vesmírnou klenbu
    požehnaného těla bohyně Nút.

    jen mělce noří se pronikavé paprsky,
    tryskající z pádícího Apollonova vozu,
    pod kůži vzdychající Pramáti nymf.
    její hutnost a neprostupnost tomuto druhu záření
    je patrná už záhy,
    vnější světlo se vytrácí a s ním i barvy okem poznatelné.

    jako chumel oživlých štíhlých ba červích těl
    míjí se a proplétají barevné proudy v hlubině lidské duše.
    temné a přesto tajuplně barvité
    plně samy sebou definované ve své takovosti
    zářící nepochopitelným vlastním vnitřním světlem.
    svojí bohatostí a pestrostí překonají snad
    i paletu barev z níž bere i samotná Sofie, Příroda,
    tato nejnadanější umělkyně všech dob.

    zde ve středobodu lidského srdce
    pohleď na ně!
    naděje i zklamání
    láska i temná zášť
    radost a touha i otupělá únava a rezignace..
    tisíce takovýchto ryb
    kroužících ve vířivém tanci
    jež se člověku zdá přežít i bohy.

    ach, tlející prkna obrostlá na mořském dně chaluhou a korálem,
    korodující drahocenná ocel z ruk pradávných kovářských mistrů,
    rozpadlý brokát z nejlepších krejčovských dílen,
    zlaté mince poztrácené mezi kameny,
    holé kosti a zuby vyceněné v děsivém šklebu,
    drobný ráček v prázdném očním důlku.
    nemůžeme lépe vyjádřit neúctu,
    kterou chová tento poslední z posledních Poseidonovy říše
    k přednímu členu královského dvora.

    ..prý v tanci, jež se člověku zdá přežít i bohy,
    drobný ráček v prázdném očním důlku.
    KUATO
    KUATO --- ---
    příliš dlouhé, tak dávám jen odkaz..

    [ KUATO @ zahrada ]
    AIM_FREEMAN
    AIM_FREEMAN --- ---
    jsem si tak nedávno u malé své marnosti,
    ke které se často vracím povzdych:
    ach, sám sobě radit a něco jiného pak dělat,
    je jako nosit sovy na nyx.

    NATASHA:
    na petříně jsem byl,
    odraz mých přátel ve zřítelnicích se různě skvěl,
    tma
    a na mandloň jsem zapomněl.
    NATASHA
    NATASHA --- ---


    Na Petříně kvetou mandloně, víte?
    KUATO
    KUATO --- ---
    plavba
    ---------
    jako zralé obilí
    tvé plavé vlasy
    svíjí se na polštáři
    jak klubko hadů
    tančících za zpěvů Orfea.

    tvá niterná křehkost
    láme okovy kolem mého srdce
    a posílá mě v nepatrné loďce
    na široširé moře.

    ležím na zádech
    zcela oslněn sluncem
    a masa slané vody mě pravidelným zvedáním a klesáním
    navrací do lůna mé matky.

    celým tělem vnímám šumění mořské pěny,
    tříští se o neviděné skalisko,
    vpíjí do kamenitého pobřeží,
    šeptá a zpívá nezkrotně, dojemně.

    ach růžová pěno se slanou příchutí,
    zvedáš se, oživuješ,
    nabíráš formu z nejkrásnějších,
    překrásná Afrodito,
    z mořské pěny zrozená..
    KUATO
    KUATO --- ---
    hlubina
    ----------
    pojď můj milý,
    čas navštívit Tvou temnou Paní.
    zde, vstup mi do Oka
    brána do mého království.

    svalnaté ruce, žilnatá stehna,
    ostrý štěrk a borová kůra
    vždy vlhká životodárná hlubina
    kolébka kamenů a rud
    říše tmy i vnitřního světla.

    zři zemní krále!
    temné nestvůry
    vykulené bulvy, úhelné rysy,
    kamenné obry, jež jsou v pravdě trpaslíky.
    zde velikost nehraje roli
    a čas je nepodstatnou veličinou.

    drž se mě dobře, můj milý
    sám nenašel bys cestu zpět
    zde není nahoře a dole
    doprava a doleva
    jen věčnost zakleta v soukolí mlýnských kol
    drtících masiv na prach,
    aby ten mohl slehnout
    a vlastní vahou vytvořit znovu masiv.
    zde spřádáme nitě a osnovu na šat
    jež obléknou Boží Poslové, Ideje, lehkonohé pápěří
    za milion let!

    zři životodárnou Temnotu
    takřka nehybnou Plnost
    přivádějící k zbláznění
    životodárnou Temnotu
    takřka nehybnou Prázdnotu
    na opačném konci spektra.

    nahlédni dobře tu tíhu světa
    krajní suchost a tlak.
    studuj stabilitu masivu
    tak křehkou v tomto extrémním stavu,
    že ji narušíš pouhou rozhodnou myšlenkou!

    a nakonec - vlhkost a žár!
    studuj míru vlhkosti a žáru!
    v nich leží sama podstata proměn.
    Přemýšlej, hledej nestvůry smíšených kvalit,
    nestvůry děsivější nežli zde jiné.

    a dnes můj milý dosti už studia,
    běž spát, jsi stále chorý a sláb.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam