CANDLEMASS: Tak ono do jisté míry je to třeba. Bez srovnání nezjistíš, jestli je/není dítě v pořádku, jestli se vyvíjí tak, jak má. Bez srovnání nezjistíš ani to, že Tvoje dítě, které Tě občas tak strašně vytáčí, je vlastně šikovné a vzorné. Špatně je, pokud se výsledky svých srovnávacích pozorování užíráme nebo pokud dítěti otloukáme o hlavu, že není tak dobré, jako sousedovic Pepíček. Ale špatně je i to, když šikovnost svých dětí bereme jako samozřejmost a podceňujeme, jak na tom v porovnání s ostatními jsou.

Nehledě na to, že děti samotné se s ostatními porovnávají taky a často je to i dokáže hnát dopředu, neb se chtějí vyrovnat. Já to teď mám v přímém přenosu, protože se nám doma sešly holčičky, které od sebe dělí pouhých pět měsíců. My z toho občas kukáme, ale ony se od sebe navzájem učí tak, jak by to nikdy nikdo jinak nezvládl.