PARCELKA: závidím ti tvůj optimismus, co já znám lidi, tak každý je přešťastný, že dítě do státní (jakékoliv) dostal a pokud tam dítěti netrhají údy, tak ho tam nechá bo šance dostat dítě jinak je mizivá....taky na to školky hřeší.....

ILLUZE: to zní skvěle, bohužel Praha západ je opravdu z ruky. A asi na tom logicky něco bude, je fakt, že státní školky jsou nacpaný k prasknutí a 25dětí na dvě učitelky je celkem dost. Cena těch soukromých by pak měla odpovídat i tomu, jak s dětmi pracují a jak hodně s jim věnují. Mám zkušenost z jogy, nechávám tam malou občas hlídat v koutku a paní je strašně milá, má tam max. 8 dětí a za ty dvě hodiny, co tam bývá nikdy neplakala, natož aby se pozvracela.
A je pak velké štěstí, když někdo najde státní školku s takovýmto přístupem....Mám už pár tipů, tak snad od příštího šk. roku najdem i pro nás dobrou školku, btw. dnes jsem z té naší dceru odhlásila a strašně se mi ulevilo, asi to tak mělo být!

PARCELKA: ale v našem případě jde o Pha západ

PARCELKA: Ano, my měli / máme štěstí na úžasnou soukromou školku, vede jí paní, co kdysi pracovala ve státní. Jsme za ni fakt vděční, protože ty děti na státní moloch vysloveně připraví. Je vidět, jak má děti ráda, pořád pro ně připravuje nějaké akce, teď dokonce i počítá na noční spaní (1 x za půl roku) s dětmi, které u ní v loňském školním roce skončily - Eli o tom s ní mluví pokaždé, co tam vedeme její mladší sestřičku.

Finančně nám to dalo zabrat, ale opět se ověřilo, že i zlé (když se starší dcerka nedostala hned do státní školky), bylo k něčemu dobré - užila si u paní Renaty fakt hezké období, naučila se na školku a děti těšit a užívat si toho, že si společně můžou hrát. Jako jít rovnou státní, možná by to E. dala, ale my rodiče ne. Je to nesrovnatelné v přístupu k dětem, k jejich programu a akceptování jejich potřeb.

U mladší to vypadalo, že bude podstatně méně společenská a opět, jak začíná do oné soukromé školky chodit, je vidět, jak jí to prospívá a začíná si uvědomovat i jisté výhody školkového režimu a je na ní vidět, jak má paní majitelku a obzvlášť ještě jednu paní učitelku (kterou i zneužíváme na soukromé hlídání) ráda...

PARCELKA: Je super, že máš tu možnost. Jinak kamarádka z Proseka vozí jednou týdně do lesní školky v botanické zahradě a je hrozně spokojená. Vozila by častěji, ale nedaj to finančně.

QUAACA: Děkuji, klidně se zeptej (jsem připravena dovážet), ještě zkusíme walfdorskou školku a do koce tohoto šk. roku to vidím tak na 2-3dny v týdnu, at si zvykne, potřebuje ale nějaký individuálnější a přátelštější přístup a uvidíme, co dál. a štěstí, že pracuji z domova, kdyžtak si jí holt nechám doma.

PARCELKA: Když jsem byla malá, pamatuju si, že první třída ve školce pro mě byla fakt utrpení, každý ráno jsem brečela a slibovala mámě, že budu hodná, jen ať mě nechá doma. Nedělala jsem scény na rodiče, většinou jsem ve školce probrečela skoro celý den. Ale tehdy moc nešlo s tím něco dělat. Máma mi říkala, že ona to každej den obrečela taky. Jediný, co mě tehdy zachraňovalo, bylo, že jsem byla furtumfurt nemocná, vždycky max. týden ve školce, pak 2-3 týdny s nemocí doma. Později to bylo lepší, a nejradši vzpomínám na poslední rok, kdy mě vyzvedávala sousedka společně se svým chlapečkem po obědě.

a prosím o doporučení nějakých školek na Praze 9, děkuji

RYBKA: zatím ji pořád vyzvedávám po obědě, spát v našem případě zatím nepřipadá vůbec v úvahu....a minule když jsem jí vyzvedávala byla celá opuchlá, takže evidentně plakala delší dobu, no mám o čem přemýšlet, každopádně moc děkuji za názory!

Moje dcera ted chodi do statni skolky a stezovat si nemuzu na nic. Je ale uz velka, na skolku davno zvykla.
Chodila nejdriv do miniskolicky pri mistnim MC dvakrat tydne na dopoledne, tam si dobre zvykla. Pak zacala dochazet denne, zase do skolky od MC, tedy soukrome a ucitelky skvele.
Obecne bych asi rekla, ze urcite maji na deti a specialni pozadavky vic casu (v nasem pripade mluveni a individualni pece), protoze napriklad u nas to bylo za den stejny pocet ucitelek, ale polovina deti.
S dvanacti detmi je vic casu na kazde nez v petadvaceti.

Druha dcera ted jede ve stejnem rytmu - asi od unora chodi trikrat tydne na dopoledne, ted zacne od pondelka chodit kazdy den na dopoledne i s obedem. Zatim tedy do te soukrome s mensim poctem deti (max 8, spis mene/asi 12-14) Akorat ji byly tri roky.

PARCELKA: A nepomohlo by ji aspoň chvíli vyzvedávat po obědě? Jestli máte tu možnost... Když pláče v průběhu dne, kdy tam nejste, tak to rozhodně "nehraje na rodiče" (kteří u toho nejsou) :-( O změně bych v takovém případě asi taky přemýšlela, když na jejich straně není žádná vstřícnost a snaha o řešení...

Já mám o 17 let mladší bratry, dvojčata a když začali chodit do školky, taky to těžce nesly, a tak se máma domluvila a první půl rok je tam nechávala jen pár hodin, někdy tam s nima zůstávala celý den apod....a nakonec si zvykli, takhle jak to ted máme my se bojím, že jí uděláme ze školky nějaké trauma....

RYBKA: ona plakala po ránu jen ten první týden, pak většinou až během školky, když třeba přišli z venku a pod....taky jsem si myslela, že to na nás hraje, ale většinou se to stávalo odpoledne a vyzvedávala jsem si ji plačící. Dnes třeba nemohla jet na výlet na výstavu betlémů, já s ní nemohla jet z důvodu rozplakání jiných dětí, a protože by to prý nezvládla, přišla za mnou ředitelka a řekla mi at ji na výlet neposíláme, že se pozvrací hned jak se autobus rozjede....tak mi to bylo strašně líto, neb se tam těšila a to je pro mě to, proč vážně uvažujeme o změně školky....Oni prostě nechtějí mít starosti navíc, s tím, že by třeba někde plakala a tak raději řekńou, že ji nevezmou.....

PARCELKA: Myslím, že na konci listopadu je už většina dětí tak zajetá, že bys tam svou přítomností nikoho nerozplakala... A jestli jo, tak je asi něco špatně...

PARCELKA: Tak zrovna tohle je poměrně osvědčený postup, protože spousta dětí to hodně na rodiče hraje, 5 minut po jejich odchodu jsou v pohodě a jdou si hrát s hračkama a ostatníma dětma. U nás tohle taky doporučovali, ale když se to nezlepšovalo a učitelky viděly, že to na dané dítě nefunguje, samy domlouvaly s rodiči individuální postup řešení (třeba jednomu chlapečkovi od dcery ze třídy chodila maminka na desátou, protože to pro něj bylo zezačátku dlouhé, nejdřív ho hned vzala domů, pak s ním a dětmi chodila na zahradu a pak už se kluk zajel, že si jí venku vůbec nevšímal, takže mohla začít chodit až po obědě).

ANNAWA: mě docela mrzí, že právě toto bylo vyzdvihováno a schůzce, než školka začala, že je prvních 14 dní povoleno rodičům zůstávat, aby si dítě zvyklo, ovšem ve skutečnosti to tak není, když jsem to připomněla, tak mi bylo odpovězeno, že ublížím a rozpláču jiné děti a zda to chci....Holt jsme narazily na školku, kde mají učitelky něco zajeté a nechtějí to dělat jinak. Naše dcera je téměř pořád s námi na hlídání u babiček je tak 2x-4x za rok, takže na nikoho jiného není zvyklá a je na nás fixovná, přitom mluví o tom, jak se těší na děti a hračky, jí se tam líbí, jen nedává některé situace, ale nevím jaké, neb učitelka vždycky řekne že se najednou otočila a on plakala až se pozvracela.... Já se proto spíš snažila ji povzbudit, že to bude skvělý, at si to tam užije apod...takže si myslím že zrovna ona by potřebovala nějaký adaptační proces, kdy bychom s mužem mohly nějakou dobu zůstávát nebo ji tam dávat na 2 hodny apod.

PARCELKA: jenže ono na tom, že dítě přestane plakat spíše, když tam rodič není, také něco je. Je ale na citlivosti rodiče a učitelů, aby to odhadli. Tady v naší školce je například chlapeček, který probrečí kus každého dopoledne už dva měsíce. Občas tam s ním je jeho maminka, chvíli, a její projev by teda rozbrečel i mě - ona ho lituje, že tam musí být, a tak podobně.

PARCELKA: Dcera chodí do státní, ale s hodně přátelským a vstřícným přístupem. Nikdy jsem tam nezažila, že by byly učitelky na děti takhle nepříjemné. Loni se směly děti vodit a vyzvedávat úplně kdykoli, a nám dělalo vstávání problémy, takže jsem se tam nezřídka ocitla i v době, kdy tam běžně rodiče nechodí, a nepřišlo mi, že by před rodiči hrály učitelky habaďůru a v ostatním čase se chovaly jinak. Se soukromou vlastní zkušenost nemám, jen přes kamarádky, a i tam se zkušenosti liší (dost radikálně). Takže bych řekla, že státní/soukromá nehraje až tak velkou roli, spíš je to kus od kusu.

PARCELKA: a tak to asi lepší je, jistě. Já mám zkušenost se státními školkami u starších děti a momentálně se soukromou u nejmladšího, rozdíl to je, ale jak by to bylo s jídlem, nevím, B vlastně zatím chodí na oběd domů.