V rámci sběru statistických dat chci jen nahlásit, že na Praze 8 - Kobylisích vzali dceru narozenou 11.9. do školky (Bojasova). Velký juch a uff:o)

MARKYSHA: Já se takhle ježila v baletu/gymnastice. Přivedla jsem tam tu svoji cácorku a při vchodu do šatny se na mne otočilo 8 krásných, o dva roky starších, modrookých blondýnek s vlasy nejméně do půli zad, upravených do perfektních drdolů. Dcera okamžitě vběhla dovnitř, začala rotovat okolo místnosti v tričku ze školky pokecaném od oběda a halekat.... Mně se vybavili moje zkušenosti s krásnými, sportovně nadanými a staršími holkami z mého dětství. První týdny jsem úzkostlivě hledala jakékoli známky nevraživosti, ptala se dcery, ptala se učitelky, okukovala chování holčiček v šatně...aby se ukázalo, že ta kachna jsem já a děvčata jsou príma a Emču berou jako mladší třeštidlo se všemi +-, které to má.

LORAIN: Třeba by to ve školce fungovalo. Ony zpravidla do školky chodí úplně jiné děti, než ty, co jsou doma. Dneska se to u nás opět potvrdilo.

taky k tématu, dneska jsem měla zase ve školce (soukromé) všechny tři děti a odpoledne si mě učitelka vzala stranou, aby mi řekla, že Pavel se dneska choval k holkám úplně úžasně, pomáhal jim s oblékáním, na procházce je držel za ruku, pomáhal jim u oběda...

kouzlo nyxu, kuš, tohle se poslouchá fakt daleko líp než "dneska zase strašně zlobil" :-)

Abych se vrátila k tématu auditka a trochu pobavila, ráno po Velikonočních prázdninách Toník hrozný litanie a kňourání, jak nechce do školky, že jsou tam na něj děti ošklivé - já, samozřejmě, hned v hlavě černé scénáře, jak bude taky outsider a sociopat apod. Přijdem tam, Toník tam naběhne, tam houfec dětí ho objímá, vítají se, jak kdyby se neviděli deset let...ani se po mně neohlédl:-)

ADD: jenže ty furt vycházíš z toho, že osoba, která nemístnou poznámku pronáší, musí mít sama podobný problém. Že tedy zakomplexovaná matka, která si nepřipadá hezká, bude mít zakomplexované poznámky vůči své dceři.
Jenže tak to není vždycky - všimni si, že právě ty z nás, které byly terčem blbých poznámek, víc řeší, jak před tímto druhem mentální paseky ochránit svoje děti. Naopak, moje matka byla byla zamlada fakt krásná, o chlapy nouzi rozhodně neměla (ba naopak), totéž platilo o mojí babičce, která se sice tváří, jak jenom děda, jenže pak se dozvím, kolik měla milenců...

samozřejmě, v reálu budeš mít spoustu rodin, kde se ty vzory přenáší z generace na generaci, ale tam si to většinou ani neuvědomují, že je něco špatně...

RENFRI: K chválení sepsala krásný příspěvek Ymladris [ YMLADRIS @ Šťastný rodič, šťastné dítě. ] , mám na mysli hlavně bod 2 - o naplnění potřeby dítěte společného sdílení radosti s rodičem...

MARKYSHA: Právě, že ta nálada je pak vždycky trochu v ohrožení, takže mít rád sám sebe není projev sobectví, ale to nejlepší, co člověk může udělat pro lidi kolem sebe. :-)