CHIRURGUS: aha, takze ty jsi silne promiskuitni a nestaly jedinec a proto je treba stanovit normu, ze takoveto chovani je normalni. rozumim tomu dobre?
clovek neni zvire, ktere je zcela poddano svym pudum, a muze pouzivat mozek k rizeni svych cinu navzdory okolnostem. ja jsem v jednom vztahu kuprikladu 12 let. po opadnuti zamilovanosti jsme meli blbe obdobi a chtel jsem se rozejit, nakonec jsem to neudelal a postupne vidim, jak se ten vztah vyviji a naplnuje me tak neskutecne hluboce, jak bych si driv neumel predstavit. cim dal vic se poznavame, spolupracujeme a jsme jeden vuci druhemu tolerantnejsi, do toho vychovavame deti a myslim, ze mame hezky zivot. nerikam, ze nemame spory, ale je absurdni kvuli blbostem rozbit neco, co z 99 procent funguje. blbosti se vyresi nekdy jedinym rozhovorem, ale vybudovat novy vztah je zalezitost prinejlepsim x mesicu.
kolem hezkych zen se motam taky, a nebylo by tak obtizne nechat se svest a nekde nejakou prefiknout, ale ve vysledku by tahle chvilka radosti jen vsem zkomplikovala vyznamne zivot. takze ja vedomne volim monogamii a nepoznani x jiste krasnych vagin, kterych po svete chodi neurekum. nemyslim si, ze mit neomezene mnozstvi sexualnich partneru je vzdy zadouci. do nedavna se jednomu cloveku zilo velmi tezce, obzvlaste, kdyz to byla zena a mela treba na krku nejake dite. dneska v dobe HA (sexovani je do znacne miry odtrzeno od poceti deti), za specifickych podminek (lide jsou mladi, zdravi, dobre zaopatreni) se muze tvuj model, ktery nabizis zdat pouzitelny, ale divil bych se, kdyby vydrzel nekolik zivotnich zkousek jako stari, nemoci, deti..
reci, jake vedes ty jsou bezne u pubertaku, kteri nemaji zadnou zodpovednost, kteri neznaji zadne povinnosti. kteri pro spolecnost (a vlastne kohokoliv mimo sebe) dosud nic neudelali. kdybys totiz neco v zivote dokazal, tak bys znal, ze vybudovat cokoliv stoji na stabilite a trpelive praci, na sebeomezovani (v mnohem, aby bylo dokonceno jedno).