• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    YMLADRISKontaktní rodičovství - attachment parenting
    aktuálně: sdilime tipy a triky a rozšiřujeme nástěnku

    téma: bonding - těhotenství, porod, šestinedělí

    rozbalit záhlaví
    KATIA
    KATIA --- ---
    LAMIA: mně to za těhotna dost zaujalo, ale myslím si, že to lze praktikovat exemplář od exempláře. kamarádce třeba syn seděl hodně brzo, zároveň plně kojí, takže u ní by fakt bylo možné prostě jen tak dát pár kousků, co sní to sní (jakkoliv jsem našla i článek, který tento přístup dost kritizoval a upozorňoval na nedostatek zejména železa u dětí, které jsou dlouho výhradně kojené).
    u nás to nešlo, já potřebuju, aby se najedl neb jsme museli dokrmovat a pak přejít na UM. dneska mu jídlo dost prokládáme kousky, ať už do ruky nebo na lžičce a je vidět, že ho to hodně baví. ale nenajedl by se tak plné porce.
    CASTROL
    CASTROL --- ---
    LAMIA: já moc nechápu, co je na tom jedinečného. sugeruje to představu. že všechny ostatní matky od rána do večera vyváří a mixují. z mé zkušenosti se snažíme všechny nechat dítě samostatně najíst co nejdřív a čehokoliv.
    např. náš Matyáš (11 měsíců) futruje cokoliv samostatně od rána do večera zcela sám: piškoty, kamení, kukuřičné křupky, vajgl, nakrájený jablko, banán, tráva, okurka, rýžový chleba, psí granule... řídí si to zodpovědně a bez příruček už několik měsíců. k jeho velké radosti dostane občas i přesnídávku, jogurt nebo hlavní jídlo s masem. nikoho z nás to nijak zásadně nezatěžuje. prasí se vším, ať je to v kuse nebo na kašičku.

    ale např. maso samostatně neukouše, to je vyzkoušeno. aspoň jednou za den preferuje nějaký souvislý přísun min. 200g jídla. kdyby to měl jíst sám po kouskách, trvá mu to tak dlouho, že z toho dostane zase hlad
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    LAMIA: To, že je potřeba po každém jídle vykoupat dítě a uklidit místnost, není zápor? :o) A co jídlo na cestách?
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    LAMIA: Taky s tím mám dobré zkušenosti. A bordelu bylo méně, než při kašičkách, protože slečna tak jako tak chtěla jíst sama lžičkou už velmi záhy.
    MEDVED007
    MEDVED007 --- ---
    LAMIA: mě teda záporů napadá hned několik - třeba bordel kam voko dohlídne, dítě, které se poměrně dlouho vlastně pořádně nenají, protože to matlání nelze za jídlo vydávat apod.....
    LAMIA
    LAMIA --- ---
    Příkrmy pod taktovkou dítěte: Ukliďte mixér a lžičku, nají se samo - iDNES.cz
    http://ona.idnes.cz/baby-led-weaning-prikrmovani-kojencu-dsk-/deti.aspx?c=A130806_121451_deti_haa
    můžu jen doporučit - 10ti měsíčňačka si to užívá od 6 měsíce a zatím jsem nepřišla na žádný zápor téhle metody. Jinak opakování je matka moudrosti, blog kamarádky: http://blwcesky.wordpress.com/
    HABRENKA
    HABRENKA --- ---
    DRAKKA: urcite je ;)... geny prece musi byt nejaky mytus, vrozena povaha taky... za vsechno muze postylka!!! true story ;)
    DRAKKA
    DRAKKA --- ---
    HABRENKA: to neni tou postylkou :-ppp
    HABRENKA
    HABRENKA --- ---
    BERENIKEE: tak jinak... ja verim, ze kdyby me dite treba spalo v normalni posteli nebo na zemi, tak nema tak silene sklony, jako ma diky detske postylce, ze ktere umi vylezt uz snad od 10m :-D... a diky tomu ma pocit, ze lezt se ma na vsechno a vsude... ;-)
    BERENIKEE
    BERENIKEE --- ---
    HABRENKA: ne to ja neberu nutne jako vezeni:),to jsou zvolani k oponujici strane mych blizkych,kteri maji radi opravdu tzv.bezpeci /aby zustalo ditko na miste.
    Metoda a proc se mi hodne libi:)jenze se musim naucit neodpovidat na nasledujici odpovedi:))
    KATIA
    KATIA --- ---
    BERENIKEE: konkrétně moje kamarádka má velmi akční dítě, ohrádku pořídíla až poté, co jí začal lézt, sedl si a snažil se postavit (o kočár, nohu, stojan na prádlo...). ohrádka je jí k prdu, protože v ní hystericky řve - chce mít volný pohyb. tak můžeš říkat, že je to tvoje kamarádka :-D to vše proběhlo nějak okolo 7. měsíce...
    HABRENKA
    HABRENKA --- ---
    BERENIKEE: ne kazdy musi vyrust ve vezeni ;-)... v posteli se spi a ohradka je jen na chvili pro bezpeci, ale pak dite akorat mate... a nejlip neodpovidat jinak, nez otazkou... "a proc?" funguje fakt dobre :D... ja pouzivam na tyhle kecy casto "a proc?" a po pripadne odpovedi se jen priblble usmivam... ale jiste, taky se casto divim, ze moje dite jeste zije ;-), dokonce se i hybe, ji, zacina se verbalne projevovat... asi zazrak :-D
    BERENIKEE
    BERENIKEE --- ---
    RACHEL: diky,bojim se ze pri me drzosti muze padnout neco v tom smyslu jako dal tvuj muz :)


    CASTROL: no nejprve s tim otevrene prisla prababicka,potom prateta a ted tchyne ...doufam ze uz vycet bude koncit.


    YMLADRIS: no jakoze bezpecny a ohraniceny prostor,ktery je vyhradne urceny jen a jen diteti....jinymi slovy misto kde mas ditko v "bezpeci" a najdes ho jen na tom miste a ne jinde:/
    CASTROL
    CASTROL --- ---
    BERENIKEE: šmankote, to se mi ještě nestalo. ale můj otec teď s úspěchem používá strategii mého syna: a proč? a proč? a proč?...
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    BERENIKEE: jak to mysli s tim osobnim prostorem?
    RACHEL
    RACHEL --- ---
    BERENIKEE: nejlepší je podle mě neobhajovat, nevysvětlovat dlouze, akorát se unavíš, ale ptát se: a proč si to myslíš? kde jsi to četla? jsi si tím jistá? co když to jde i jinak?

    pokud to nezabere, musí nastoupit těžší kalibr: Možná máš pravdu, vím, že se snažíš pomoct, ale je to naše dítě, takže to budeme dělat tak, jak uznáme my za vhodné. A pokud s ním někdy bude prroblém (v našem případě nejčastější výtka, že bude rozmazlené, protože ho nosíme, spí s náma, atd), tak si ten problém budeme řešit my, tebe se to netýká.

    a opravdu hodně silný argument jednou použil můj muž na svou matku a řekl jí: Podívej se, ty jsi vychovala tři syny, pořád nám něco vyčítáš, takže se ti to asi moc nepovedlo, když jsme takový parchanti...

    Je to silná káva, ale dala pokoj, na ní nemůže člověk ťuťuňuňu... Ona je splachovací, neurazí se, ale dá zase chvíli pokoj.
    BERENIKEE
    BERENIKEE --- ---
    Jak vysvetlit rypalum,ze dite se opravdu bez sprusli postylky/ohradky nauci sedet,stoupat a obchazet nabytek?Jak idealne odpinknout nazor jakoze timpadem nedavame mimcu osobni prostor a blokujeme ho ve vyvoji?uz mi to pomalu leze krkem.
    ADD
    ADD --- ---
    LURA: Presne tak, tohle se rikalo u nas doma a je to jedno z mouder, ktere by ulehcilo zivot i lidem, kteri jeho zdroj jinak nezerou. :-) Napsala jsem nam to i do manzelskeho slibu. (Ze to muz nedodrzuje, nebot usina prilis rychle, je jina vec. :-))
    LURA
    LURA --- ---
    NIENNA: "Slunce ať nezapadá nad vaším hněvem" :-)
    Ano, to mi přijde dobré a nejen pro dítě. Dělám to tak kvůli dětem, manželovi i sobě. Vždycky je lepší, když jde člověk spát s tím, že co ten den bylo, je vyřešené a ráno začne tím čistým listem. Totéž dělám i když někam odjíždím a nebo někdo odjíždí - aby se odjíždělo s dobrým.
    Snažím se to rozšířit i na "Slunce ať nezapadá nad vaším bincem", ale to se ne vždy daří....
    VERONIKA22
    VERONIKA22 --- ---
    NIENNA: dávám ti +15. to je věc na kterou myslím dnes a denně
    BEBERA
    BEBERA --- ---
    MEDVED007: to nam predkladali jako obecny poznatek na jednom manazerskem skoleni - 15% chvaleni, 15% criticism a 70% redirecting...Vsichni byli prekvapeni, jak malo chvaleni doporucuji...Cim vic chvaleni, tim to chvaleni pry ztraci na hodnote, coz dava smysl. Na druhou stranu ještě jsem nespolupracovala s nikym, kdo by se tak obrovsky radoval z pozitivni zpetne vazby/pochvaleni/oceneni jako moji kluci :)
    NIENNA
    NIENNA --- ---
    MEDVED007: S káráním se budu držet jednoho pravidla - aby dítě nešlo spát s pocitem, že se zlobím.... Aby to prostě bylo vyřešené a ráno čistý list... To mi jako poučka přišlo dobré... :-)
    RACHEL
    RACHEL --- ---
    k tomu chválení - mně se líbí princip Montessori: nečinit dítě závislé na pochvale, ale spíš se zeptat dítěte, když něco udělá (nakreslí obrázek, něco vymodeluje): Jak se ti to líbí? Jsi s tím spokojený/ná? Jak se při tom cítil, když jsi to tvořil? ...

    a když už chválit, tak konkrétní věc- to jsi hezky nakreslil kočku (a ne: ty jsi výborný kreslíř) nebo ve vyšším věku: to jsi dobře uvařil večeři...

    že je důležitý pocit a názor dítěte.
    MEDVED007
    MEDVED007 --- ---
    já teď někde slyšela, že by měla být rovnováha mezi pochvalou a káráním tj. tak půl napůl...jsem se úplně vyděsila, rozhodně děti kárám výrazně míň než chválím.....
    NIENNA
    NIENNA --- ---
    ARQANA: To jsem neuvedla, ale snažím se o totéž... Nejdřív jsem chtěla napsat, že jsem to zapomněla zmínit...ale vlastně ne - dělám toho s Lenkou hodně... dělám to nejlíp, jak umím, jak si myslím... to co vím, čtu, slyším přemýlám přes sebe a buď vyhodnotím jako blbost, nebo jako pro mě nepoužitelné a nebo to přetransformuju do podoby pro nás(mě) vhodné - použitelné... a o všem, co se svým dítětem dělám psát v příspěvcích na nyxu není v mých silách... :-)

    CASTROL: Tato terminologie je mi známa, ale není mi blízká. Navíc - MAKU mě předběhla, ale chtěla jsem napsat obdobné - je to slovíčkaření... a myslím, že o to nejde... I když něco neumím popsat a naformulovat, to neznamená, že to dělám blbě a obráceně - to že něco umím pregnantně vysvětlit ještě nezaručuje vůbec nic. Navíc i dobrým termínem se dá popsat věc, která má podobu jen vnější, zdánlivou... - porucha chování ADHD může skrývat "jen" dítě, kterému se nikdo nevěnuje a u kterého měli rodiče představu, že ho posadí do koutku ráno a večer ho tam posbírají, aby ho dali spát.... za respektující výchovou se může skrývat absence výchovy a ignorace dítěte ze strany rodičů. Tady z toho nikoho nepodezírám (ani vás neznám), ale tohle zmíněné mám odpozorováno...takže pokud jeden vykřikuje, že nechválí, tak to pro jiného může znít jako týrání dítěte, protože pod oceňováním si předství tak maximálně finanční odměnu za dobré známky... Chtěla jsem tím příspěvkem spíš VERONIKA22 ukázat, jak to taky někdo může mít...a co tím autor mohl třeba chtít říct (ač jinak mi tato kniha blízká není a mám k ní kupu výhrad - přesto chápu, že pro někoho je to ONO...a navíc ji nezavrhnu kompletně celou, když mám pocit, že pár věcí by se užít dalo)... :-)

    Jinak já se právě snažím, aby ty věty nezněli tak děsně uměle... Zatím to dělám spíš proto, abych se to naučila říkat přirozeně a neznělo to tak divně...

    Souhlasím s MEDVED007 ač nesdílím její optimismus ohledně matek (podle mě nemá každý ten dar a je paráda už jen to, že se snaží)... ale jinak bych taky řekla, že lepší jít na to "srdcem" a míň vědecky. Hlavně si myslím, že by tomu, jak to člověk dělá měl věřit...aby to bylo opravdové... Kdyby existoval jeden jediný báječný výchovný způsob pro všechny, tak by to bylo až trapné, ne?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam