YMLADRIS: Dovedu si klidně představit, že si to tam (samozřejmě ve spolupráci s učitelem) dali dohromady jako skupinový brainstorming, a to včetně hledání kladných věcí.
No a že školní třída je kolektiv, kde se mohou ostatní navzájem respektovat, ale jednoho nadřízeného musí poslouchat, to taky není žádné drama, protože to se jim po škole zopakuje ještě v práci.

YMLADRIS: Není moje, i když ti naši mají něco podobného. Jen mě zaujalo, že vcelku rozumně formulovaná pravidla soužití v divoké tlupě tě tak iritovala, a nedošlo mi, že spíše forma než obsah :-) Ale asi chápu, co máš na mysli, i když úplně nevím, jakým směrem to vylepšit. (Určitě bych se ale nechtěla pouštět do debaty, jestli je existence pravidel pro děti dobrá nebo ne :-)) A taky nemám problém s představou, že by děti měly poslouchat učitele :-D Pravda, měli jsme na ně zatím hodně štěstí, takže to bylo zatím vždycky opravdu o poslouchání, ne vynucované podlehnutí autoritě.
Ale musím ze zkušenosti říci, že to ti naši šmoulové berou víc za své, když si to "podepíšou". Protože co se podepisuje, to si napřed vysvětlíme, uzná to (zatím cokoli podobného bez problémů) a není to jeden z mnoha pokynů, ale je to něco speciálního. Na podepsané věci se lze snadněji odvolat a rozličné průšvihy na ně napasovat. Prostě to funguje v dobrém. Myslím, že ty děti v tom mají vcelku jasno :-)
(Mimochodem, zrovna "hledat kladné věci" je obrat, který mi připadá dosti autentický - oni už mají dneska hodně načteno a naposloucháno už od malička... :-))

SARGO: jestli je to tvoje trida, tak se fakt omluvam, uvedomuju si ze v tomto jsem ja mimo normu, spis nez ta trida.

kdyz se snazim uchopit co mi teda vadi, tak je to neco jako "hra na partnerstvi", jako ze driv se deckam porucilo co maji poslouchat a mocenske karty byly jasne rozdane. Ted to ale jsou Pravidla tridy, je to napsane tim detskym rukopisem jako by to vymyslely a formulovaly ty decka, kolem toho podpisy na stvrzeni ze jako jo... pripada mi krajne neverohodne ze nejake dite by reklo Hledat na vsem kladne veci, treba. Proc? "kladne veci??" a pokud to nejake sprtky fakt tak reknou tak tim hur, pac mi prijde ze maji uz vymyte mozky svetem dospelych, chudiny (jako ja jsem mela :-)). "Hanca K." (u tretiho pravidla vpravo), vyzraly rukopis, to je asi ta ucitelka kamoska?

Respektovat nazory ostatnich, ovsem krome ucitele, toho poslouchat.

Ja to chapu ze to jinak nejde, kaslete na mne :) ja se nejak vyrovnam s realitou

TAPINA: Všeobecně se bere jako vhodnější mít pravidla třídy formulovaná pozitivně, tedy např. "Zeptám se, když si chci něco půjčit" místo "Neberu si bez ptaní". On ten tón udělá hodně, pokud pravidla jen nevisí na zdi, jsou často citována.
Já preferuju formulace v 1. osobě, ale to je detail. Jsou tam některá zbytečná pravidla, která v podstatě ošetřuje školní řád (pravidla třídy řeší spíš společné fungování), ale třeba to v daném případě bylo potřeba, kdo ví. Nevím, jak staré byly děti, ale něco je na mě trochu kostrbaté a je otázka, co si představí pod respektováním názorů ostatních - to je v realitě prvního stupně dost vágní. Ale jestli si ty pravidla stanovovali společně, asi si to nějak vysvětlili a nějakou představu pod tím mají...

YMLADRIS: Co ti tam přesně vadí, propána? :-D (Tedy kromě těch pravopisných chyb... :-))

ALDEMIK: Zastoupeno pravidlem 3 :-))

YMLADRIS: to zni jako muj prvni favorit na skolu mych budoucich deti :)

Mimochodem jsem ted cerstve presidlila ze skolky v International school of Brno do skolky Safirky v Kohoutovicich. Safirka neni lesni skolka, ale "alternativni" kamenna, inspirovana Reggio Emilia pristupem. Nicmene je hned u lesa, deti jsou v lese denne a uplne presne citim podobnej rozdil, jak popisujes - od deti, co za tebou chodi, ze nevi, s cim si maji hrat a co maji delat (ISB) ke smecce divokejch psu ve sprezeni tech Safirka ucitelek, ktery jsou taky hodne specificky a nezavisly :)

YMLADRIS: hehe vis co zrovna uklid je takova vec. sou proste lidi takove a takove (ted myslim, az ty decka sou velke) ... jak treba moje matka me ma za desneho bordela a furt hlasi ze nechape odkud to mam, kdyz oni se tak staraji o poradek. a verim ze zas jine lidi dorostou k mnohem vetsim poradek nez jeji rodice (treba takova bude nekdy moje mala :D)

INUSHKA: tobiasek nekdy sam rekne "dik", jindy kdyz nepodekuje mu ja reknu neni zac a kdyz si bere neco od nekoho jineho tak mu reknu aby podekoval, casem se to snad nauci sam, spis me desi, jak budou ve skolce reagovat na to, ze jsem vzdy z jeho prdeni delala srandu, jak su prdne zasmejem se a rekneme "bum" - proste aby ho nebolelo brisko a nedrzel to v sobe jako neco co se nedela :/

YMLADRIS: Já zatím na svém dítěti pozoruju, že ty kulturní návyky, slušné chování, empatii a ohleduplnost přebírá tak nějak samo, bez drilu, ale samozřejmě ne všechny najednou. Takže třeba když společně jíme, tak ostřížím okem sleduje, jestli každý dostal svůj příděl a nikdo nezůstal s prázdným talířem, dělí se s námi o dobroty, nosí nám bačkory, ráno i večer se dožaduje vyčištění zubů, před silnicí mi sama dává ruku a když jiné dítě na hřišti nebo třeba i postava v pohádce dělá něco, co se podle naší malé nemá, tak zuřivě vrtí hlavou a řve "e-e". Ale na druhou stranu, když něco chce, tak si to prostě vezme, nebo začne ječet, slova "prosím" a "děkuji" nepoužívá ani náznakem a na svých hračkách by nejraději seděla jak drak na pokladu. Bohužel zrovna tohle jspu ty věci, které jspu nejvíc vidět v interakci s cizími lidmi tam venku, kteří se zhusta diví, že ve dvou letech ještě neumí poprosit a poděkovat. No neumí, ale umí právě jiné věci, které cizí lidé nemají moc šanci vidět. Možná, že kdybycn nevěděla nic o respektující výchově, kontaktním rodičovství a uschoolingu, tak bych ji už taky začala drilovat tím klasickým "jak se říká", protože přece nechci mít nevychovance, který neděkuje. Takhle prostě v situacích, které to vyžadují, děkuji za ji, děkuju i jí, když pro mě něco udělá, a věřím, že časem to přirozeně přijme stejně jako to ostatní. Jenom holt v jiném pořadí než by si třeba někdo představoval.