TMA: taky jsem mela na mysli autisty kteri se adaptuji, asperger je jeste vice "funkcni nez autista". A zrovna proc jenom autisti, jiny handicap je asi "malo sexy". No a o tom zda je rodina standartni ci ne stejne nerozhoduje nikdo jiny nez spolecnost, a je to chyba ty spolecnosti, kdyz odmita neco jako dva lidi co se maji radi, jakyhokoliv pohlavi, vychovavaji dite a fakt ho maji radi. Jinak i kdyby spolecnost sla smerem do haje, smerem k uzavrenosti do sebe, tak to bude taky dost jedno, stejne to ditko bude mit strasne moc prace se zaradit.
ECLECTICA: No, ten vlevo vypada jako Viewegh zamlada, takze nic moc :-))

TMA: pokud jsem vysoce výkonný autista (vrozený handicap) v náhradní rodině(velmi závažný handicap), tak mám k řešení výrazně větší problémy, než to že moje rodina je nestandartní (malý handicap).

A bojím se že mícháš nesrovnatelné - funkčnost rodiny a její vnímání okolém. Funkčnost rodiny vnímám jako schopnost rodiného systémá vychovat člověka který zvládne žít samostatně (respektive přiměřeně svým vrozeným předpokladům) a zároveň bude schopen navazovat a udržovat uspokojující vztahy s okolím.

To by (v rámco našeho kulturního okruhu) mělo být zcela nezávislé na tom co si myslí sousedka a ideálně i na tom co si o tom myslí kráva-úča.

ECLECTICA, SHEALA, ZUZKAOU: Já měl na mysli spíš ten typ autistů, kteří se nakonec dokáží adaptovat na společnost. Ale aby si vytvořili dobrý model té společnosti potřebují ho mít možnost někde odpozorovat. Nefunkční rodina je samozřejmě problém v každém případě. Jen jsem chtěl říci, že z hlediska společenských předsudků je nestandardní rodina považována za nefunkční. (Ba dokonce alkoholismus či jiná závislost je společensky přijatelnější.)

Pokud se tedy dítě naučí imitovat "nestandardní" rodinu, nebude to pro něj handicap, kterému by se dalo vyhnout?

Já neříkám, že jsem proti, ale neříkám ani, že jsem pro. Jen jsem chtěl poukázat na to, že porovnat jednotlivá rizika je velmi komplexní problém. Už jen vypočítat všechny varianty je téměř nemožné. Racionální zhodnocení podle mne není možné. Nakonec to dopadne stejně nějakým "politickým hlasováním" na základě pocitů.

Já bych "pocitově" byl pro povolení. Ale ne na základě argumentů týkajících se problematiky, ale na základě přesvědčení, že apriorní regulace je ve své většině škodlivá.

BLACKSPIRIT: googli a filtruj. Pár dní nazad jsem tu věšela metasudii ze všech dosavadních výzkumů homoparentálního rodičovství, která je zároveň oficiálním postojem americké psychologicé asociace.

Údaje o situaci v ústavní péči dohledáš na stránkách neziskovek co se tím zabývají a taky na stránkách lidskoprávních organizací. V ČR je situace dost špatná, v současnosti se ročně do ústavní péče odebírá VÍC dětí, než před rokem 1989 a to i přesto že se těch dětí rodí méně. To nemá nic spolenčného s GLBT, ale se zoufalou situací sociálního systému "ochrany dítěte".

ZUZKAOU: hovorim o "nepovolovani".

to s temi detskymi domovy mi prijde jako hodne ohrana deska. situace je o dost jina. v domovech je hodne deti, o ktere nikdo nestoji. naopak, o deti (male, nepostizene, "bile") je zajem mnohem vetsi nez je nabidka.
tvrzeni, ze ustavy detem skodi nejak nerozumim. nevim, co tim chces rict.

BLACKSPIRIT: jen za poslední dva dny jsem mluvila se dvěma lesbickými páry, které budou mít potomka (víc k tomu samozřejmě říkat nechci). Tož tak.
Orientace přece nemá nic spoečného s touhou vychovat dítě...

LUBOB: Tak pokud se bavíme o náhradní rodinné péči, tak proto, že v ústavech máš děti, kterým ústavy prokazatelně škodí a venku máš lidi, kteří se chtějí o děti starat a nemají biologické děti.

Mít dítě není základní lidské právo, ale to o rodičích je v základních chartě dětských práv...

ECLECTICA: tuhle otazku muzeme resit az tehdy, kdyz vyresime tu primarni, tedy tu, kdo & proc by to mel delat.

ECLECTICA: popravdě, já k tomu "nepovolování" nevidím žádné relevantní důvody.




Mimochodem, docela mě zaujal příběh dvou amerických gayů, kteří měli jasno v tom, že chtějí adoptovat černošské dítě (ta jsou v oblasti adopcí v USA zhruba stejně "oblíbená" jako romské děti u nás).

LUBOB: ok, můžeš začít :) Proč je tedy nepovolovat?

ECLECTICA: tohle mi neprijde jako zrovna povedeny argument.
to je jako rikat, ze je OK nekomu amputovat jednu koncetinu, protoze je spousta tech, kteri o koncetinu nejak prijdou. navic, mame tu mechanismy, kdy s posvecenim statu & jeho aparatu jsou deti alkoholikum ci gamblerum odnimany (ne dusledne, ne vzdy, ale deje se to, ale jeste jsem nevidel, ze by nekdo prisel o dite kvuli tomu, koho ma rad).

tak jak se tu ta debata zatim vede to podle me nikam nevede. hledaji se duvody & pseudoduvody, proc adopce povolit. podle meho by se debata mela vest o tom, zda & proc adopce nepovolovat. o tom, kdo (& proc) by o tom mel rozhodovat.

TMA: no, jasny, ale pokud ma rodic dite rad, je motivovan k tomu a by se diteti venoval tak jak je zapotrebi, a je jasny ze s autistou/aspergrem se komunikuje trosku jinak, s ditetem s lehkym postizenim se komunikuje trosku jinak... trust me. Moje uplne hetero matka tohle trosku nezvladla. To je totalne jedno, homo, hetero, whatever.

TMA: a co autistické děti v rodinách alkoholiků, gamblerů? Trpělivý láskyplný rodič jakékoli orientace je pro mě jasnou volbou.

ECLECTICA: Dovolím si nesouhlasit. Nestačí, že ho dotyčný má rád. To dítě to musí umět vnímat. Pro neurotypická individua to nebývá problém, ale pro autisty ano. http://iautistic.com/autism-parents-why-my-child-hates-me.php

Když se na to podíváme z pohledu adopce:

1. autistické dítě v sociálně atypické rodině bude mít více problémů
2. autismus se nepozná do asi dvou let věku
3. je vhodné osvojení v co nejranějším věku, ideálně ještě jako kojence

Je potřeba se rozhodnout, zda riziko "autista ve společensky atypické rodině" je horší, než "dítě v ústavu."

naopak to ze to rodice nevedi nebo neprijmuli mu bere sebevedomi vubec..

ANNIE: hmm.. myslim ze ne... dite spis teda pubertak který ma oporu v rodicich a ma s nimi dobry vztah myslim odolava okoli mnohem lepe a dustojnejc...

jenom se z toho nesmí dělat věda