LISTIKUS: ja te beru :))


KAWALSKI: tak takovy okamziky jako vypnuti hrudniku (ani nemuzu rict prsa, nejde mi to pres jazyk:) a citeni se dobre mi fakt nejde, zvlaste prida-li k tomu nekdo kompliment - naopak, dela se mi na zvraceni :))

TMA: bych k tomu hrbeni rad dodal, ze aspon v mem pripade, jde o to, ze kdyz se nahrbis, tak trochu opticky schovas prsa (ha, vidite, rek jsem to:)) .. se automaticky hrbim a pak se vzdycky zarazim, at to nedelam, protoze pak s toho boli zada :)

LUBOB: jako vůl? =o)

Tak když to tady čtu..... nemate někdo zájem? jsem hodny, poslušny...a penis mam =oD ( vždycky jsem si přál mít všestraného partnera, kterej me bude rozmazlovat )

Hrbení se není mužské či ženské chování. Hrbí se ti, kteří se snaží působit nenápadně, nebo mají starosti nebo jim je jinak nedobře. Vypnout hrudník (KAWALSKI) je známkou toho, že se člověk v ten okamžik cítí dobře.

Když jdu někam během astmatického záchvatu, kdy sotva popadám dech, tak se hrbím. Naopak, když se mi podaří vykřesat ze sebe jiskřičku dobré nálady a pobrukuji si písničku z Mrazíka: "když se dívám na sebe, tak se musím pochválit, nevypadám já věru zle, prostě chlapec, jak má být; před naší, za naší, cesta má ať nepráší, hej ...," tak jdu jako kdybych spolknul pravítko.

S tou nenápadností jsem to zkoušel. Pokud se člověk drží nadprůměrně rovně, tak vidí, že si ho lidi všímají, zaznamená oční kontakt, zatímco pokud se hrbí (ale nedívá se do země ale stejným způsobem pozoruje okolí) tak si ho lidi nevšímají a k očnímu kontaktu nedochází. Zkoušel jsem to několikrát různě oblečen, abych vyloučil vliv toho, co má člověk na sobě.

Pokud se muži hrbí častěji tak je to možná tím, že některé reakce na vzpřímenost nejsou žádoucí. Vzpřímeností člověk signalizuje, že je alfa, nebo alespoň vysoko v hierarchii. Někteří (zejména alkoholem opojení mladíci) mají potřebu dokazovat si svůj status útoky na domnělého alfa samce. Boj je nákladný a nebezpečný a proto je dobré se mu vyhnout. Před alfa samicí se naopak předvádějí, což pro tu samičku není tak nebezpečné (i když do jisté míry také).

Všimněte si, že procházíte-li kolem potenciálně nebezpečné skupinky, tak se instinktivně nahrbíte, abyste nepřitáhli jejich pozornost.

LURA: ja se citim jako ja:-) jak jinak bych se mel citit?

LURA: A taky ráda šiju, jen na to nemám moc čas (kromě toho, když šiju něco na zakázku, ale to není totéž, jako jen tak pro zábavu)

KAWALSKI: Hm, tak to mám výhodu (jak mi jednou řekl jeden psycholog při rozvodu, že mám dobré, že jsem trochu otec a trochu matka).
Já nemám problém postavit zeď, natahat elektriku nebo potrubí, opravit skoro cokoliv kromě počítače, ani uvařit oběd pro širokou rodinu a upéct cukroví nebo buchty. Pokud tedy nemám "línou", to pak neumím vůbec nic ;-)

LUBOB: A jak se tedy cítíš?

Podle mého je to věc osobního vnímání. Taky to může být, jak píše Kawalski, podle nějakého obecného obrazu muže a ženy, ale to jsem já na mysli neměla, protože to je pak ještě komplikovanější. Nemám žádný pomyslný standard, je to čistě otázka pocitu. Stejně tak, jako chlapeček (který se cítí jako chlapeček), ví, že je chlapeček. Stejně tak, jako ten, kdo je transgender ví, že je ve špatném těle. Těžko to hodnotit nějak objektivně zvenčí. Takže ano - to vědomí "něčeho" může být tím pomyslným standardem.

WEWERKA: tak to jsi dal, nez moej zena :lol: ta mi opravu komp, priklepne policku, ale k veceri tak max picu z mikrovrnky :lol:
a ja ti napecu cukrovi, udelam dort nebo skvelou veceri, ale kdyz vypadnou pojistky, tak jsem v pr...

KAWALSKI: Ja jsem to pochopila, ale ten konkretni priklad me dostal pod stul :D
Ja se taky chovam obcas tak i tak :) Jezdim (kazdy den) na kole, programuju (v praci), hraju na xboxu. Mela jsem obdobi, kdy jsem se v "muzskych" zalibach krotila, prave z toho duvodu "uvedomeni", ale uz to nedelam. Byla to slepa ulicka a vic to skodilo.
Delam veci jak chci a nijak zvlast to neskatulkuju. Proste (zjednodussene) nemam problem me drahe polovicce udelat jidlo a pak jit opravit kolo :D

WEWERKA: tak to nebylo pochopeno....
oki, jinak....nejde o ty vyjimky, ani o konkretni situace ( tou jsme se jen snazil to vysvetlit ), ale asi se schodneme, ze vetsina muzu se chova jako muzi a vetsina zen se hcova jako se chovaji zeny, ano? jde o jisty obraz muze a obraz zeny, ve sve zakladni podobe...a kdyz vidim, ze podvedome ten obraz muze naplnuji, posili to ten obraz ve me samem...a jidny si uvedomim, ze se hcovam jako zena a zvykla to ten muzsky obraz a trochu vic nachyli k te zenske podobe...

KAWALSKI: Neda mi to, ale dneska jsem byla asi muz, mela jsem ruce v kapsach :D No, mozna to bylo kvuli pocasi :D Hrbeni mam z kola a z koukani do monitoru.
No, vazne :) Tohle je vec vychovy, jsou i muzi, kteri jsou porad jako podle pravitka :)

LURA: ja jsem nikde nepsal, jako co se citim.

LUBOB: nevim, jestli to bude srozumitelne, ale... treba situce, vemzu si od prace obtazene tricko s velkym vstrihem, kolega me slozi kompliment a ja vypnu hrudnuik a irkam si, ze to telo neni zas tak k zahozeni a v tu chvili se citim jako zena dobre, jsem zadouci....jindy treba stojim na zastavce, cekam na bus, vedle me stoji mlady muz, kouknu na nej, vidim, ze sotji naprosto stejne jako ja, tataz trosku nahrbena zada, ramena trochu dolu, ruce v kapsach jako ja...a. to si pak uvedomim, ze podvedome v sobe to muzske chovani mam a praktikuji ho uplne automaticky, i kdyz mam na sobe trebas to tricko z prace...

LURA: uff, uz jsem se chtel zeptat na tve chapani slova macho :lol:
me pritahuje vzdy o trochu vic to, co nemam....idelani by bylo mit oboji najednou, zena je tomu dokonce naklonena, ale zatim nam to kazi vyhlednuty muzsky objekt :lol:

LUBOB: Odkud ho bereš ty?

LURA:
cítím se občas jako muž a občas jako žena

& odkud beres onen pomyslny standard, podle ktereho rozhodnes, ze ted je to jako muz, ondy zase jako zena?

LURA: Abych byla srozumitelnější - ty macha pochopitelně patří k těm mužům a můj manžel macho není ;-)

KAWALSKI: No koukám, že už to tu trochu objasnili/y Ziva a Fronema - cítím se občas jako muž a občas jako žena, občas jako obojí a občas zcela bezpohlavně. Přitahují mě sice převážně ženy, ale někdy i muži a někdy vůbec nikdo (pokud to nejsou macha, např. můj manžel, který je na tom na výrazně nižší volume podobně jako já).
Žádná operace by mi nepomohla, protože vždycky by to bylo špatně - takže to beru tak, že naopak je všechno nějakým způsobem dobře. Ideální stav by pro mě byl takový, jako jsem zažila v jednom snu - byl to takový zvláštní svět, kde se tělo tvořilo pomocí pocitu a přání. Takže když jsem se ráno probudila s mužským pocitem, měla jsem mužské tělo i s penisem, když jsem se druhý den probudila s pocitem ženským, i moje tělo odpovídalo tomu pocitu. K tomu je naše lékařství a plastické operace v podobném vztahu, jako když půjdu sbírat jahody s bagrem, takže můžu jen snít a žít tak, jak žiju.
Prostě jsem si řekla, že náš svět a život mají různá omezení, jako například, že se musí jíst, pít, spát, dýchat (i když opět jiný sen, kde jsem se procházela pod vodou a dýchat nepotřebovala, byl úžasný), vyměšovat, rodit se a umírat, takže to beru prostě tak, že ta omezení musím nějakým způsobem respektovat, což mi dává jistou svobodu :-)

KAWALSKI: to chapu .. ja zase nemuzu zit se zenami .. a to ani v muzskem tele (a ze jsem to zkusil :))

MRNOUS: tak me s chlapem take nechybi, ale zas nejsem nejak schopen s nimi zit v dlouhodobem vztahu :-/ kdybych si mel na vztah vybrat mezi zenou v muzskem tele a muzem v zenskem tele, tak rozhodne beru tu zenu i s tim, ze bych trouzil po zenskem tele holt. stejne jsem asi divny, v posteli s chlapem mi chybi ty ladne zenske krivky a nadra, se zenou v posteli mi chybi penis na ten zasun, jedno, kdo ho zrovna bude mit :lol:

LISTIKUS: jasne, ze nejde, ale predstav si ( tedy pokud jsi na muze ), ze bys zila s nekym, s kym by ses skvele mazlila a tak, ale penis by nezasunul....chvilku mozna lakava predstava, ale za par let uz nuda ;-)

KAWALSKI: ja se k tomu stavim tak trochu rozporuplne .. s chlapem mi nechybi, se zenskou sakra jo ;) jeste ze se radsi drzim tech chlapu, aspon o jeden pocitovany deficit mene :)