Ahoj,
Doufám, že nebudu moc mimo téma. Kdyžtak to smažte, nebo nasměrujte správným směrem. Nicméně tento víkend pro mě hodně znamenal, protože sem zažila spoustu nových věcí. Nejenom že jsem celý víkend fungovala jako žena, i když jenom mezi nejbližšími přáteli, ale dnes jsem konečně i vyšla na ulici. Nejdřív na nákup v blízkém krámku a před chvílí se nechala odvézt taxíkem domů, načež jsem kus cesty (cca 250metrů) šla pěšky, i když (bohudík nebo bohužel) nikoho nepotkala. Před chvílí se za mnou zabouchly dveře od bytu, naneštěstí prázdného, a teprve vstřebávám to, co jsem dneska vlastně "dokázala". Srdce mi ještě teď buší a stále se trochu třesu (a to ne tím, jaká je venku zima). Já vím, asi jde o úplnou drobnost a samozřejmě někteří z vás si tím prošli a už na tom nic nevidí. Nicméně se mi tím dneska nabořily počáteční obavy a strach. Ne že bych se ho zbavila uplně, ale už aspoň trochu vím, že je možné aspoň trochu fungovat jako žena, i když jsem se tak nenarodila.
Jenom to potřebuju všechno ze sebe dostat a nemám kolem sebe živou duši, tak sem doufala, že najdu třeba pochopení zde. Předem děkuju.