TWORBO: je fakt, že od Hansenova objevu izolace kvasinek koncem 19. stol už není při kvašení potřeba tolik štěstí...
nicméně ateismus, CKT, HGB a spol. budou pro mě vždy cestami do prdele :/

POUTTNIK: ja myslim ze uz "leta pane" varej u nas ateisti dobry moky, je cas aby to zavdalo vzniku jineho pivniho pokriku nez klasickeho "dej buh stesti".

JANDOUR: Po chmelovaru se mi osvědčilo vysát mladinu hadičkou přímo do spilky a zbytek asi 2l přecedím přes plenu, samozřejmě taky po předchozím roztočení mladiny a sednutí chmelu na dno.
Hustoměr, cukroměr nebo refraktometr není nutnost, ale když tě to bude bavit a začneš experimentovat, je to dobrej pomocník. A taky orientačně změříš, jak silný pivo jsi uvařil Nekvasím v demižonu, mám barel s výpustným kohoutkem a jen cmrndnu asi deci piva do odměrnýho válce s cukroměrem a po změření zbytkovýho cukru kontrolně vypiju :-)
Tak dej Bůh štěstí! ;-)

JANDOUR: To sme refraktometr este nemeli :-) A zas tak hi-tech to neni, stal asi litr...

TWORBO:
Jsem nádherně indoktrinován jeho velmi otevřenym přístupen ke všem typum piva (kromě komerčně vařenejch). A jeho přístup mně celkem naplňuje nadějí, že to dopadně dobře...

1) Jo, na netkanou textiliii jsem pomejšlel, mám tu z ní ještě nějakej mundůr z porodnice:) Tak ho asi vyvařim a použiju...

Vířivka - ha! Primitivní, ale skvělej postup. To zkombinuju s tou tkaninou, aby se moc neucpávala...

2)
HYPNOGEN: Nechci machrovat cizí teorií, ale vypadá to poměrně prostě: na začátku máš v mladině určitej poměr cukrů, který se proměněj v průběhu kvasení na alkohol, čimž se dost přesně mění hustota toho roztoku (neznám přesně českou terminologii a nevim, kdy končí mladina) a když kvasnice už nemaj dost co žrát, tak se hustota ustálí.
THEO_PHIL: Tyjo, refraktometr, to už je na domácí vaření celkem hitech! (ale co, vy nejste vařiči domácí, ale prádelní, tak to už je jiná úroveň!.) S tim optickym poznánim, kdy už to nekvasí: a nerozeznávali jste to náhodou takhle opticky tenkrát, když vám pak skončily ve flaškách 2 cm kvasnic?..

Pipeta je asi pro potřeby hustoměru dost malá, nejlepší by byl asi koštýř...
S tim, že to budu upíjet, počítám.)

JANDOUR: drzim palce u fokin american dad

JANDOUR:
1) dá se simulovat vířivka - prostě obsah hrnce roztočíš a chmel se ti usazuje u středu dna, přičemž ty odebíráš mladinu naběračkou (nebo něčím) shora... je to sice voser, ale imho nejprimitivnější klasika
2) sám nevím, že se řeší hustota...
řeší se (zdánlivý) extrakt mladiny, cukr, alkohol, teoreticky se to dá ještě poznat dle pH... ale spíš bych šel doma metodou sledování kroužků alá pokus-omyl, kdy příště případně upravíš dobu kvašení (při zachování teploty).

JANDOUR: ad 1) my to cedime pres netkanou textilii, kterou koupis v OBI nebo zahradkarskejch potrebach
ad 2) melo by to mit obsah cukru mezi 4-5 %. Ale da se to poznat i opticky, ze to uz nekvasi. Mizi pena a nedela to bublinky. My odebirame pipetou a pouzivame refraktometr, da se pouzit i hustomer, ale to si musis nekam odlejt a uz to radsi nedavat zpatky (da se vypit :-))

Tak už mám asi všechno, co potřebuju, abych mohl o víkendu začít. Jen mám stále aspoň dvě věci, kterejm nerozumim, neb v knize, ze který čerpám ( http://en.wikipedia.org/wiki/Charlie_Papazian#Complete_Joy_of_Home_Brewing ) nejde popis do takovýho detailu:

1) jakým způsobem po ochmelení dostat z várky chmel, aby nebyl přítomnej v kvasný nádobě a nepřehořčil to? V případě hlávek by se je prostě přecedly, ale mám granulát a ten cedník nepřecedí. Že by do cedníku plátýnko? (vařim z extraktu, nikoliv z celýho sladu, takže to nebudu filtrovat tak, jak se tu řešilo níže a koláč to nevezme)

2) moment, kdy se má ukončit prvotní fermentace, se podle týhle knihy určuje tak, že cca4 dnyy za sebou má pivo stejnou hustotu. Pravidelně se teda má měřit hustota. Jenže autor nepopisuje, jak se berou vzorky na měření: s demižonem se podle něj v průběhu kvěšení nemá moc vrtět, aby se usazený kvasnice zbytečně nerozviřovaly, takže odlejvání nepřipadá v úvahu. Nabírat vzorky z demižonu moc nevim jak. Mohl bych hodit dovnitř hustoměr a zase ho vytáhnout, ale to mi moc nesedí...
Děláte to? Jak?

Pak se eště trochu bojim sifonování, ale to prostě vyzkoušim předem...

Artisan Beer: A Complete Guide to Savoring the World's Finest Beers by Gary Monterosso
160 pages | 2011 | English | ISBN: 1580801684 | PDF | 7 MB
1580801684Gary_Monterosso-Artisan_Beer.pdf | Ulož.to
http://uloz.to/xHvLKvv/1580801684gary-monterosso-artisan-beer-pdf

Netvrdím, že je geniální, ale pro domácí využití ideální, levný a dostatečně účinný řešení. Mám plastovou zcezovačku, jako je na stránkách homebrewingu, ze dvou barelů. V začátcích jsem zkoušel cezení přes plenu či plátno a postupně jsem zjistil, že dvojitý dno mi vyhovuje nejlíp, stejně jako převážný většině domovarníků který znám. Jiný způsoby nijak nezavrhuju a netvrdím, že jsou na chuja, ať si to dělá každej po svým. Z mýho pohledu je tohle nejsnažší řešení za málo peněz na pořízení. Jaký jsou zcezovací nádoby v pivovarech vím a tyhle domácí kýblobarelový zcezovačky, jsou vpodstatě jejich chabou napodobeninou, která pro domácí malovýrobu bohatě stačí :-)

POUTTNIK: no ono asi něco lepšího vymyšleno bylo: http://www.homebrewing.cz/data/hb/storage/163.jpg .. tohle je řez "profi" scezovacím dnem. Ty obrácené V-profily jsou tuším důležité kvůli průtoku sladiny tak, aby se dírky neucpávaly.

jinak zdroj obrázku je z návodu k domácí výrobě toho scez.:
Výroba scezovačky - Homebrewing
http://www.homebrewing.cz/clanek/3133-Vyroba-scezovacky/index.htm

dále je ještě důležité regulovat průtok pro scezování, což se na varnách řeší (řešilo) scezovacími kohouty (a jejich postupným otevíráním).

V mých očích je to prostě věda, takže mi přijde stupidní říct od stolu: "tenhle (můj) způsob je genilální, a tamten druhý je na chuja"

Jo dva barely v sobě, jeden s provrrrtaným dnem, dírku vedle dírky, nic lepšího na scezování asi vymyšleno není. Varný sáčky neznám, ale myslím, že to je jen k ochucení sladem a pak dodat cukr, jako to delají domavarníci za velkou louží. Není nic snažšího, než prolejt mláto horkou(ne vařící) vodou a "vytěžit" tak co nejvíc cukru. To co se léta dělá v pivovarech, se dá s trochou trpělivosti provést i v kuchyni a výsledek stojí za to ;-)

HYPNOGEN: Moc si to s tim pytlem prave nedokazu predstavit...

THEO_PHIL: však ano.. zcezovací proces je (fyzikálně) docela věda :)
ten sáček se přeci nepoužívá stylem "otevřu kohout, nechám honem odtéct sladinu a pak to mláto vyždímám jak hadr" :)

HYPNOGEN: Nicmene pri scezovani nejde jen o to, dostat slad ze sladiny, ale take dostat z nej cukry, co v nem zustanou. Proto take scezovani nejakou dobu trva...

HYPNOGEN: pouzivam je a nestezuji si na ne.. naopak velice chvalim

TOLI: můj zasvěcený kolega si docela pochvaloval tzv. varné sáčky...
Produkty | Zařízení k vaření piva | Potřeby k vaření ze sladů a sladových výtažků | Domácí Mikropivovary
http://www.domacimikropivovary.cz/e-obchod/prislusenstvi/vareni-ze-sladu-a-sladovych-vytazku/

prý fungují tak, jak mají, a jsou na opakované použití.

TOLI: My mame plastovy zednicky kyble z OBI (pravda, nejsou z potravinarskeho plastu). Dole sme vrtackou navrtali diry a vzdycky je vlozime do normalnich kbeliku. Nejdriv udelame na dne tak 5 cm vysokou vrstvu mlata, kyblik dole vylejeme zpatky do kotle a pak uz cedime.... je to rychly a podle procenta cukru ve sladine i docela funkcni.

POUTTNIK: Přesně moje řeč.
OT: Jak řešíte scezovací káď??
U nás jsme měli barel, bokem odtok, nad odtokem bylo síto. Ovšem nevytvořil se filtrační koláč, a bylo to zdlouhavé a pracné.
Napadá Vás jiná varianta, scezovací kádě?
Někde jsem četl, provrtat ten barel a na dno dat platno aby se vytvořil (filtr) a filtrační koláč. Ale zatím netestováno.