• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MATEEJJaký je váš otec?
    COWBOY
    COWBOY --- ---
    Napsat pár řádků o otci a vztahu k němu asi nebude problém, problém bude to zastavit. tak to radši nebudu moc rozjíždět. Tátu si uvědomuji spíš až po rozvodu. Naši se rozvedli, když mi bylo asi 7. Táta si našel jinou, pak zase jinou a nakonec úplně jinou - tedy jestli je to už konec..-)
    Od 7 do 15 jsem se s tátou vídal jednou týdně, jednou za 14 dní, to přicházel ve čtvrtek odpoledne, natáhnul se v obýváku na gauč, prospal se a šel domů.
    Vychovávat mě začal až tak kolem 19 - 20. A to už jsem se moc nedal. On ale nepřestal do dneška. Mám ho rád a je to zásluha nejvíc mojí mámy. Jsem mu v podstatě vděčný za to, že od nás tenkrát odešel, protože si neumím představit s ním být pořád. Přestože jsme se moc nevídali, tak lidé říkají a já to se zděšením vidím také, jsme vlastně skoro totožní. Přestože jsme si toho už hodně řekli, tak pořád je spousta věcí, které bych mu chtěl a asi i potřeboval říct, ale on na to ještě nedozrál. Svoje děti učím, jak s ním vycházet a jak ho mít rád. Přestože jsme s tátou prý úplně stejní, tak dokázala moje vlastní sestra říct, že mým dcerám závidí jejich tátu, protože ona takového nikdy neměla.
    Oba víme, že když budeme ve sračkách, tak se na sebe můžeme spolehnout. On už mi říká všechno, ale já ještě musím chvíli počkat.
    MYS_USATA
    MYS_USATA --- ---
    Můj táta byl námořník. Vyučil se zámečníkem, a hned poté odjel na moře. Tam se naučil dobrým i zlým věcem - například uklízet a chlastat. Byl tzv. kvartální piják - tzn. že dokázal být jednu periodu naprosto střízlivý, a dvakrát tak delší čas potom byl v lihu.
    Byl celkem pětkrát ženatý. Já jsem ze čtvrtého manželství, z prvního mám bráchu. Bratra se zřekl, když mu bylo 13 let, na základě pomluvy, že ho žena podvedla s kapitánem a kluk není jeho. Adoptoval moji sestru.
    Ke mně se choval vždy hezky, jezdili jsme na hory, do kina, do cirkusu, naučil mě mít rád koně a přírodu, lyžovat a bruslit. Plánovali jsme si, že spolu na lodi utečeme do Kanady.
    Když mi bylo 10, naši se rozvedli. Málem jsem to tehdy nepřežila. Dávala jsem mu rozvod za vinu. Chtěl mě vídat, ale odmítala jsem. Pak jsem k němu postupně zase nacházela cestu, ale bylo příliš pozdě. Ve svých 62 letech náhle zemřel. Moc mi chybí a vyčítám si, že jsem mu to nikdy neřekla.
    Táta byl velké dítě, věčně před něčím nebo někým utíkal a začínal znovu. Ačkoliv jsme se v životě potkali jen krátce, byl a vždycky bude pro mě důležitý.
    BILY
    BILY --- ---
    Pánové a dámy. Není to převážně veselé čtení pro starého pána jako jsem já. Uvědomuji si při něm, více než doposud, jaké jsem měl obrovské štěstí, že mi osud přidělil tak vynikajícího tátu. Viz můj příspěvek skoro dole. MATEEJi, měl jste dobrý nápad. Díky.
    SEDNA
    SEDNA --- ---
    no mela jsem vyhodu, ze nase mamka nikdy o tatovi spatne nemluvila,ackoliv ji ublizil dost a ona uz se nevdala..nebyl to klasickej zelenej mozek..byl podplukovnik,ale zabyval se elektronikou a vyzkumem..proste tim,co vojenstvi umoznovalo vic do hloubky. jako dite mi prislo noirmalni, ze nemam tatu doma..ale vim, ze mi to chybi v celem zivote. vlastne nevim,jak by se ke mne choval v puberte nebo kdyz jsem neco provedla..je to trochu pak jine.
    a ta smrt? no jasne.. :-))
    no paradox je, ze s tou zavislou dcerou prerusila kontakt jeji mama, tata ne.
    MATEEJ
    MATEEJ --- ---
    SEDNA: Hm, jak to tak popisuješ, může bejt krásnější smrt pro chlapa než tohle?

    Můj otec má dceru z prvního manželství, a k ním se v pozdější fázi jejich vztahu (v době, kdy se ona podruhé vdávala), nezachoval moc hezky, pokud tomu správně rozumím, tak kvůli nesouhlasu s jejím druhým mužem s ní prakticky přerušil styky, ale ona na něj nedá dopustit, i když jí to přerušení vztahu, které trvá už cca 25 let, asi dost bolí.
    MATEEJ
    MATEEJ --- ---
    MATEEJ: Ale fakt je, že "pokus" s odděleným vyrůstáním jsem neabsolvoval, možná bych se na to díval jinak.
    SEDNA
    SEDNA --- ---
    můj otec je momentálně v ložnici své třetí ženy uzavřen v nádobě..důstojník, ingenieur:-), co pracoval ve vojenském elektrovýzkumu...a co se obrátil v prach...
    málo jsem ho znala..škoda..opustil mne v pěti letech(mých:-)
    vídala jsem ho jen hodinku,když jsem měla svátek a tak...pak nás rozdělila i vzdálenost...přesto jsem ho měla moc ráda a vážila si ho..
    zemřel jednoho dne po obědě ve svém kumbálku plném osciloskopů a jiných přístrojů a vysílaček a přijímačů a kdovíčeho..na válendě ,brýle posunuté na čelo a rodokaps na hrudi..usnul prostě.
    dalo by se o něm vyprávět ..ale to neni smyslem.
    nejmladší sestra prošla drogovou závislostí několikrát..pomáhal jí. terpve nedávno jsme se sešly a ještě s bratrem udělali výlet do kraje, kde se on narodil...povídali jsme o něm, jak ho kdo vnímal...
    zajímavé, opustil celkem 4 děti a přesto si ho vážíme
    MATEEJ
    MATEEJ --- ---
    ELIZHANNAH: Ať se študuju jak se študuju, myslím, že jsem po svém otci zdědil jenom kouty, sklony k netloustnutí a další fyzický věci. Jinak během dětství jsem od něj spoustu věcí aktivně nebo pasivně odkoukal, ale za to nemůže genetika.
    NESERMI
    NESERMI --- ---
    Otec mi vítězoslavně v 10-12 letech na prvním kazeťáku pučeném od souseda pustil tohle:

    Turbo http://www.youtube.com/watch?v=ovu4VKPSkK4

    A já v té chvíli věděl, že si nikdy nebudem rozumět, protože jsem v té době žral Queen a tohle Turbo mi připadlo takový ... teplý.
    ELIZHANNAH
    ELIZHANNAH --- ---
    MATEEJ: nesouhlasím. vidím na sobě, co všechno jsem podědila po otci, ačkoli jsem přímým kontaktem s ním téměř nebyla ovlivněna. Geny jsou sviňa.
    DIVA
    DIVA --- ---
    TILIO: a máš vůči jeho výchově ňáké výhrady? .) zní to docela idylicky ;)
    BILY
    BILY --- ---
    JEŠTĚ K TOMU GENETICKÉMU OVLIVNĚNÍ OSOBNOSTI Z PŘIBLIŽNĚ 50%. Výzkum na toto téma probíhá již dlouho. Výsledky pochopitelně nevyhovují zastáncům Aristotelovy představy, že dítě je při narození nepopsaný list. Doporučuji si přečíst esej MUDr Františka Koukolíka NÁHODA JMÉNEM OSOBNOST v jeho knize HOMO SAPIENS STUPIDUS, nakladatelství Galén 2003, nebo si zadat klíčové slovo OSOBNOST a nechat pracovat vyhledávač.
    KLEMPERA
    KLEMPERA --- ---
    KLEMPERA: má být "máma mě seznámila s otcem"
    KLEMPERA
    KLEMPERA --- ---
    KALHOTKA: No tak v tom jsem měl štěstí, i když se s matkou rozvedli když mi bylo 7, je to otec docela fajn.
    No chtěl jsem tím jenom naznačit, že občas je lepší ty lidi neznat, nechci říct že je to můj případ, jsem rád že jsem ho poznal, ale připadal jsem si jako vetřelec. Nejdřív jsem poznal jednu ze sester, na koncertě, má kapelu) přišel tam i on a zbylé sestry plus rodina, koukal jsem na něj z 10 metrů, ale nešel za nim, protože tam byl ten zbytek lidí, navíc nejmladší sestra a ta o mě ještě nevěděla, vypadalo by to divně, tak jsem počkal až odejdou a pak šel za tou sestrou, to bylo moc zajímavý shledání (i když jsem si musel dát pár piv, střízlivej bych na to neměl), upně filmový, pak jsem šel na její koncert znovu a mámě se seznámila i s otcem.
    Na jednu stranu to je užasný, poznat ty lidi po takový době, na druhou stranu jsem se opravdu cítil jak nějákej šmejd narušující rodinou pohodu (ale to jsem si nejspis vsugeroval, protoze o me stejne vedeli a byli fajn).
    Jinak si člověk začne strašně všímat mališkostí ve kterejch jste si podobný...
    romantika to je, jak z filmu z juesej, a tojsem citovej analfabet takze kdyz to reknu tak uz to neco znamená...
    KLEMPERA
    KLEMPERA --- ---
    KALHOTKA: no vidíš, já potkal otce poprvé v mých 20 - ti letech (možná to bylo už 21), zajímavý, umělec bohém (z uměleckýho hlediska jsme nezdědil nic, to si "vyžrali" sestry, ja zdědil to bohémství), dali jsme si 4 piva a vykouřili 2g. bylinek, pokecali, pozdravili se a už se zase nikdy neviděli.
    Bylo to divný, myslim že jsme se oba cítili dost divně, ani jsem nevěděl cu mu mám říkat, možná můžeš bejt ráda že jsi dopadla jak jsi dopadla, ja vyrustal s nevlastnim otcem ale vždycky to bvyl pro mě prostě otec (a i nadále je).
    MATEEJ
    MATEEJ --- ---
    TRISSIE: S vlivem genetiky na naši osobnost bych to taky nepřeháněl, spíš si myslím, že je důležitější ten vzorec chování, který se nám v raném mládí otiskne od rodičů, takže pak máme silné tendence uvažovat nebo jednat jako oni. Ale to je zase věc, kterou lze v pozdějším věku odpozorovat a eliminovat, pokud máme dojem, že bychom takovým jednáním opakovali chyby našich rodičů.
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    BILY: pokud někdo v životě dělá vědomě opravdu špatná rozhodnutí, kterými ubližuje sobě i lidem okolo, těžko o takovém člověku říct něco dobrého...

    to, že se osobnost utváří geneticky, je blbost. Geneticky máme dané jisté dispozice, ale co s tím uděláme, to už je na každém z nás... a samozřejmě na prostředí, v němž se narodíme a pohybujeme.
    ANALYTE
    ANALYTE --- ---
    na hovno, 17 let jsem ho neviděl a ještě mi dluží na výživném....
    MORECUTS
    MORECUTS --- ---
    BILY: Tak v tom pripade sem asi fakt dement)))
    RUTHAN
    RUTHAN --- ---
    BILY: Je asi 30 procent a je to opravdu skvělá věc, špína se kterou člověk nikdy nesmeje, když nemáte to špestí, že vyhrajete v genetické loterii dobrou rodinu. V docela dost případech, může být opovržení cestou vpřed.
    Navíc zhlediska genetické paměti, v drtivé většině naší historie, to bylo tak, že když mladý jedinec dospěl, byl už zástupce minulé generace, starý v pozadí nebo mrtvý. Teď se lidé dožídají vysokého věku a tak staří jednoduše překáží a mají touhy řídit život těm mladým příliš dlouho.
    Tuším, že je to právě Freud, který tvrdí, že cílem mladého muže je dostat se do vedení smečky, rodiny, čili překonat svého otce, ať už je jakýkoliv.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam