The Visitors
Po třetí povídkové knize jsem si vybral další Simakův román. Tentokrát se jedná o pozdější dílo Visitors. Kniha vyšla v roce 1980, brzy po ní vyšel Project Pope, který jsem popsal dříve. Zmiňuji druhou knihu záměrně - Project Pope byl totiž regulérní Simakovské sci-fi až do morku kostí a tvoří dobrý kontrast ke knize, kterou napsal jen o rok dříve. Visitors jsou oproti epické space opeře velmi přímočarým a "přízemním" příběhem. A přízemnost není myšlena negativně: Visitors jsou totiž opět dalším dechberoucím dílem, které ihned řadím mezi ty Simakovy nejlepší!
Jak napovídá obal knihy, návštěvníky jsou zde obří černé "krabice", které se zničeho nic objeví na naší planetě. První vlaštovkou je zde kvádr, který přistane na kraji prastarého lesa na americkém venkově. Poblíž leží městečko Lone Pine a jeho obyvatelé jsou tak prvními, kdo návštěvníka přivítá. Nedojde k žádnému kontaktu - kvádr se tiše vznáší pár centimetrů nad zemí a brzo započne aktivitu, která určuje celý další vývoj: začne totiž "pojídat" stromy...
Kostra příběhu je vystavena na kratších kapitolách, kde každá z nich přísluší jednotlivým hrdinům (místům) v příběhu. První slovo dostane místní novinář z Lone Pine a spolu s ním větší státní deník, který vyšle na místo reportérku. Do příběhu samozřejmě vstupují obyvatelé městečka, včetně mladého studenta, který se k prvnímu návštěvníkovi dostane blíže než kdokoliv jiný. Velkou roli v příběhu má i prezident USA a jeho nejblížší poradci. Stáváme se tak svědky, jak americká vláda, krok po kroku, řeší bezprecedentní situaci příchodu mimozemšťanů.
Děj se relativně rychle vyvíjí, s každým dnem se hrdinové i čtenář dozvídá další podrobnosti. Na začátku panuje pouze údiv a překvapení, později se ale přidávají jednotlivé střípky a fakta, které postupně budují celý příběh, gradující k velkolepému finále. Staneme se svědky, jak první návštěvník porodí mladé a jak se na zem snášejí další a další černé krabice. Sledujeme pokusy o komunikaci a se zatajeným dechem očekáváme, jaké další kroky podniknou jak černí návštěvnící, tak i vláda, novináři a veřejnost.
Simak se tentokrát držel při zemi - chybí zde jeho oblíbená témata jako plejáda mimozemšťanů, roboti, zvláštní schopnosti a hrátky s časem. Máme tu pouze planetu Zemi a obyvatele a vládu USA. I když jsou hlavní devizou mimozemšťané, tak postrádají obvyklou lidskost a působí spíše jen jako stroje. Nicméně knize jako takové nic nechybí a nakonec jako vždy odzbrojí svou originalitou a nápaditostí. Čte se jedním dechem a dělá čest svému jedinečnému autorovi.