Pro další čtení jsem chtěl zkusit opravdu rané dílo - podle EN wikipedie je první delší povídkou "The Creator". V e-bookách jsem našel tuto sbírku, kterou si tedy vybírám:

The Werewolf Principle
Moje druhá Simakova kniha čtená v originále - a opět je na místě nadšení a touha číst dál.

Princip vlkodlaka je mnohem osobnější a sevřenější než předchozí Projekt Papež. Kde v předchozí knize byl široký vesmír a rozmáchlý příběh, zde nacházíme osamělého hrdinu, který hledá své místo na Zemi. Název knihy odkazuje na fyzický stav hlavní postavy - opravdu je částečně vlkem. Slovo princip se pak značí téma bioinženýrství, které tvoří jedinou nosnou klenbu nad osobním příběhem osamělého astronauta.

Jak je zvykem, i osobní příběh zde Simak rozvádí do hlubších filosofických myšlenek. Prosvítají tu klasické kosmické motivy, ale i křesťanský mýtus stvoření. Hlavní hrdina při své cestě dostane příležitost promyslet nejednu tíživou otázku, která je sice osobní, ale tou osobu může být i celé lidstvo. Mimozemšťanů je tentokrát pomálu, ale jejich přítomnost je opět zásadní a přináší kontrast prostému člověčenství.

Při úvaze, které jiné mistrově knize se tato podobá, mě napadají takové jako Čas je ta nejjednodušší věc nebo Prstenec kolem slunce. Hrdina se na začátku ocitá v těžko pochopitelné situaci, aby se dozvěděl zásadní pravdy o sobě a o lidstvu. Tentokrát je ale sonda do hrdinovy mysli opravdu důkladná, což umožňuje jeho schyzofrenní vlkodlačí nátura. Zároveň se ke konci čtení dostavuje pocit, že Simak se s hlavní postavou stotožnil natolik, že se ona stává zvěstovatelem jeho vlastních citů a tajných snů.

Další na řadě bude:

Project Pope
Dočetl jsem svou první kniho od Simaka v originále. Nestkutečné. Dokonalé. Simakovské až do morku mimozemské kosti! Prakticky jsem si teď jistý, že ač vyberu kteroukoliv z jeho ostatních knih, tak nemůžu udělat chybu.

Příběh rozvádí mnoho ze Simakových motivů - roboty, mimozemšťany, různé světy a vysoké lidské ideály. Hlavním tématem je hledání víry, kde hledači jsou lidští potomci - roboti. Na konci galaxie postavili výzkumné centrum, kde hledají poznání a budují nesmrtelný a neomylný počítač: Jeho svatost.

Hlavním hrdinou je doktor, který se náhodou na konec galaxie dostane a brzy se do Projektu Papež zapojí. Jako vždy o něm prakticky nic nevíme, až časem poznáme jeho přemýšlivou a lidskou povahu. Pokud jsou pro Simaka typičtí mimozemšťané a cizí světy, tak je typický i tento hrdina. Samozřejmě příběhem nepostupuje sám, společnost mu dělají jak lidé, tak i ne-lidé všeho druhu.

Příběh je plný otázek a očekávání a evokuje díla jako Hlavní trať věčnosti nebo Přestupní stanice. Z malých náznaků vzniká epické dílo vedoucí k nepředstavitelné pointě. Snad neprozradím moc, když popíšu konec - ten je totiž jakoby začátkem příběhu ještě většího. Opět motiv tak typický pro velmistra. Snad proto musím brzo číst další knihu, protože příběh musí pokračovat...

Jsem rád, že už nejsem svázaný ignorantskými vydavatelskými plány českých nakladatelství. Simak by si zasloužil kompletní překlad! Ikdyž nevím jak by překladatel pojmenoval mimozemšťany z tohoto díla :). Asi by to byly další variace jmen jako Kužel, Koňák nebo Zářivec...

VODNIK: cetls?

ja jen rad hazim do placu kontroverzni hlasky, abych rozproudil diskuzi :)

Popravde jsem nevedel, co z te zaplavy dalsich knih si vybrat. Project Pope jsem uz mel v oku driv, tak jsem teda vzal ten. Pak mam jeste pripravenej Werewolf principle. Pokud muze nekdo doporucit dalsi, tak tim lepe. Stejne casem snad prectu vsechny!

STAROJDA: jak jsi příšel na to že nikdo?

Několik měsíců řízení mezinárodního projektu mě obrnilo a asi se do toho pustím. Do novýho Kindlu jsem si stáhl první dvě z mnoha knih od Simaka, které nikdo z nás nečetl!

Už dlouho mě drásá vědomí, že existuje tolik mistrových děl a nikdy se ke mě nedostanou... Je třeba se nebát a pustit se do toho!



Tuhle si dám první. Úvodní stránky jsem zvládl bez slovníku a určitě to půjde i dál. Co mě opravdu dostalo je Simakův jazyk - který je stejný ať už má český nebo anglický odstín.

ja jsem se ted k nemu take po case vratila. je to uzasne, nikdo nema takovou fantazii jako on.. kazdopadne jsem mela v ruce poselstvi z vesmiru a ted jsem zacala cist prestupni stanici a uvedomila jsem si, ze simakovo rodne mesto millville je mistem, kde se odehravaji minimalne dve jeho povidky i ta prestupni stanice. narazili jste na nej jeste nekde? ;)

Tak jsem po delsi dobe, kdy nebylo moc co ke cteni, opet vzal do ruky knizku od Simaka - a pak hned druhou a obe me zase vratily do jeho magickych svetu. Nadhera ;)

Prvni jsem slupnul Predivo casu - to jsem si celkem pamatoval, ale i tak to stalo za to. Ted mam rozecten Prstenec kolem Slunce a tam uz moje pamet vynechava a je to, jako bych ji cetl poprve - a nestacim se divit :)

diky za doporuceni, Mesto jsem nedavno videl v antikvariatu, zajdu se podivat, jestli to jeste maji:)

168: no tak to my ostatni ti urcite doporucime precist si ostatni knihy co jsou v cestine :).

Jak vidis z bohate navstivene ankety, tak nejoblibenejsi je Mesto - to se obecne povazuje za Simakovu nej klasiku. Zaroven se svoji napul povidkovou formou trochu podoba Poselstvi z vesmiru - takze do toho ;)

TILIO: Ja jich mam nejoblibenejsich taky vic. Tim spis je vyber dvou opravdu na zamyslenou ;)

Ja vybral Mesto, protoze jsem ho cetl poprvy a nejvickrat - fascinuje me.. Hlavni trat vecnosti zas byla nejvetsi "ulet" s dechberoucim koncem...

otazka: Zkuseli jste nekdo cist Simaka v originale? Ja ano a rychle jsem prestal :)

Jelikoz C.S. vydal mnohem vic praci, nez je v cestine, je puvodni verze jedinou moznosti, jak poznat celou tvorbu. A ackoliv anglicky umim relativne dobre, Simakuv jazyk me odzbrojil hned u prvnich odstavcu - to bych opravdu musel cist se slovnikem v druhe ruce... Takze jen doufat, ze se dockame dalsich ceskym prekladu (klidne i s vykricnikama za kazdou vetou)

STAROJDA: v okamžiku, kdy už má knihy ve dvou řadách (občas i ve třech) jako já, tak i tak :) V poslední době sháním spíš knihovny než knihy - knihy se tak nějak vždycky objeví. Ale už je nemám kam dávat :)

JELENA: me to nedesi, jsem s tim smireny. Ctenarsky denik jsem si nikdy nepsal a ted uz je fakt pozde... Tolik jsem toho precetl, ze ani nemam predstavu - jen si vybavuju sem tam nejaky pribeh nebo motiv, ale to je vse.

Ted jdu cestou vyberu toho nejlepsiho a to si shanim do knihovny - to pak clovek nezapomene ze to cetl :)

STAROJDA: Mně se ta myšlenka dost líbila, ale prostě... někdy mě děsí, na kolik knížek už jsem takhle vlastně úplně zapomněla.

JELENA: mno asi to je i tim, ze je jaksi nejslabsi (ackoliv stale dobra)

Tak mi došlo, že Pryč z jejich myslí jsem vlastně četla taky - nějak se mi to vytratilo z mysli!