MADIETTA: Pani zhorí v pekle.

Covid znovu tak pěkně obnažil, jak moc většinová společnost pohrdá tlustými lidmi, považuje je za lidi druhé kategorie. Až do takové míry, že vlastně ani nemají právo na život, za svou smrt si můžou sami a není třeba je litovat. Je smutné, že názor níže je v podstatě bez větších komentářů přijímaný.

MANCA1: já cvičím s kettlebelly, momentálně kupuju čtvrtou kouli :D, ale předtím jsem rok a půl chodila do kettlebellové tělocvičny na funkční trénink, samouctví bych u železných koulí fakt nedoporučovala, některé cviky jsem se učila týdny i měsíce, po fázích, aby byly správně. Jsem totální amatér, ne fitness trenérka, takže nemůžu nikoho učit ani poučovat, jak má cvičit. Já doma cvičím jen to, co fakt dobře umím. Můžu jen potvrdit, že funkční trénink mi prospěl a prospívá po všech stránkách - kondice, zlepšení stavu těla a svalstva, a například mě tak o 90 procent míň bolí krk, což je můj největší problém.

MONROE: To si myslim, ze je dost vyznamnej krok.

MONROE: to je nahodou super krok, vidis, ze to codnelas funguje a teda jiste te to motivuje v tom nepolevit:)

ELWERINE: Dlouhé tratě na moje poměry - tzn. zhruba jsem zdvojnásobila průměrný počet ujitých kilometrů. Běžně jsem chodila 5-8, zvedla jsem na 12-15.

Pár postřehů k tomu klasickému "holky hubnou hlavně v posilovně". Už jsem to tu mockrát psala, ale já jsem velmi robustní konstituce a sílu jsem vždycky měla jak dospělý chlap. Taky jsem se nechala strhnout tímhle módním trendem a trčela třikrát týdně hodinu v posilce (plus jednou týdně bazén a nějaké mírné, cca hodinové procházky k tomu). Výsledek: váha stála půl roku. Půl roku! Neříkám, že se nehýbal poměr tuk-svaly - hýbal, samozřejmě. Jenže paralelně přibývaly svaly. Zdůrazňuju, že jsem měla sestavený jídelníček od lékařky specializované na výživu a konzultovala to s ní. Jakoby vypadala jsem dobře a cítila se dobře, jenže co je to platné, když jsem pořád měla 130 kilo a zaboha s tím nešlo hnout. Ve finále se to začalo konečně hýbat až ve chvíli, kdy jsem začala chodit dlouhé tratě - to jsem sletěla za měsíc najednou asi o tři kila a začalo to hlavně být vidět na nohou, které se mi do té doby prakticky nezměnily (po víc než roce úporné snahy, zdůrazňuju). Takže fakt jde primárně o konstituci a o to, jestli ten pohyb je jí přiměřený nebo ne. Všechny ty moudré rady mají tendenci zapomínat, že každé tělo je prostě trochu jiné, no.

KRISKA: zkus si najít tělocvičnu jen pro holky, nejlépe funkční trénink. Ujišťuju tě, že se ti nikdo smát nebude. Začala jsem chodit přede dvěma lety a setkala jsem se jen s kamarádským povzbuzováním a příjemnou atmosférou.

Nehadejte se a choďte plavat :D