• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    Ztracené heslo?
    UNREALONEAD(H)D - porucha pozornosti s hyperaktivitou i bez
    LWEEK
    LWEEK --- ---
    K4N3C: Používáš v práci GTD (Get Things Done) nebo nějakou podobnou metodu? Dobrá organizace práce pomáhá snižovat nároky na kognitivní funkce a zabraňuje úplným fauxpas.
    KOLLUCHA
    KOLLUCHA --- ---
    K4N3C: Mucheche :-)) To máme dost podobnou zkušenost. Já teda moc s tvrdýma neexperimenovala, ale jednou jsem zkusila ten "stimulant" a byla to úplná nirvána :-)))

    Dávkování je právě to, co by měl řídit ten doktor. Ale začíná se na nějaké běžné nižsí průměrné dávce a podle reakcí se přidává/ubírá. A je potřeba si hlídat tlak a taky aby tě to nekleplo. Taky u dětí pozorovali nějaký náhlý syndrom zástavy srdce či co, ale o tom toho moc nevím. Jo, a taky snad hrozí větší riziko, že se budeš chtít zabít. Tak kdyby to na tebe přišlo, tak bych to nejdřív zkusila vysadit. A samozřejmě se obrátit na patřičná místa pro pomoc.
    K4N3C
    K4N3C --- ---
    KOLLUCHA: Mám zkušenosti spíš s tou míň legální formou stimulantů - tehdy mi taky přišlo divný, že po jejich užití se oproti ostatním cítím naopak mnohem víc v klidu a mizí mi ten vnitřní stres, kdežto moje okolí mělo přesně opačné (a žádoucí) stimulační projevy :-) Legální formu jsem zatím nikdy nezkoušel. Taky jsem nevěděl, že se dá Ritalin brát i takhle "nárazově" - teď to samozřejmě dává větší smysl. Možná bude nejlepší to prostě někdy zkusit, pokud se k Ritalinu dostanu, ještě než si začnu obíhat to celé kolečko. Dávkování je nějak podle hmotnosti, postupně se navyšuje, nebo každý prostě zobe stejnou pilulku? :-) [disclaimer: tímto dotazem nikoho nenavádím k šíření toxikomanie, ani ničemu podobnému, jde pouze o výměnu informací pro soukromé studijní účely]
    KOLLUCHA
    KOLLUCHA --- ---
    K4N3C: Já tě do těch léků nechci nijak nutit, je to opravdu na tobě, jak a jestli je chceš brát. Ale když víš, že ti stimulanty pomáhají, tak proč je nechceš brát? :-o

    Ta Strattera mi přijde jako relativně větší riziko. Zaprvé ne každému zabírá - obecně léky na ADHD zabírají jen asi 80% lidem - a za druhé kdyby ti z nějakého důvodu neseděla (vedlejší účinky třeba), tak potrvá ve srovnání se stimulantem dlouho, než si ji vyplavíš ze systému. Mně přijde právě, že pro tvůj životní styl by ty stimulanty byly asi výhodnější. Říkáš že ty a okolí jste si na projevy ADHD celkem zvykli a že tě to v podstatě trápí jen ve stresu. Takže bys tam mohl Ritalin lupnout jen ráno, vyřešit práci a večer být zase takový, jak tě rodina zná. Ale třeba máš pravdu a Strattera by byla lepší. To už bys fakt musel asi probrat s doktorkou.
    AXTHEB
    AXTHEB --- ---
    K4N3C: Asi můžou. Už dvakrát mi chtěli dát líznout a po informaci, že beru Ritalin, to schovali.
    K4N3C
    K4N3C --- ---
    KOLLUCHA: Stimulantum bych se klidne rad vyhnul, sice z minulosti vim, ze mi zabiraji, ale Strattera mi je podle popisu, ucinne latky i nejakych impaktovanych clanku ve srovnani s Ritalinem sympatictejsi :)

    Jak je to vlastne s rizenim apod.? Muzu na Drugwipe nalizat amfetaminy, kdyz bych bral Ritalin? Nebo je nejaky omezeni s rizenim?
    KOLLUCHA
    KOLLUCHA --- ---
    K4N3C: Když dostaneš stimulanty, tak ten prášek do večera odezní. Takže se prostě vrátíš do normálu. Dokonce je ani nemusíš brát každý den. Nevím, co se stane, když přestaneš brát Stratteru a upřímně doufám, že to nikdy nezjistím :-)))
    KOIRA
    KOIRA --- ---
    SRNECEK: Inep, to je docela jistota. Ale než dostaneš první plato Strattery, tak počítej klidně se čtvrt, s půl rokem, než obehnes papíry, všude se čeká měsíc i dva.
    MAJKA
    MAJKA --- ---
    SRNECEK: zkus INEP (jestli teda Praha)
    SRNECEK
    SRNECEK --- ---
    Ahoj, muzete mi rici, kdo vas v Praze diagnostikoval? Muj psychiatr roky nechce resit me ADD a uz mne to uz nebavi. Jen argumentuje, ze musi byt neurologicky nalez z detstvi, dale mym studiem VS, ze by to neslo, ale ono to take neslo. Proste prenest ty procesy v hlave nenj snadne a rikam, ze nevydrzim u knihy, neprectu ani jednu stranku bez x pauz a leta mi pozornost a jsem hned vycerpany. Co berete Ritalin? Diky.
    K4N3C
    K4N3C --- ---
    LWEEK: To já školu docela zvládal - memorování mi teda nikdy nešlo, takže dějepis apod. Bylo utrpení, ale zas jsem se sám v 5. třídě přihlásil do matematicko-informatický třídy, udělal přijímačky a doma oznámil, že od 6. budu chodit jinam :-D Inženýra i MBA jsem dodělal v pohodě, na obou školách ještě nedávno přednášel a obecně miluju studování i vyučování.
    Větší problémy jsou teď v práci - sice mi to asi jde (manažerský pozice, vlastní úspěšná firma v hodně specifickým oboru, atd.), ale docela trpím u sebemenšího stresu, hodně tou roztržitostí a impulzivitou - někomu něco slíbím do telefony, zavěsím a už to neudělám a naprosto to zapomenu. Nedopsaný maily, občas skákání do řeči (mám pocit, že dopředu vím, co ostatní chtějí říct, nudím se a chci to doříct za ně), obecně zapomínání skoro všeho co si nenapíšu, frustrační intolerance, unáhlený závěry, rozhodovací paralýza, nesnáším změny a neplánovaný situace atd.
    A další oblast je rodinný život - mám úžasnou ženu, která to se mnou otevřeně řeší, je supertrpělivá a zvládá to se mnou výborně. Ale někdy je toho taky moc a mě zpětně hodně mrzí impulzivní chování, nezvládání stresu, opět frustrační intolerance atd.
    Meditování, cvičení, pevný rozvrh, otužování atd. určitě pomáhá, ale jen velmi omezeně.
    Od medikace bych si sliboval přesně to, co psala Koira - uklidnění toho neustálýho vnitřního neklidu a stresu, mít trochu času na rozhodování a lepší organizovanost.

    Můj zásadní dotaz - co se děje po vysazení medikace? Má někdo zkušenosti?
    CYBERWOLF
    CYBERWOLF --- ---
    LWEEK: to je jenom známka punku :)
    KOIRA
    KOIRA --- ---
    LWEEK: mmch, když jsme u té terapie, pomáhá to samozřejmě i u medikace :) a přesně jak píšou ostatní, záleží, jak moc ti to vadí. Já mám bez medikace dost " problém s realitou" kdy si nepamatuju co jsem udělala co ne, snažím se vzpomenout jak to bylo, teď si nejsem jistá, jestli si to jenom nepredstavuju, jakože jsem napsala email ale pak mě uchvátilo něco vedle a už jsem ho neodeslana a tak. A přiznám se, že v tomhle byly prášky celkem vysvobození pro mý mentální zdraví. A nakonec i s nima mám konečně ten tvůj přístup - holt není na skladě, tak to po mě nechtějte. Je samozřejmě zajimavy, jak to zvenku to někteří lidi vnímají - jako "klackovitost" nepřizpůsobivost, povýšenost, lenost, pohodlnost, a tak. Kdyby věděli.....
    LWEEK
    LWEEK --- ---
    MAJKA: K tomuhle mám mimochodem hodně zajímavý zážitek. Asi tak v 35 letech se mi stalo, že to ze dne na den zmizelo. Měl jsem strach komunikovat s lidmi, hodně jsem se hodnotil a schazoval. A pak jednoho krásnýho dne bum a nebylo to. Mohl jsem jít ve městě a dát se do řeči s kýmkoliv. Najednou mi bylo nějak jedno jak mě lidi vidí a hodnotí. Je to samozřejmě obrovská úleva.

    Mám teorii, že jisté události v mém životě způsobili určitý reset v mozku. Že už to mozek nebyl schopný zvládnout že ten program prostě vypnul. Neznamená to sice že jsem přišel o sebereflexi. Tu snad ještě pořád mám. :)
    MAJKA
    MAJKA --- ---
    LWEEK: Podle mě je to o tom, jak až moc tě to trápí. Pokud tě to netrápí, tak neřeš. Mně třeba když jsem si to uvědomila ten sebshazovaci interní monolog dost trápil. Prášky jsem si bohužel nestihla moc vyzkoušet kvůli těhotenství brzy po diagnoze, ale jinak já osobně to mám tak, že vyzkoušet a zhodnotit mi to stojí za to
    LWEEK
    LWEEK --- ---
    K4N3C: Ještě je tu jedna možnost. U dětí s mírnější formou se aplikuje terapie. Vytváří se návyky které pomáhají překonávat potíže. Druhá věc je, že když jsi ryba tak nemá smysl závodit ve šplhu na strom. Já jsem třeba měl obrovské problémy ve škole. Byl jsem hodně zoneout, autority jsem vnímal jen ty přirozené, a fakt jsem se špatně učil. Na druhou stranu cokoliv mě bavilo, tomu jsem byl schopný dát 200% a v programování jsem velmi rychle předběhl všechno ostatní děti na škole.

    Zjistil jsem, že abych se učil, musím mít o téma opravdový zájem. Nesmím přeskakovat mezi tématy a musím tomu dát čas. Nejsem moc memorovací typ, takže se učím tak, že se snažím věci pochopit. Stejně tak mi při učení pomáhají různé metody jako pouštění správné muziky podle nálady, časté střídání prostředí kde se učím nebo pracuju a různé memotechnické pomůcky jako vizualizace nebo praxe.

    OK, tradiční školství je mi odepřeno. Dostal jsem se sice až na vysokou ale prostě to nešlo. Byla tam řada věcí které mě nezajímaly a prudily. Učím se sám a myslím si, že toho už ve čtyřiceti vím docela dost. Jsou samozřejmě momenty kdy třeba vyzkratuju a udělám impulsivně nějakou blbost nebo kdy mi můj stav zkomplikuje situaci, ale pracuju na tom skrze seberozvoj. Medituju, trénuju paměť i kognitivní funkce atd...

    Jinak řečeno, jestli tvůj stav způsobuje problémy, tak bych o medikaci asi neváhal, ale jestli s tím funguješ a nestrádáš, tak bych šel cestou terapie nebo respektive seberozvoje. Je to pomalá cesta která asi nikdy nezkončí ale není kam spěchat?
    K4N3C
    K4N3C --- ---
    KOIRA: Tohle jsem potřeboval slyšet, díky! Já už se velmi často dokážu ovládat i bez medikace, ale jak říkáš - stress is the trigger :D Ale ta impulzivita, to je někdy peklo, a pokud to dokáže přidat čas na rozmyšlenou, tak je to velkej benefit.
    KOIRA
    KOIRA --- ---
    K4N3C: No, to jsem se bála taky, že budu jak po lobotomii, ale aspoň ze své zkušenosti to byly považuju za plané obavy - zredukovalo to impulzivitu, dalo mi to takovou "pikovteřinu" na rozmyšlení navíc před tím než začnu jednat. To se docela hodí. zklidnilo to emoční rozkolísanost (ne 100%, ofc), uklidnilo takovej ten vnitřní stres, tu roztěkanost. A naopak mi to umožnilo využít líp ty schopnosti který mám. O kreativitu, humor ani lehkou excentričnost jsem nepřišla. Efekt jsem cítila už po první dávce. Zároveň, když míra stresu překročí určitou mez, tak jsou na mě všechny Strattery a Ritaliny krátký a pak si lidi dost užívaj, speciálně ti, co mě poznali až v posledních dvou letech :D Jinak, co cítím za změnu, tím, že mám čas přemýšlet si víc uvědomuju věci a zjišťuju, že se mi třeba vlastně líbí a vyhovuje mi něco jinýho než jsem si doteď myslela. Protože mám čas uvědomovat si svoje emoce.
    K4N3C
    K4N3C --- ---
    Díky moc za rady, každopádně vše je samozřejmě o dlouhodobém a pravidelném užívaní, je to tak? viz "Po zahájení léčby přípravkem Strattera může trvat několik týdnů, než dojde k úplnému zmírnění Vašich příznaků."
    Vím, že je to asi blbost, ale mám trochu obavy z něčeho jako je ztráta osobnosti. Je mi 35, všichni v okolí mě znají takového jaký jsem, manželka se se mnou už všechno naučila a vlastně mi nakonec říká, že se se mnou alespoň nikdy nepřestane nudit. Naše dítě vypadá, že je dost po mě, takže to bude ještě sranda :))
    Celý život jsem neměl ponětí, že u mě něco jako ADHD je, jen jsem byl prostě jinej a takový ty řeči jako "ty jednou někde zapomeneš i hlavu" a "jak to, že si to nepamatuješ" nebyl důvod pro to, nenosit domů dobrý známky atd. Takže strach nakonec přebil nesoustředění... No a asi před rokem už jsem toho měl dost a začal pátrat, co může způsobovat tak častý změny nálad, zapomínání, frustrační intoleranci atd. až jsem narazil na ADHD, kde popis toho onemocnění vypadal, jako by někdo psal o mě :) Přišla vlastně trochu úleva, následně vyšetření u klinické psycholožky (nepozornidospeli.cz) s jasným výsledkem. Medikaci jsem pro začátek odmítl, že se s tím musím teď nějak srovnat a vymyslet, co dál. No a tak teď vymýšlím :)
    KOLLUCHA
    KOLLUCHA --- ---
    K4N3C: To má z nějakého důvodu většina lidí. Moje nevlastní máma například nebere ani léky na vysoký tlak. Ale medaili za statečnost za to nikdo nedostane.
    Beru Stratteru. Je to super. Ve čtyřiceti jsem schopná se učit. Jako sednout si k látce, několikrát si ji přečíst, zopakovat a znát ji. To jsem nezažila ani jako dítě.

    KOIRA: Jojo já mám pocit, jak jsem na ně strašně vyzrála lol :-)))