• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    UNREALONEAD(H)D - porucha pozornosti s hyperaktivitou i bez
    QUANTI
    QUANTI --- ---
    VON_GILOTINE: Tohle mám různý. Někdy mi ticho nevadí, ale když se potřebuju focusovat a nejde to, funguju už léta na takových těch playlistech "music for work&study" resp. "alpha waves".
    QUANTI
    QUANTI --- ---
    POZITRON: Jo, nákupní seznam do konkrétního obchodu jasně v mobilu, ale pak jsou takový ty obskurnosti jako "koupit pásek na judo" "koupit flašku na kolo" "objednat zubaře" a tam mi mobil nepomůže, to se ztratí v miliardě poznámek stejně jako na tom papírku 🤷🏼‍♀️
    DOCKINEZ
    DOCKINEZ --- ---
    VON_GILOTINE: S tím tichem to znám velmi dobře. Já v tichu nedokážu/nechci pracovat. Teda samo dokážu, ale trpím u toho jako zvíře.

    Tak mám po letech vyselektovaný seriály, který mám potichu puštěný a který mi dělaj z pracovny takovej open space. Normalizační open space, protože podkres zpravidla tvoří skvosty typu Okres na severu, Inženýrská odysea, Zákony pohybu atd.

    Funguje to.
    VON_GILOTINE
    VON_GILOTINE --- ---
    QUANTI: ja mel leta jako jedinou berli ze teda trpim tezkejma depresema a asi to mam z nich tu neschpnost focusu a soustredeny prace a dodelavani veci a roztristenost...
    hlavne ten nekonecnej pocit viny kterej je zakladnim stavebnim kamenem me existence

    nez jsem prisel na to, ze pocit viny mam z toho ze nedokazu vinou adhd focusovat cinnosti ktere me cini stastnejsim ci uzitecnym a namisto toho stejne jako nejsem schopen najit cas a vhodnou chvili na to uklidit si pokoj tak stejne tak nedokazu prinutit se najit vhodnou chvili na to delat i neco pro sebe nebo jinou dusesubstance-tvurnou cinnost.

    papirku muzu mit milion ale mozek si stejne nahodne voli rychlost ci soustredeni bez ohledu na objektivni nutnost.

    v tichu si nedokazu skoro ani cist, potrebuju nejaky kompenzacni zvuk ktery mi odtahne tu nutkavou pozornost a pak zbytkem mozku se mohu v klidu soustredit na cteni.

    hodne stimming zvuku ritualu, telesnych pohybu, ruzne zvukove a raznostni intenzity.
    POZITRON
    POZITRON --- ---
    QUANTI: jee, ahoj. :)
    osvedcilo se mi davat si budiky, klidne nekolik, je to lepsi nez papirky. napr. kdyz jde o to neco nekam poslat, nastavim si na mobilu treba 2 budiky 20 minut po sobe s pripominkou. neni to zdaleka zaruka, ze nezapomenu i tak, ale sance na uspech se dost zvysuje. :) treba zapis ze ctvrtecni schuze je otazka 10 minut u notebooku a myslis, ze ho mam hotovy? je pondeli. ne, nemam a papir s poznamkama netusim, kde je.
    nakupni seznam jedine do mobilu, kalendar taky.
    QUANTI
    QUANTI --- ---
    POZITRON: já si úplnou náhodou v pátek, poslední den (věděla jsem to asi týden), vzpomněla, že jsem potřebovala děti někam přihlásit. Vyplnila jsem to třesoucíma se rukama a celej zbytek dne si říkala, jak jsem to zase málem pros*ala a vychaosila.
    QUANTI
    QUANTI --- ---
    Ahoj a díky VON_GILOTINE za nasměrování - vlastně mě nakopnul jeden článek o ADHD u dospělých, kde jsem se dost bolestně poznala ve spoustě věcí. Jsem strašně neorganizovaná. Takový ty denní běžný úkoly jsou mi kolikrát nad hlavu, někdy si píšu jednu věc (zařídit, koupit) třeba desetkrát, než na to doopravdy dojde, a stejně toho hromadu prokaučuju. Mraky papírků, desetkrát ročně pokus o používání diáře / kalendáře / nějakýho chytrýho todolistu v appce, kterej vydržím používat tři dny a jde to všechno do háje. Důležitý data si musím psát několikrát na několik míst, abych na ně nezapomněla. Na VŠ jsem jednou provařila zápis předmětů a musela vyškrabovat, co na mě zbylo. Běžně se mi stává, že když začnu pracovat, zapomenu si spustit časovač, nebo ho zapomenu vypnout, když skončím, nebo když ho zapnu, tak se mi najednou strašně chce dělat něco úplně jinýho než pracovat. Prostě ééé, makaréna...

    VON_GILOTINE: no... to je hodně insightful. Nemám žádnou diagnózu, žádnej odborník mě neviděl (jen jeden terapeut před pár lety a s tím jsem si nesedla) a když mi začaly úzkostný pocity, brala jsem to teda tak, že mám úzkosti. Ale z tohohle obrázku na mě vlastně sedí mnohem víc věcí ADHD.
    DANIELSOFT
    DANIELSOFT --- ---
    ach jo, tahlencta roztržitost... něco mi tu běží dvacet minut a pak to spadne, protože jsem v bashovém skriptu zapomněl napsat jeden znak "$"...
    VON_GILOTINE
    VON_GILOTINE --- ---
    SUK: bohuzel sem to po hodine a pul nasel a bylo to jen par radku, zadny pamflet. tak jsem to ani nekopiroval, prilis kratke a jen takova slina.

    ja ke konci studia vyhorel po navratu z erasmu, zbyl mi jen bakalar. byval bych ucil spokojene na vejsce teorii a nemusel si projit sedmiletkou ryti drzkou v minusu a opravdu nezdravych urovni deprese. prace mi vetsinou dyl jak rok dva nevydrzela. obecne nez jsem prisel na to ze nemam vubec zadnou schopnost focusu..a ze bez toho se blbe pracuje a naopak extremne dobre hromadi pocit viny.
    god bless medikace farmaprumyslu ktere mi ukazaly ze jde existovat bez konstantnich 100kg viny a dokonce i trosku nebyt uplne roztrzity bez focusu.
    CYBERWOLF
    CYBERWOLF --- ---
    SUK: tak si řekni, že jsi renesanční člověk a udělej z toho svojí výhodu.
    SUK
    SUK --- ---
    DOCKINEZ: No a vidis. Ja skrz odpornost proplul z cloveka, co by s klidem a pohodou mohl delat osmicky petkrat v tydnu a mit za to pres 100 a misto toho malokdy delam pod 12 (nekdy i skoro 18) a budu rad za 70. A vlastne jen proto, ze verim, ze mozna v budoucnu budu delat to, co budu chtit - coz, kdyz vyjde, nebude casove ani financne o moc lepsi. A jelikoz jsem kdo jsem, spis to nevyjde :))
    DOCKINEZ
    DOCKINEZ --- ---
    Tím jsem chtěl napsat, že i když těch potenciálních ambicí, projektů atd. mám taky zhruba milion, tak se mi některý daří průběžně plnit. Ne všechny, ne nutně v tom "správným" pořadí, ale plním.

    A to se počítá :)
    DOCKINEZ
    DOCKINEZ --- ---
    SUK: Hele, já nějak skrz odbornost proplul na pozici zástupce ředitele česká pobočky jednoho korporátu. A zjistil až po povýšení, že tu práci nenávidím.

    Čtyři roky jsem to vydržel, pak jsem dal výpověď a udělal se pro sebe. Zpětně vzato jedno z těch lepších životních rozhodnutí. Držím se u huby víc než jsem kdy byl jako zaměstnanec, ale ten pocit, že když si rozbiju držku, nejspíš si za to můžu hlavně sám, ten je k nezaplacení. No a jako bonus asi 4x lepší prachy.

    Jinak co... na školu jsem se svýho času kvůli nízkým ambicím vykašlal (to co dělám se stejně nikde moc neučí), tak teď studuju skoro ve 45 znovu čistě ze zájmu. A věřím, že teď už to dám... a třeba ze mne bude jednou i doktor teologie, haha.
    SUK
    SUK --- ---
    CYBERWOLF: Ja to mam s ambicema asi tak, ze jich mam priblizne milion a nikdy zadny nenaplnim. Protoze svoje znalosti a schopnosti rozsiruju misto abych je prohluboval. Vzasade toho umim a znam hrozne moc a pritom tak malo. Nemam nerealny ambice ve smyslu "delat po vecerech sam, na cem maka 5 lidi na fulltime" - chci byt idealne jednim z tech 5 lidi, jen vzhledem k mym vlastnostem toho kvuli tomu budu muset obetovat vyrazne vic a stejne nebudu tak dobrej, jak oni :)

    KOIRA: no, ja to "resim" tim, ze mam okolo sebe vesmes vyrazne mladsi lidi - a nebo podobne stary, co stejne jak ja bloudi zivotem :D
    SUK
    SUK --- ---
    VON_GILOTINE: Nadhod, rad prectu ;)
    CYBERWOLF
    CYBERWOLF --- ---
    SUK: jo, to máme podobně. Ale zase se podívej, kolik máš v IT lidí kolem 40, co jsou na pozicích kde něco dělaj a ne že chodí po schůzkách a tlumočí a to ani neřeším, jestli jsou za borce. Tahle země neni pro starý :)

    Nevím jak to máš s ambicema ty, ale já třeba pomalu docházím k poznání, že "když to dělá pět lidí fulltime, tak já to spíchnu po večerech sám" je možná dost vysoká laťka už od samýho začátku a že to nevychází není vlastně jako známka nedostatečnosti...
    KOIRA
    KOIRA --- ---
    SUK: dík, taky to teď zrovna řeším. Že jsem došla do nějakého bodů, všichni jdou dál a já najednou propadávám sítem. A když už si myslím že by to přece jenom nějak šlo, tak najednou dostanu tak jasně najevo, že to nestačí, až se otočím dokola. V práci, v osobním životě. Sleduju, že si lidi okolo mě postupně srovnávají životy, ale já jsem nakonec furt stejnej mess jako pět let zpátky. Jakoby ten imposter syndrom byl vlastně realita.
    VON_GILOTINE
    VON_GILOTINE --- ---
    SUK: hh asi pred 7 lety jsem napsal takovy traktat proti ambicioznosti a lidem s ambicema hhh. Ja to najdu,muzeme si na tom hezky ilustrovat jak tezce depres adhd mozek nahlizi na existence hnane formou namisto obsahem
    SUK
    SUK --- ---
    CYBERWOLF, VON_GILOTINE: Teda, z jinakosti jsem nikdy nijak vyrazny mindraky nemel - vlastne me to vzdycky tesilo, ze jsem jinej, casto do ty miry, ze "normalni" lidi jsem nijak zvlast okolo sebe nemusel - a dotahl to do te faze, ze prakticky ve svem okoli vlastne ani nikoho vylozene normalniho nemam.

    Co je ovsem horsi je naprosta neschopnost jakkoliv naplnovat ambice, jak ty dlouhodoby - jestli jsem driv byl za velkyho borce (predevsim v IT), z kteryho si nekteri snad i brali inspiraci, dnes nejsem, protoze vsichni me davno predbehli. Stejne tak ty stredne-kratkodoby. Treba ted se snazim zhubnout, uz mam i nejlepsi fyzicku za zivot a akorat zrovna se nejakym debilnim pohybem zmrvim ani nevim jak, ze nejspis neubehnu ni kilometr. A tak je to porad, celej zivot. A hadam, ze za deset let se budu placat ve stejnym bahne :)
    DRABICZ
    DRABICZ --- ---
    ZUZKAOU: Díky já mám výborné reference, ale je to bohužel pro mne Praha. Napíšu mu a uvidím.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam