TRISSIE: Naucila som sa tie dvere zatvarat "vedome" a vzdy nejak inac, takze donutim hlavu aby to fakt zaregistrovala. :) Jednak si vzdy poviem, ze tie dvere zatvaram, ze to vidim a prihodim k tomu nejaku vec, co je aktualne specificka. Napr. ze som vymenila zlty sal za biely satek, alebo ze dnes si beriem do prace skvarkovu pomazanku, alebo ze ide od susedov zvlastny zvuk na tuto dobu. Proste kazdy odchod nejaka ina specificka mala kravina k tomu. Nielenze sa mam potom k comu vratit, keby bolo treba, ale jak som zistila, hlava to proste fakt spracuje a ulozi. Uz niekolko tyzdnov mi potom behom par minur vobec nevytiahla tu paniku, v akom stave som od tych dveri odisla a ze sa musim vratit ich skontrolovat.

Ja som dnes uplne marna. Malo a zle som spala, rano sa nebola schopna obliect v spravnom poradi, takze som sa 2x vyzliekala a teraz sa v praci riesi kopu veci, ktorym moc nerozumiem, takze sa dostavam do stavu len zaklapnut notebook a zmiznut od vsetkeho. NIektore dni su fakt moc narocne.

Ale zas na druhej strane, podarilo sa mi po par tyzdnoch extra sustredenia na zamykanie dveri najst system, ktory mi tu informaciu o zavreti fakt do tej hlavy ulozi, takze sa uz nemusim vystresovana vraciat domov kazdu chvilu a kontrolovat dvere. Obzvlast vyzivne to bolo, ked som nestihala vlak. Predstava, ze 3 dni mi bude v hlave visiet otazka, ci som fakt zavrela a zamkla, ma donutila vratit sa to skontrolovat. Aj za cenu, ze mi ten vlak ujde.

Az sa trochu ukludni vsetok ten zmatok v mojom zivote za poslednych par mesiacov, tak sa vrhnem na zvladnutie nejakej dalsej moc problemovej veci. Jak uz clovek vie, kde ten problem vlastne ma a ze nie je uplne neschopny, tak sa s tym hned lepsie pracuje.

Dneska je ctvrtek?! ... nevim jak ale nekde jsem ztratil stredu.

Soustředěnost v trapu. Sice makám, ale čumím u toho po všech chatech a čertech.
Ale kdyby mi šlo soustředěně pracovat dva a půl dne v pracovním týdnu a půl středy a čtvrtek jsem pracovala aspoň nějak, furt by to mohla být výhra.
No. Nevěřím. :)

MART1NKA: "donuti ji ucty" mne prave uz parkrat nedonutily.

Na podzim se uvolní moje místo bači (managementová pastva zvláště chráněných územi). Práce je to dost specifická a úplně mimo to, co si tak moderní člověk asi představuje, že by mohl dělat, ale ze všech prací, co jsem kdy měla, u téhle ADHD vadilo nejmíň a taky pro mě byla nejsnesitelnější a paradoxně nejmíň svazující, i když člověk 3/4 roku bydlí v přívěsu u stáda a ty ovce si prostě musí uhlídat. Tak kdyby náhodou někdo měl dojem, že by ho to třeba zajímalo, ozvěte se a můžete si to během jara léta přijet zkusit.

MART1NKA: Tak účty jsou přesně ten důvod, proč tu práci vždy tak nějak udělám.
Ale fakt bych si strašně moc přála mít něco namakaný dopředu, abych se vyhnula zpožděním kvůli propadům.
A taky bych si STRAŠNĚ MOC přála mít peníze na zábavu. Ne jen na placení účtů. Chtěla bych se dostat do stavu, kdy nemusím přemýšlet, jestli si můžu koupit knížku nebo ne.
Grrrr.
36, bezdětná a nemam absolutně nic. Jen jakousi pochybnou svobodu, která je fajn, ale velmi pochybná.
Vždy mě bavilo, že můžu v týdnu na výlet nebo kam, ale v podstatě vlastně nemůžu, protože to mi ten režim už úplně naruší...
No nic,
Mám prostě špatné obodbí a nejsem asi jediný člověk, jehož špatné období (ale ne nejhorší, furt to jde) je poznat na zaplevelenějším nyxu...

ALONSY: Ju donuti strach z toho, ze nebude mat z coho zaplatit barak a klesajuca hodnota na ucte. Keby mala pol mega na ucte, tak kouka na mach a nepracuje.

VON_GILOTINE: Hele mam kamosku co je osvc graficky design a pracuje len vtedy ked jej to ide. Vacsinou robi zakazky vkuse bez spania cez noc a potom niekolko dni nic. Ta nefunguje ako clen beznej spolocnosti. Ale ma stastie ze je sikovna a moze si to dovolit. Tiez je solo, nema ziadnych kolegov, zakazky cez reference. Ale na nejaky prac cas ci co sa fakt nehra.

ALONSY: Hele vzdy ked sa snazim o nejaky rezim, tak ma to casom vytresta. Som to vzdala.

Ja jsem bohuzel cim dal vic presvedcen ze me niterne nastaveni naprosto nekompatibiluje se spolecenskym nastavenim sveta jak dopadlo, tj musis nekam neco abys mel narok na jidlo a strechu. A ikdyz to zvladnes tak je to jako bejt ve vztahu kde bejt nechces, vnitrne te to skrti i kdyz "mas hotovo" a furt to cejtim. To ze "je spatne" ze dnes chci jen sedet pod stromem a koukat do mechu. A ze to musim obhajovat.
A neni tu nikde komunita natoz societa kam.bych mohl odejit.
Holt dan za to ze takle.dopadla spolecenska smlouva na jejimz zaklade nemusim lovit zvirata a nahodne kolemjdouci kmen me nezabije z nudy.

AXTHEB: Vyzevlila a sere mě to, no. A nejhorší je, že je teď ani nemůžu najít... A stejně se vracet skoro po měsíci bez konzultace není asi dobrý nápad.
Ale stávalo se mi to i když jsem je brala pečlivě.

Hm, únava z timeboxingu může být, ale lepší systém na to, mít uděláno práci, jsem prostě neobjevila.

ALONSY: Třeba jen proto, že hlava byla z toho timeboxingu unavená. Jestli si brala nějaké SSRI nebo jiné léky s velkou setrvačností, může to být opadnutím efektu.
Léky si vysadila záměrně, nebo fakt jen vyzevlila?

WOLFGAR: Me na tomhle frustruje to, ze s tim nedokazu nic udelat. Plno veci jsem se naucila/odnaucila, nasla nejaky techniky, zpusoby… ale tohle + nejaky dalsi veci, s tim nehnu, nelze. A je to casto vycerpavajici.

MAR_TINA: Jojo ja k tomu mam jeste to ze neco malo udelam, poslu, ziskam pocit ze jsem aspon neco zvladnul, usnu v kresle (protoze jsem nespal) vzbudim se po obede a ten den uz nezvladnu udelat vubec nic.

Nemam teda takovej problem s uzkostma a depresema kdyz ty veci nezvladam (jen s sefem, ale nejak mi to toleruje jen se mnou pak vyjebava na vyplate protoze kdyz sem linej jak to on vidi tak si to prece zaslouzim) driv me to urcite pronasledovalo vic, ale zaroven me to taky tlacilo k nejakym lepsim vykonum. Cim jsem starsi tim se dostavam na vyssi uroven mamvpicismu, ale zaroven to znamena, ze tech nadelanych hodin mam mene a mene.