KROPUCHA: To by mohlo vysvetlit, preco mi je najlepsie s ludmi o cca 6 rokov mladsimi :)

Hezke.

Jen pro ty kdo si z adhd vypestovali tezkou depresivni diagnozu je rada "soustred se na to pozitivni" uplne k nicemu

Začala jsem chodit na základní kurz od ADDCA (ADD Coach Academy, addca.com) a po prvních dvou přednáškách jsem nadšená. Kdyby vám to přišlo užitečný, můžu sem průběžně dávat, co mě zrovna zaujalo.

Dneska to bylo například:

* Pokud někdo tvrdí, že umí vyléčit ADHD, utíkejte pryč :)
* Lidé s ADHD mají ještě častěji než ostatní sklon vidět spíš to negativní. Nevidí svoje silné stránky, nepamatují si úspěchy. Shazují se sami před sebou. Je z toho tornádo frustrace, zahlcení a beznaděje.
* Dobré je věnovat co nejmíň pozornosti tomu negativnímu (říkat si: je tohle myšlenka, kterou chci svůj mozek cvičit?)
* Pozitivní věci naopak co nejvíc zvědomovat, zvýrazňovat, oslavovat, aby je mozek zaregistroval (a dovalil trochu dopaminu)
* Máme zpomalený vývoj exekutivních funkcí asi o 30 %. To se nikdy úplně nedožene, ale - pozor, dobrá zpráva - díky tomu v dospělosti můžeme vypadat a přemýšlet jako mnohem mladší lidé :)

Miluju řízení a myslím, že řídím fakt dobře. Jednou za sto let mi bodne si dát na dlouhé cesty redbull, to jsem pak jak Lauda:)

MARKYSHA: Mám problém s řízením, když si vezmu concertu. Protože najednou jsem totálně v pohodě a nevnímám všechno najednou, takže mi může něco utéct, mám pomalejší reakce. Bez medikace mám za volantem pocit totální kontroly, je to jednoduchá činnost fungující na svalovou paměť, jak říkal Kulhy, flow. Ale když se bez medikace dostanu mezi lidi, ty všechny vjemy naráz mě hned zahltí a naskočí úzkost. Musím si vybrat, jestli má bejt namáhavější ta jízda, nebo ta akce potom (třeba nákup, z kterýho jsem se teď vrátila, a přesně jsem o tomhle v autě přemýšlela).

MORKANT: To jo, ale některým lidem se to dost špatně vysvětluje :-)

TILIO: Stává, občas, převážně s mluveným slovem, prudce to zhoršuje únava. Typicky třeba když ráno nejsem ještě pořádně probuzená a někdo na mě začne mluvit v souvětích, zažívám, že slyším, že na mě ten druhý mluví, ale je to jako by hovořil úplně cizím jazykem, který neznám. Prostě těm jednotlivým slovům vůbec nerozumím, netuším, co znamenají, je to jen proud zvuků. Docela wtf pocit. Se čtením se to neděje tak často, ale taky mívám chvíle, kdy čtu poosmé větu a nikde nic. V obou případech mi pomáhá jen prostě se na to v tu chvíli vykašlat a dát si pauzu, ideálně i kafe, a vrátit se k tomu časem (což chápu, že je rada na houby, pokud jsi v práci a někdo po tobě chce okamžitou reakci).

MARKYSHA: řízení miluju, uklidňuje mě, dlouhá léta mě živilo

MARKYSHA: Ja jsem mel obrovsky problem v aute a to uz jsem v te dobe mel najezdeno nejakych 20 tisic kilometru na motorce v provozu. Na motorce ten problem nemam a soustredim se celou dobu, jak me to bavi zapina se mi hyperfocus. (Ale i tak si na delsi cesty beru ritalin protoze mam pocit, ze tam urcity zlepseni v pozornosti a reakcni dobe stejne je hlavne behem nekolikahodinovych cest kde se uz muze zacit projevovat unava). Ale auto pro me byl hroznej problem pripadal jsem si uplne odstrizenej od sveta tam venku a od dopravy a nebyl adrenalin a zabava jako stimulant takze jsem delal chyby ktery bych v zivote na motorce neudelal. Nejak jsem se s tim horkotezko popral, ale byl to dost boj a kdyz se kvuli Covidu zrusily zkousky a nez doslo k obnoveni propadly mi jizdy tak uz jsem se na to pak vykaslal a ridicak na auto do dneska nemam. V te dobe jsem ale nebyl diagnostikovanej a medikovanej takze mozna s ritalinem bych to tedka dal vic na pohodu.

MARKYSHA: Ja som vodicak urobila v 18, ale len vdaka tomu, ze to bolo na malomeste s jednou svetelnou krizovatkou bez parkovania.
Test na plny pocet (udrzim v kratkodobej pamati fakt vela encyklopedickych informacii, skola mi nerobila problem), ale jazda priserna. Doteraz si moc neverim, ale musim no…

MARKYSHA: Jop. Prej se moc kochám a nechám se unést a pak řídím rychle. V kombinaci s tím, jak jsem prostorově nešikovná (denně do nečeho vrážím minimálně ramenem nebo bokem, zakopávám a podobně) jsem vyhodnotila, že to není bezpečný a neřídím. Naučila jsem se na kole plně soustředit na jízdu, abych se nezabila, ale jen mimo město. Ve měste jezdím pomalu a hlídám všechno co zvládnu, mimo město jezdim jako prase, ale dobře. V autě si to ale nelajznu.

naopak rizeni je neco kde clovek vyuzije adhd naplno, nevim, prijde mi ze to je cinnost na tekavou hlavu furt kontrolujici detaily jak delana

A máte někdo problém s řízením? Jà nebyla schopná udělat řidičák,prý se soustředím tak dvacet minut.

TILIO: Stává se mi to celkem běžně. Myslím si, že to je tím, že se snažím mechanicky něco donutit číst, ale mozek odmítá projevit dostatek zájmu z toho v hlavě dělat smysluplný význam. Jako že třeba i vím, že to chci přečíst, ale ta konkrétní činnost čtení není zrovna v kurzu. Po dostatku marných pokusů to pak nějak nahodím a třeba se to i zlepší. Moc praktický to není no, sežere to dost energie a času.

TILIO: běžně, čtu to několikrát a říkám si kterej debil to mohl napsat