IOM_NUKSO: Je to prostě tradeoff. Trocha utrpení teď a výbuch později vs. katastrofa teď. Život je konečný, budoucnost nejistá, třeba na mne spadne strom než to bouchne, ale s důsledky katastrofy bych musel žít odteď už furt. Záleží na velikosti, něco se nevyplatí, něco jo.
QUANTI: Než mi bylo 20 tak jsem byl také optimista. A i dneska mám spoustu plánů, jen vím, že je nikdy nedokážu zrealizovat, protože svět není takový, abych to se svými schopnostmi zvládnul v čase, který mi zbývá. Je to jen otázka štěstí, kolik každému doposud osud nadělil kopanců.
WOLFGAR: Já třídní šašek moc nebyl, byl jsem jen vyloučený. Otloukání si o hlavu je pro takové případy jako "podej to daňové přiznání, ať tě nezavřou za krácení daně a poplatku", "zaplať nájem, ať nejsi bezdomovec" a podobné. Já bych zrušení bral. Pak bych si třeba dokázal najít nějakou skupinu, kam bych patřil. Ano mám různé skupiny, ale i v nich je to stejné jako ve škole, zůstávám na okraji. Je to možno pozorovat třeba i na reakci tady.