Chci jen zdůraznit, že jsem to video sem dával jen kvůli první části, kde popisuje mechanismus, jak se z vlastní diagnózy (která navíc v případě narcistů může být získána simulováním) může stát zbraň pro obhájení chování negativně vnímaného ostatními.

Z vlastní zkušeností vím, jak je lákavé prohlásit "pokud mate nejakej problem s mym ADHD tak ja takovych problemu za den resit stovku" jak píše WOLFGAR a tím získat body za polehčující okolnosti.

Ale podstatu to neřeší. Společnost má na své členy nějaké minimální požadavky. A neurodivergenti je mnohdy nesplňují. Třeba Stephen Hawking by byl fakt příšerný hasič, protože od hasiče chceme hlavně tu fyzickou sílu.

Pořád budeme kriplové na obtíž s diagnózou i bez. Mávat diagnózou a chtít úlevy je totéž, jako když se ve čtvrté nebo páté třídě můj spolužák Lukáš rozčiloval, že dostal pětku a že je to nespravedlivé. Paní učitelka ho upozornila, že to není nespravedlivé, že mohl dostat jedničku, jako já.* "No jo, ale když von to umí." ... No jo, ale voni jsou neurotypičtí. Jsou. Ale to neznamená, že neurodivergenti mají nárok (na jedničky, na ohledy, na cokoliv), když látku neumí/zapomínají/neplní sliby/...

Diagnóza je jen informace, co je rozbité a kde se to snažit spravit. Diagnóza sama o sobě nic neřeší. Používat ji jako zbraň pro vynucení si ústupků je podle mne krajně nefér. Je to jako: "A jsem krásná a jsem a ty mi musíš běhat pro míč a musíš mi zavázat střevíc a musíš a musíš..."


__________________
* Tím mi mimochodem prokázala dost medvědí službu.