• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    UNREALONEAD(H)D - porucha pozornosti s hyperaktivitou i bez
    Tenhle klub je určený diskusi o poruchách pozornosti, řešení problémů, výměnu zkušeností, atd.
    Laik nechť se zeptá a nejlépe si o tom něco přečte (online jsem toho našel dost, ale většinou anglicky), pokud sem zavítá odborník, budu moc rád za jakékoliv rady a připomínky.

    ADD resp. ADHD jsou zkratky pro anglické termíny Attention-Deficit Disorder resp. to samé s "Hyperactivity", dříve se pro toto používalo označení LMD (Lehká Mozková Dysfunkce).

    Pokud nevíte o co se jedná, ale zaujalo vás to, zkuste si něco málo přečíst...nechci sem opisovat ani základní popis, protože je toho docela dost, ale následujících pár odkazů by mohlo aspoň pro začátek pomoct:
    Příznaky (symptomy) [anglicky]
    Portál o AD(H)D na about.com [anglicky]
    Wikipedie [česky]
    Wikipedie [anglicky]


    http://www.nepozornidospeli.cz/

    Průběžně bych chtěl doplňovat odkazy a moudra na nástěnku, ale ne vždy mám čas (a jsem chaotik ;-) ) takže se hlaste o práva pokud se chcete realizovat :-)
    rozbalit záhlaví
    POZITRON
    POZITRON --- ---
    RANDOM_NIGHT: jako fakt? ty nemas stredni? podle me tobe by bylo mozna dobre na mensa gymplu, aspon jaky byl kdysi jako OGB. ne v dnesni podobe, to ne, dneska se to uplne zvrhlo, to vubec. ja tam kdysi hrozne chtela, jsem 1984 a myslim, ze by mi tam taky bylo dobre a to jsem proti tobe opravdu dement. rodice mi to odmitli zaplatit. tam chodil i Marek Ctrnact, u ktereho jsem pred nedavnem zjistila, ze je autista, ktery nedokaze fungovat bez asistentu. to me teda uplne prekvapilo.
    RANDOM_NIGHT
    RANDOM_NIGHT --- ---
    POZITRON: Jestli ti to pomůže… nebo teda… já jsem to podobně vlastně neměla, protože jsem nedodělala ani prvák na SŠ. Prostě to nešlo.
    POZITRON
    POZITRON --- ---
    Snad to nebude znít blbě, ale vždycky mě těší, když vidím, že někdo, kdo na mě působí jako schopný a inteligentní člověk, to měla v něčem třeba podobně a připadám si pak na chvilku jako o něco míň neschopný debil. :) Nechci tím říct,, že ten člověk by byl debil, ale že se snažím na tom vidět, že školní neúspěchy vlastně nemusí nic moc znamenat.
    POZITRON
    POZITRON --- ---
    KAIAFOX: jsem rada, ze to pises. stredni jsem delala na 3x. vlastne malokdo to vi, mozna to nevi ani manzel. za ten prostredni clanek se stydim, i kdyz vim, ze neni za co a zachranilo mi to rok. podrobnosti rozebirat nechci, ale proste stredni jsem delala na 3x a i nejaky ten reparat a doklasifikace probehly. stredni skola fakt nebyl koncept pro me, mela jsem i neuveritelny mnozstvi zameskanych hodin, i neomluvenych, za to jsem mela i dvojky z chovani. vyhazov z 1. stredni, kdy ale teda muj sileny prospech byl zpusoben hlavne dlouhodobou sikanou, skoncil dokonce neuspesnym pokusem o sebevrazdu a naslednym rozjetim socialni fobie level masakr. nakonec mam nejakym zazrakem 2 VS. ing. (CZU) a mgr. (UK). rozdelala jsem ale na VS celkem 4 ruzne obory, ADHD stajl. 🤦

    KAIAFOX: co myslis tim, ze hlidaci babicka vic nemuze, proto chodis jen 2 dny? totiz ja mam pocit, ze muz si mysli, ze mam po navratu z rodicovske moc nizky uvazek, mam 0,3, chodim ctvrtky a patky do kanclu, hlidani nemame zadne, nejmladsimu v cervnu byly 3. k tomu mam prakticky nepretrzite pri detech DPC z domova, vetsinu casu i behem materske a rodicovske to bylo 40 hodin mesicne plus vybor SVJ a komisi na urade (to je nic, schazime se parkrat za rok, navic to skonci ted volbama). proste malo mi to neprijde, myslim, ze jsem i pri detech (3) pracovala nadstandardne, nemusela jsem preci delat nic, zvlast kdyz hlidani nemame zadne a i tech 0,3, na ktere jsem se v dubnu vratila, mi prijde az kam. dokonce si pripadam dlouhodobe dost pretizena a modlim se, aby kolegyne, ktera postupne odchazi do duchodu a ja ji postupne nahrazuju, vydrzela co nejdyl na ty 3 dny, abych ja si dalsi den pridat nemusela. fakt se modlim. protoze to bych se asi posrala popravde uz. potrebuju proste nekdy svuj klid o samote, bez lidi, bez zvuku. :( taky mam obcas vycitky, ze jsem to nikam nedotahla, je mi 42 a uz to nikam nedotahnu, je to cele zpusobeme socialnim tlakem. zavidim svemu nejlepsimu kamaradovi (AuDD), ze se nad to vsechno povznesl, ma ID, dela vikendoveho hlidace na urade a je v pohode a to mel kdysi slusne rozjetou karieru v CNB. proste si uvedomuje svoje limity a je s tim v pohode.
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    EADENN: Hele, já bych se kvalifikoval do 'okolí'. Musím říct, že jsem nikdy neměl pocit ze své ADHD ženy, že by byla líná.
    Kámen úrazu byl v mých "vlastně jednoduchých" požadavcích.
    Namátkou:
    "Dodržuj svá vlastní pravidla"
    "Cti své vlastní plány"
    "Neubližuj svému okolí tím, že jim neřekneš, že nastala nějaká změna"
    "Dodržuj cos slíbila, nebo s předstihem řekni, že se to změní"
    "nebuď nedochvilná, je to znak sebestřednosti, protože upřednostňuješ svůj čas před mým"

    A ač jsme se, s její diagnozou, přes to nějak dostali. Pořád je to extrémně náročné.
    ALONSY
    ALONSY --- ---
    A pak jsme tu my ostatní, co nedali ani tu střední nebo učňák.
    Ale už dávno jsem zjistila, že to vzdělání člověk s adhd může zvládnout na pohodu a stejně mu to vlastně ve výsledku moc nepomůže žít spokojeněji.
    A já v podstatě spokojená jsem, jen kdyby ta AI...
    Nejde o to, že mi „ai vezme práci", možná jo, možná ne. Spíš mi ale vzala smysl a většinu toho, co mě na ni bavilo a teď nevím co, nevzdělaná, nezaměstnatelná a bez dalších skillů. :)
    KAIAFOX
    KAIAFOX --- ---
    PAKOBYLKA_: Taky dělám, co mě baví, ale sere mě fakt, že mě to neuživí, natož moje děti.. po deseti letech na RD jsem na polovičáku.. víc než dva dny v práci si dovolit nemůžu - jsem vděčná i za tohle, hlídací babička prostě víc nemůže. Dávám do práce hodně, učím se, jdu hodně přes komfortní zónu (veřejný výstupy, vedení projektu, psaní odborných textů), do toho se učím další cizí jazyk a nový řemeslo, kterým chci vydelat něco relevantního, ale jak nemám tu satisfakci v tý odměně za svou hlavní práci, připadám si jako člen společnosti a rodič úplně na hovno a jako lemra. Mám z toho už pár let pěkný deprese, protože nějakou záhadou v sobě vidím pořád ten potenciál, který kdyby mohl.. achjo!
    PAKOBYLKA_
    PAKOBYLKA_ --- ---
    KAIAFOX: Soucitim.
    To vzdelani je teda i moje trinacta komnata. Sice jsem tu vejsku udelala, i kdyz stredni byla taky jak jizda na horsky draze a taky me vylili a nakonec jsem ji dodelavala dalkove a delam to, co jsem vzdycky chtela, ale citim se nevzdelana, zaostala. Mohlo to vypadat uplne jinak. Ten žal k tomu asi patri. Snazim se tomu nepodlehat a proste se prubezne vzdelavat v tom, co me bavi a zajima a prijimat, ze holt nemuzu mit vsechno.
    KAIAFOX
    KAIAFOX --- ---
    Já vzdělání (nijak úžasný teda) mám, ale bylo to velmi velmi o fous. ZŠ jsem prolezla s utrpením, věčným stresem, že nebudu u tabule umět, přitom jsem grammar-nazi a ležela jsem v knihách a encyklopediích, zažila jsem šikanu od učitelů v několika předmětech..
    Střední byla průser - z Hellichovky mě vyhodili v prváku kvůli chemii, pak jsem šla na učňák (kam jinam, když mě vyhodili ze studia na konci srpna). Tam jsem měla z půlky předmětů 3-5, bůra jsem měla i na výzo, z matiky - to se mi pak podařilo vytáhnout na jedna (díky tehdejšímu příteli, který mi do hlavy namlátil integrály). Nástavbu s maturitou jsem nějak zvládla. Pak rok na jazykovce, příprava na přijímačky do Litomyšle.. zezačátku to bylo peklo, spolužáci samý nabušený gympláci, nebo z uměleckých škol. Nějak jsem se chytla a měla i prospěchový stipendium, prostě mě to konečně bavilo a dávalo smysl. Státnice jsem dala, dostala se na magistra, ale z toho pak odešla (dostala jsem jedinečnou pracovní nabídku od současného zaměstnavatele). Možná si magistra někdy dodělám. Teď se spíš soustředím na získání licence od MKČR, ale ten pocit, že kdybych o svým autismu a adhd věděla dřív, všechno mohlo být jinak a méně bolestivý, už z hlavy nevymažu 😔
    ELLIE
    ELLIE --- ---
    Taky bych chtěla mít vzdělání a možnosti :/ A teď se navíc ještě bojím o svoje děti, aby měly nějaké vzdělání a možnosti... No, příkladem jim jít moc nemůžu :/
    ALONSY
    ALONSY --- ---
    KROPUCHA: nojo, ale v tomhle věku a s tolika, kolikrát nevratnýma, chybama, je to možná o to víc frustrující.:)
    KROPUCHA
    KROPUCHA --- ---
    PAKOBYLKA_: Moje máma už uznala, že ADHD s největší pravděpodobností má, ale nikam s tím nepůjde, protože se stydí
    KROPUCHA
    KROPUCHA --- ---
    EADENN: ADHD je relativně řešitelný, když máš správnou podporu. Nedá se samozřejmě vyléčit, ale dá se pracovat s těma nepříjemnejma věcma okolo. Neztrácej naději!
    PAKOBYLKA_
    PAKOBYLKA_ --- ---
    Mně pomáhá ještě jedna věc. A je to hrozně smutný.
    Moje máma má ADHD taky. Ale nepřipouští, že by to tak mohlo bejt a na žádný vyšetření nepůjde a neni žádnej blázen, aby šla k psychologovi.
    (Na otázku, zda jsem blázen já, rázně řekne, že samozřejmě ne.)
    Letos jsme s ní strávili 3 týdny.
    Neustále něco mění. Časy odjezdu na výlet, plány, doktory…
    V nějakým dodržení termínu je absolutně nespolehlivá - ruší ty schůzky na poslední chvíli, banality všeho druhu přesouvá, dělá random věci, zapomíná a nemá snahu to měnit.
    “Já to tak mám.”
    Je to náročný, člověk je furt ve střehu. Mám opravdu na skoro všechno záložní plán když jsem s ní, někdy dva a když jí to řeknu (proč proboha zase mění něco, co bylo domluvený), čertí se.
    Když vidim, jak moc jsem cílenou prací dokázala změnit tohle chování u sebe a především, jakej dopad to mělo a má na syna (a jakej dopad to mělo v jeho věku na mě), nemůžu bejt na sebe zlá.
    Jsem vděčná, že tenhle pattern jsem dokázala identifikovat a u sebe změnit.
    A i když mám pochopení a rozumím, proč to tak má, je to na fungování hrozně náročný.
    EADENN
    EADENN --- ---
    Na mě teda deprese přichází s myšlenkou, že to teda asi "nevyřeším" už nikdy. Že nepřijdu na nějaký ultimátní způsob jak se změnit, nějaký hack díky kterému ještě stihnu být tím kým bych chtěl být, že nejspíš mi do toho adhd bude házet vidle až do okamžiku, kdy se překlopit v alzheimera.
    S minulostí jsem už jen trochu ukřivděnej, ale tu budoucnost nějak odmítám přijmout. To bych pak asi spadl do nedobrých kompenzací.
    ALONSY
    ALONSY --- ---
    AXTHEB: jojo, já nejsem tak depresivní vždy, ale teď to nějak přišlo, jak jsem si to tu početla :D :D
    AXTHEB
    AXTHEB --- ---
    ALONSY: Nedobře se na to díváš :)
    ALONSY
    ALONSY --- ---
    ALONSY: a normální kariérou myslím vzdělání a možnosti. :D
    ALONSY
    ALONSY --- ---
    AXTHEB: nebo by měl člověk normální kariéru, bydlení, nepro*ebal by částky peněz, na které se ani nemyslí, vyhnul se problémům s návykovými látkami a...
    No tak. :D
    AXTHEB
    AXTHEB --- ---
    MARWIN: no co by, byl bys nudnější osoba a většinu věcí co teď víš bys nevěděl. Některé věci bys uměl víc do hloubky a měl bys kolem sebe úplně jiné lidi. A asi bys měl v dětském pokoji víc uklizeno:)
    ALONSY
    ALONSY --- ---
    Já zase měla chvíli pochybnost, jestli je to ADHD, nebo lenost a když vás tak čtu...
    MARWIN: tak jsem chytla depku, protože mi sice na okamžik, ale velmi jasně vyskočila představa, co by, kdyby... buď nebylo, nebo aspoň bylo rozpoznané jedním z těch X psychiatrů / psychologů, kam mě furt posílali v dětství. Ale ne, výsledek byl vždy jen "lemra líná, víc se snažit".

    A to mam dojem, že jsme spíš v té horší části, co se zvládání života týká. No to už je fuk.
    Snad se to už nezhorší, mam pocit, že teď zvládám nejlíp za život. Děsí mě, že kolem 40 se to ženám výrazně zhoršuje, ale snad už mam nejhorší fakt z krku.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam