• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SCHWEPZOccupy Wall Street
    APOSTRI
    APOSTRI --- ---
    XCHAOS: Vidím že zde na víně možná bude moje sociologií poznámenáná slovní zásoba. Tedy že v teto definici na wikipedií: http://cs.wikipedia.org/wiki/Instituce rozumím automaticky tu první variantu, zatímco v obecné řečí se tím rozůmí většinou ta druhá.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    APOSTRI: já bych si dovolil oponovat. Trh, v původním slova smyslu, je určitě "méně instituce", než většina skutečných institucí. Samozřejmě pokud myslíš nějaký odvozený pojem, třeba "trh s cennými papíry" - tak to už instituce skutečně je, to je silně formalizovaná záležitost.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    k původnímu tématu klubu - Sealand je fakt cool záležitost, snad to nalomí i ty, kdo v celé kauze byli dosud neoblomní :-)
    Death of a data haven: cypherpunks, WikiLeaks, and the world's smallest nation
    http://arstechnica.com/tech-policy/news/2012/03/sealand-and-havenco.ars
    NEKROMANT
    NEKROMANT --- ---
    obsah-nedodan / Free webhosting Endora.cz - neomezeně domén
    http://www.skutecnademokracie.g6.cz/

    Chybí obsah
    Uživatel nedodal obsah pro doménu www.skutecnademokracie.g6.cz

    To je ale blbý apríl :)
    NAGASAWA
    NAGASAWA --- ---
    Nejméně 465 lidí bylo zatčeno při násilnostech, které vypukly během protestního pochodu proti kapitalismu v německé finanční metropoli Frankfurtu. Při bitkách mezi policií a demonstranty bylo zraněno 15 policistů, jeden z nich skončil na jednotce intenzivní péče.

    Při pochodu proti kapitalismu ve Frankfurtu zatčeny stovky lidí | Týden.cz
    http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/pri-pochodu-proti-kapitalismu-ve-frankfurtu-zatceny-stovky-lidi_229990.html

    APOSTRI
    APOSTRI --- ---
    XCHAOS: Pokusím se být také stručný, přímá demokracie není podle mně nijak nutně provázáná s konzumním spůsobem žívota a větší nešetrností ke svému okolí. Mnohdy naopak kooperativi jako například Mondragon jsou hluboce provázány s regionem ze kterého pocházejí a část svých vídělků investují do vzdělání, charity i ekologie (včetně ekologičtějí zodpovědnějších postupů) a to jsou si schopni všichni odhlasovat. Součást jejich strategie totiž často je podpora regionů kde operůjí a tím místo pouhé cennové konkurence u nich prostě lidí nakupůjí, protože je ve svém regionu chtějí.
    Další příklad je zrušení regulace reklamy mířené na dětí v USA v na přelomu 70. a 80. let. Nevím kolik byla původně přesně věková hranice (někde okolo 8-12 let asi), ale pokud by se mohlo přimo hlásovat tak v té době (a věřím že i dneska) byla většina matek (a zkrze ně i otců) proti tomu aby se mohla reklama cílít i na mále dětí nebo aby dětské filmy mohli obsahovat product placement. Ale stačila skupina lobbistu, jeden Ronald Regan a dostatek kongresmenu a od těch dob se v americe můžou konzumenti zkrze reklamu vyrábět už od utlého dětství.

    Trh je instituce. Instituce mají potřeby či předpoklady, které jsou síce formůlovány a prosázovány jedinci, ale zdáleka ne vždy se schodují s jejich vlastnímí potřebamy nebo představamy jak by věci mohli fungovat. Některé instuce zestárnou nebo zátůhnou a přestanou se vyvíjét i být funkční a přesto jejich akteří ze setrvačností jsou schopní udržovat potřeby instituci žívé ještě dlouhou dobu jen aby se vyhli nejistotě, udrželi si své minimální výhody (oproti velkým nevýhodám) nebo nebyly tí první kdo pujdou s kola ven. Dobře na tohle tema psal Franz Kafka :-)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    APOSTRI: nemám čas na to dlouze odpovídat, ale jen stručně, zkratkovitě: jakákoliv "přímá demokracie" bude mít určitě prudce antiekologické následky, protože většina lidi chce konzumovat (aktivita "tady a teď") a nechce investovat (aktivita doširoka rozprostřená v čase a prostoru, přinejmenším). do jaké míry je to racionální, to nevím: může to souviset s přesunem vlastnictví a kontroly směrem k vyšším věkovým skupinám, které se ale začínají chovat jinak, než v minulosti (spíš jako "zestárlé děti", než jako někdo, kdo myslí na budoucnost svých dětí a vnoučat... já tuhle zkušenost nemám, ale asi to kolem nás existuje, v médiích to je vidět hodně)

    k těm trhům - trh je právě tvořen lidmi, představa trhu, který má sám o sobě nějakou potřebu je absurdní: trh je překvapivě vcelku kolektivní instituce, kde existuje poptávka a nabídka, a pokud je uspokojována potřeba, tak by v normálním případě tuto potřebu na trhu poptával reálný člověk (i když se nám nemusí líbit, že někdo má zrovna větší kupní sílu, než my). víceméně pokud lidi spekulativně investují do něčeho, co má v budoucnu uspokojovat v podstatě neexistující potřeby lidí, pro co nebude existovat žádný zákazník - a nebo bude, ale nebude moci mít nikdy dostatečnou kupní sílu - tak je to ovšem problém: ale není to ani tak problém trhu - ale spíš toho, že se té směny účastnili hloupí lidé, jejich představa o světě byla tak či onak chybná.

    samozřejmě jsou tu hodně ošklivé související jevy - např. že některé zdroje je lepší vyplýtvat, aby nemohly poskytnout užitek konkurenci, apod. a že mechanismy, kterými se toto děje, to neumožňují přímo pojmenovat a podchytit - ale že je to maskované jako nějaký developerský projekt, nebo jako import/export kamionama přes půl Evropy: to souhlasím, že je patologické... ale nemůžeš z toho obviňovat nějakou "buržoazní morálku", podle mě.
    APOSTRI
    APOSTRI --- ---
    XCHAOS: Úvodem bych si dovolil jednu poznámku. Termín "buržoazie" používám, tak jak ho například historie a sociologie vždicky používálá a asi i používát bude. Tedy jako pojem popisující nějakou historickou socialní formaci lidí, čili třídu. Tento pojem samozřejmě je už těžko aplikovatelný na současnou situaci, ale dá se řict že je zde určítá kontinuita politických, morálních i ekonomických názorů buržoazie k dnešní vyší i časti střední třídy.

    Co se tyká racionalizace, tak jedná otázka je micro uroveň, kde ja si myslím (a vedou se o tom vašnívé debaty) racionalita v zápádním světě prudce klesá posledních 20-30 let a dva hlavní důvody jsou špatná teorie (ehm, ehm ideologie) a parazitní taktiky majitelů jako "maximizing shareholder value" o kterym jsem tu už mluvil. Uplně jiná otázká je jak se tahle racionalita na micro urovní transformuje v racionalitu či iracionalitu na macro úrovní. A i kdyby racionalita na micro úrovní byla v pohodě, tak macro úroveň je v tragickém stavu. A to nemluvím pouze o ekologií. Mýslím že nejlepe otázku racionality na macro úrovni můžu uzavřít jedním citatem, který nedávno řekl prof. David Harvey:

    "Irationality of the system right now is fairly clear. You have masses of capital and masses of labor, unenployed, side by side in the midst of the world full of social need. How stupid is that?"

    Tvoje teorie je zajimává, ale myslim že tomu chybí několik detailu a ty se někdy ukazují v ramci dynamiky docela důležíté (to se dá samozřejmě říct i o té mé zjednodušující metafoře se židlemi). Jeden takový detail je že dochází ke vzájemné interakci mezi strukturamy, pozicemi a jednotlivci, kteří je zaujímájí. Struktury a pozice ve společnosti jsou pevnější a trválejší než jedinci a to často vede k chybné představě, že pozice a struktury ovlivňují jedince a nikdy naopak. (Na druhé straně stojí idealističtí metodologičtí inidividualisté, kteří věří že všechno je zasluha jedinců) Pravda je taková že lidé jsou mistří v adaptaci sebe na prostředí i prostředí podle sebe. A tak dosažením nějaké dobré pozice příběh minimálně pro kreativního člověka nekončí. Protože ten začné danou pozici fakticky i ideologicky měnít ke svým zájmům. Pokud je na dané pozici nahraditelný (a to v podstatě všichni jsou) pokusí se jí využít a transformovat ke své větší nenahraditelnosti a nebo začné šířít falešné vědomí o své nenahraditelností. A to je jen jeden z mnoha zájmů, který lze sledovat. Jedinci sledováním svích zajmu (někdy i altruistických) po málých kručcích přestavují socialní struktury i význám různých pozic a jejich vzájemných vztahů. Naopak pozice pořád mají dramatický vliv na možností jedince něčeho dosáhnout a pokud i tomu nejkreativnějšímů jedinci nedáš pozici, tak za svého života nic nezmění a jeho spisi jsou často objevený až o několik generaci pozdějí. Předsatva že se tohle všechno dá nějak modelovát a redukovat na nějaký poměrně malý omezený počet vztáhů je podle mně naivní.

    Další detail je že jedinci jsou samozřejmě při sledování svých zajmů schopní kolektivní akce. Například mnoho dělníků, každý zvlášť nahraditelný, se stavají nenahraditelní když se zorganizují do silných odborů. A znám jen dva spůsobý jak může málá skupina dlouhodobě vládnout většině. Zaprvé zkrze kontrolu prostředků násílí a za druhé zkrze staletímí prověřené "rozděl a panuj". Takové problemy vylučování, xenofobie a podobně, které tí příjdou stěžéjní, jsou pro mně jen příznáky realizace té druhé taktiky. A to se děje vždy v dobách kdy se trůny ocitnou v ohrožení že by se zraky všech mohli otočit k ním. Žádný trůn ani s tím nejosvícenějším vládcem neustojí to když se na něj všichní dívájí.

    Jinak ja vidím jako zákládní tema dnešní doby otázku důvěry. Naše ekonomie a ekonomické vztáhy, politika a vztáhy reprezentace, společnost a její vzájemné vázby a dokonce i rodiny a osobní vztáhy, všechno tohle stojí na důvěře. Důvěra je minimálně tím co promázává soukolí, ale mnohdy bez ní některé věci ani nemají šanci vzníknout. A společnost která prosazuje sledování vlastního zajmu, konkurenci, vzájemně zaměnitelné a rychle se měnící vztahy a sebe prosázéní jako zdroj všeobecného bláhá, je společnost která ze své zákládní rovnice vynéchává důvěru a je tim i společnost která zoufale až tragikomicky začíná trpět jejím nedostatkem.

    A nakonec začínáme být v situaci kdy se lidi příspůsobůjí víc potřebám trhů (obchodních, pracovních, politických, sňatkových...), než se trhy příspůsobují potřebám lidí.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    V předchozím jsem se trochu zamotal a jeden odstavec zkomolil a nedopsal. Takže znovu a lépe.

    Rád bych zdůraznil, že neexistuje neomezené množství kombinací životních stylů ve vztahu jednotlivce ke společnosti, k úsporám z rozsahu, místní/každodenní komunitě/kolektivu a samozřejmě - rozhodování (které ti tak leží na srdci). Šlo by to snadno popsat programátorským jazykem (ve kterém jsem já byl celá léta víc doma, než v komunikaci s lidmi :-), třeba pomocí operátorů AND (a) vs. OR (nebo):

    víceméně, v procesu výroby, rozhodování, apod. se vždy dostaneš buď do situace, kdy potřebuješ někoho A SOUČASNE někoho A SOUČASNE ještě někoho dalšího - a vyloučením někoho z tohoto řetězce se celý proces zastaví a zkolabuje - a nebo můžeš budovat stuktury, kdy potřebuješ někoho A NEBO někoho A NEBO někoho dalšího - a všichni mají tedy možnost z toho procesu odejít a nezúčastnit se ho, aniž by se celý proces zastavil.

    toto o čem mluvím, vyplývá spíše z obecné teorie řízení, kybernetické teorie (dle marxistů "buržoazní pavěda", že :-), apod. - není to "pravé" ani "levé" - ve všech historických zřízeních bez ohledu na rétoriku najdeš komunity, které nešlo dobrovolně opustit (vězením počínaje) i komunity otevřené, najdeš tam způsoby spolupráce a rozhodování, které byly založené na nepostradatelnosti každého zúčastněného (a toto bylo poptáváno natolik, že ta nepostradatelnost bývá daleko častěji deklarována, než faktická) i způsoby spolupráce a rozhodování, založené na naprosté nahraditelnosti zúčastněných (takovéto systémy pochopitelně bývají samy o sobě životaschopnější - ale současně se do nich lidé zapojují s daleko menším nadšením). Pochopitelně - v reálných společnostech panuje obrovská konkurence při souboji o místa "nepostradatelných" - a snaha vyhnout se propadu na místa "nahraditelných". A tímto základním jednoduchým schématem můžeš popsat výrobu, armádu i politické soutěžení.

    Já se vidím jako základní politické téma dnešní doby problém vyloučení - jakéhokoliv jedince z jakékoliv party - ne nutně problém rozhodování a organizace. Tam se už dospělo k poměrně vysoké míře racionality rozhodování a zpětné vazby: víceméně, dnes máme velmi racionálně a efektivně se chovající komunity (firmy, obce - to je jedno) - každopádně ta racionalizace např. (i díky počítačům a internetu) došla nesrovnatelně dále, než kdykoliv v 19.a 20. století (což je doba, ze které pochází většina ideologií, dnes obíhajících mezi lidmi - tyto ideologie popisují svět, který už zanikl!). Tyto komunity které ale používají často téměř pravěké, iracionální mechanismy, co se týče rozhodování o tom, koho mezi sebe přijmou, koho vyloučí, apod. - v podstatě toto díky své tradiční snaze o individualismus pociťuje právě třeba tebou nenáviděná "buržoazie", jejíž dnešní postavení není úplně nepodobné např. postavení (zvláště té drobnější) evropské šlechty v 19. století: tedy, obrovský nepoměr mezi vnějším i subjektivně vnímaným statusem, a reálným úpadkem reálné "nepostradatelnosti"). Kam to může vést? viz např.:

    Zprávy | ParlamentniListy.cz – politika ze všech stran
    http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Filosof-Cilek-Cesi-nezapominaji-Povstanou-a-potece-krev-218800
    Jde o vesnici Hautefaye, v níž došlo koncem 19. století k tomu, že na trhu byl nařčen mladý šlechtic, že volá „Ať žije republika“, a tím podkopává císařství. A místní lidé ho na tom veřejném trhu dvě hodiny mlátili, vodili ho z místa na místo a pak ho ještě živého uvrhli na hranici a upálili. Od té doby to je bráno jako jedna ze základních studií toho, co dělají davy v okamžiku, kdy se objeví fámy. V okamžiku strachu si všech těch dvacet nebo jedenadvacet hlavních viníků, a byli to naprosto vážené osobnosti, myslelo, že to dělají pro stát, tohle pomalé zabíjení, tu úplně křížovou cestu toho člověka.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    APOSTRI: židle v místnosti, proč ne... víceméně ale tradiční představa procesu obsazování těch židlí je právě ta, že ta místa tak či onak zaujmou ti, kdo nejdřív předvedli nějaké předpoklady (tohle je trochu vada demokracie, aspoň té "mediální" - protože ta má pochopitelně vestavěný bug, že rozhodovací pozice mohou často zaujmout spíše ti, kdo dokáží nejlépe zmanipulovat dav - než ti, kdo vědí, co na nich vlastně mají dělat)

    V zásadě bych především oponoval v tom bodě, že by "buržoazie" měla někdy nějaký "program" - chci říct, všichni moji předkové (někteří druhou generaci, jiní déle - takže já jsem minimálně třetí "buržoazní" generace, možná víc) jsou potomci lidí, kteří odešli z venkova do města, za městským životním stylem a městskými profesemi. (Což nemusí nutně zahrnovat dělnické profese, zvláště pak ty továrenské - které jsou spíše vynuceným otročením systému úspor z rozsahu, než dobrovolnou volbou). Nálepku "buržoazie" bych asi nepřijímal tak lehce, kdyby tu nebylo předchozí období, kdy jí vládnoucí systém používal jako nadávku - na druhou stranu, když se k tomu přihlásím, není možné to dělat lehkomyslně, protože i když dnes to třeba může znít hrdě a prestižně - tak zrovna tvoje argumentace se z toho negativní nálepku znovu snaží udělat.

    Nevím, jak oponovat větám typu mešťanská morálka našla užasného milence, ktery se jmenoval socialní darwinismus - tedy ano: program městského člověka je obvykle zajistit si co nejlepší život pro sebe a svojí rodinu a děti - a v tomto se odlišuje třeba od programu městských bohémů, kteří v závislosti na míře dekadence buď uspokojují svoje potřeby, nebo se (naopak?) "seberealizují" (třeba v "boji za lepší zítřky") (což je opět sobecké uspokojování svých potřeb - ale to je fuk.) Podstatné je, že společnosti trvají v čase a některé zanikají/jsou absorbovány jinými, jiné zatím ne: nazývat to "darwinismem" je trochu přehnané: spíš to připomíná rychlou evoluci bakterií (během několika málo generací může být vše jinak), než nějaké ostře vymezené "druhy" jako u vyšších organismů.

    Jako základním morálním problém vidím přístup "když tuhle sviňárnu neudělám já, tak jí udělá někdo jiný" - tohle není specifické ani tak pro "buržoazní morálku", ale daleko více pro morálku vládnoucích vrstev (v jakémkoliv systému, v jakékoliv době). Víceméně: v tomhle uvažování tak trochu jedeme všichni - ale jde o to, jak daleko v něm zajdem.

    Pouze bych se ještě trochu pokusil obhájit v nejširším smyslu vnímané střední třídy (tedy "buržoazii" - v jistém smyslu je to ale dnes v Evropě většina populace: všichni s dokončeným alespoň středoškolským vzděláním, dále všichni, kdo bydlí ve vlastním a ne v podnájmu, atd., atd.) co se týče toho rozhodování: střední třídy si byly v Evropě zvyklé celá staletí kupovat "status quo" tím, že se příliš nemísily do skutečného mocenského rozhodování - a nebo, že si za celé generace vypěstovaly spoustu nástrojů, jak to dělat skrytě, skrze různé neviditelné intriky, a ne otevřeně.

    Tedy podle mě to, co potřebujeme, je naopak více otevřeného rozhodování střední třídy: dnes sedí na tvých "židlích" nastrčené figurky, které nerozhodují ani podle sebe, ale podle toho, jak jim někdo našeptává. Potřebujeme více transparence - ale nikoliv vynucenou jednohlasnou shodnu v aklamativním hlasování, kdy se většina bojí vybočit z řady - ale potřebujeme skutečně způsoby, jak nakládat s transparentně vyjádřeným nesouhlasem: někdy to může znamenat odejít z místnosti a najít si vlastní partu, ale jsou samozřejmě určité pozice, které min. symbolicky vyjadřují kontrolu nad celkem - a my nemůžeme tyto pozice skutečně bez boje přenechat těm, kdo by nás chtěli donutit odejít.
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    Spanish Rampage: General strike erupts in street violence - YouTube
    http://www.youtube.com/watch?v=BOAU395mfJw&feature=player_embedded


    APOSTRI
    APOSTRI --- ---
    XCHAOS: Trochu pozdnější odpověď. Nakonec jsem se rozhodl že bude lepší tady nezabřednout do historie a tím se snažít ukázát že tahle víze buržoazie a její morálky je nekompletní, protože by to bylo dost offtopic. A tak se radší budu soustředít na míč co jsi my nahrál a vypomůžů si menší metaforou.

    Společenská situace, kterou se tebou popsáná morálká snažila překonat, by se dálá zjednodušeně přípodobnít místností kde se náchází celá společnost. Uprostřed té místností stojí několik žídlí, které o všem podstatném rozhodují. To kdo na těchto žídlích bude sedět se moc nemění a je určováno původem. Tedy pokud někdo uvolní žídli (většinou umře) sedne si na ní nějaký jeho příbuzný. Nelze opomenout že nedostatek žídlí občas vede k válkám ve kterých privilegováná vrstva do svého boje o židle zátáhne celý zbytek místností a ne-žídlové zájmy všech tak trpí v bojí o židle, na které většina nemá nárok.

    To co dáná morálká požadovala bylo metaforicky řečeno aby se občas zahrálá muzika, někteří se ze žídlí zvedli a když přestala, aby na žídlí skočilí tí nejschopnější a nejlepe příprávéní. Co ale buržoazíe něměla níkdy zvlášť v programu je nějak dramaticky měnít počet žídlí (alespoň né dokud se nezýská nové uzemí či bohátství). Pozdějí se tedy objevilí tí co říkálí, že pokud počet ždílí zůstává konstantní a mění se jen principi jejich obsázování, tak k žádné radikální kvalitatívní změně ani nedošlo. Dálší problem je že ne všíchní tančí stejně blízko středu místnosti a ukázuje se že blíž ke středu tě obvykle dostávájí majetek, bohátství a konexe. Vlastne to nakonec vypadá že buržoazie neřikala ani tak "všichní maji pravo na židle", jako vlastně spíš "my mame pravo na židle". Což je praktické jádro poselstvi mešťanské morálky, všechno ostatni co se kdy k tomu dodavalo se prubežně měnilo, podle toho s kým se buržoazie zrovna spojovala proti komu.

    To hlavni ale bylo to že mešťanská morálka našla užasného milence, ktery se jmenoval socialní darwinismus, pokud to dokonce nebyl její syn. Prostě v místnosti s omezenym počtem židli se strhla strkanice a bitka a o těch co zustaly zmlaceny nebo ušlapaný někde na okrají se začalo říkat že je to jejich vlastní chyba, že každej prece muže sedět na židli (jako by všíchní mohli na těch žídlích sedět najednou?). Pravidlem dne se staly soutěž a konkurence. A to má některé zasadní implikace pro lidskou svobodu, kterou jsme původně chtěli hajít. Svobodný člověk je ten který se může rozhodovat podle sebe. Člověk v soutěží se ale rozhoduje podle svích soupeřů, pokud oni modernizují, on musí taky, pokud oni začnou prasit a nikdo to neodpíská, tak on musí taky, pokud chce zůstat kompetitivní. A tyhle donucovácí pravidla kompetice, podle mně prostě nejsou zákládem pro žádnou morálku, ba naopak jsou nastrojem k jejímu zničení.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    SDT: za samotnou formulaci "kapitalismus v této formě" mají bod.... já se vždy bojím, že podporuji lidi, co chtějí znovu založit RVHP, ROH, tuzex, a takové věci :-)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Neoliberal Egypt: The hijacked revolution - Opinion - Al Jazeera English
    http://www.aljazeera.com/indepth/opinion/2012/03/201232784226830522.html
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    APOSTRI: tohle zaměňuješ ale páté přes deváté... používáš pojem z 19. století, zatímco brutálně matematicky-ekonomizující myšlení je relativně moderní záležitost... max. posledních několik desetiletí.

    možná to bude znít trapně - ale prazákladem "měšťácké morálky" (ze 17. a 18. století, víceméně se to překrývá s rozvojem protestantského myšlení apod.) je představa, že člověk není předurčen svým původem (aristokratickým, národním, náboženským.. později i třídním nebo rasovým) k nějaké konkrétní roli ve společnosti, a že se může vlastním úsilím a schopnostmi zasloužit o svůj společenský vzestup. Dnes to zní samozřejmě - ale před několika sty lety to byla utopie. Dnes nadávka "snob" byla ve skutečnosti zkratka "s.nob." pro "sans nobility" - byla to poznámka připisovaná k žákům britských internátních škol, kteří nebyli šlechtického původu.

    Já jsem rozhodně proti tomu, aby jen "děti z dobrých rodin" měli přístup ke vzdělání - ale paradoxně - tímto se zastávám "snobů" v původním slova smyslu, zastávám se tím "měšťácké morálky" :-)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    (vypadlo tam pár slov až vět...)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    jinak moje názory na Pirátskou stranu v tištěné podobě - viz strana 22 a dál:
    Soft Secrets » Home
    http://www.cannabis.info/CZ/softsecrets/#/22/

    (je to tu mírně offtopic, ale vysvětluje to mojí pozici v rámci systému...)
    NEKROMANT
    NEKROMANT --- ---
    Zásah newyorské policie v Zuccottiho parku byl brutální » Indymedia Česká republika
    http://imcmedia.cz/?p=3812
    APOSTRI
    APOSTRI --- ---
    APOSTRI: To je taky jedna vec, kterou se lidi porad nenaucili, ze totiz v tomto systemu se jejich penize rovnaji moci a tak krom postavani na demostracich taky muzou kolektivne vzit sve penize a zacit s nima menit svet. To ale chce velkou davku duvery, protoze co jsou penize jineho nez slib a duvera? :-)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam