GAISAKA: viz konec toho clanku na wiki:

One theory of substantive difference is that of the open versus closed society. Horton describes this as one of the key dissimilarities between traditional thought and Western science. He suggests that the scientific worldview is distinguished from a magical one by the scientific method and by skepticism, requiring the falsifiability of any scientific hypothesis. He notes that for native peoples “there is no developed awareness of alternatives to the established body of theoretical texts.”[26] He notes that all further differences between traditional and Western thought can be understood as a result of this factor, for example, the fact that African thought both lacks impersonal theory, or objectivity, and clings to the past as opposed to looking towards the future. Because there are no alternatives in magically-thought based societies, a theory does not need to be objectively judged to be valid, and each moment that passes draws them further away from a once undiluted relationship with the spiritual and natural world.

myslim ze je to kompatibilni s tim co rikas ty

Trip ...

Včerejší Interpelace Tomáše Sedláčka s kardinálem Miloslavem Vlkem, režisérem Petrem Zelenkou a předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychteckým o bilancování roku 2011 a ohlédnutí za V. Havlem.

Interpelace — Česká televize
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10345011743-interpelace/211563230900008-interpelace/

Doporučuju shlédnout. Zejména Rychtecký si hraje na Nostradama a bódhisattvu v jednom, i Vlk stojí za to. Moc si nedovedu představit něco podobného vysílaného před takovými pěti lety nebo takovouhle přímou rétoriku předních českých osobností. Pořad je krásným projevem toho, jak se některé věci mění.

Na otázku Tomáše Sedláčka "Jak vnímáte letošní rok" Pavel Rychtecký odpovídá:

"Krize hodnot, rok fragmentarizované společnosti, vítězství 'druhé strany' (~blbá nálada ve společnosti)... to není cynismus, to je 'za skepsí'... Celá euroatlantická civilizace je před svým koncem (do sta let), k umění bilancovat patří i umění předvídat. Číňani a Indové si nás možná koupí a z ČR bude nějaká rezervace či skanzen folkloru pro ty Číňany. Rozhodně jsme *my* teď ti dole, ale nejen že naše civilizace na to nenabízí odpovědi, ale ani neumí klást otázky."

Téma štěstí a rovnosti (P.R.): "Je možné, aby člověk přijímal dobro a sám ho nedával. Myslím, že je to přesně naopak. Dá se to paušálně říct o většině lidí. Jsou vánoce, stromeček, dárky... netěšíte se přece v prvním místě z toho, co vy tam budete mít. Takže si myslím, že to co nás spojuje, uspokojuje, je že chceme druhým na prvním místě... pomoct ... zpočátku jsou to třeba jenom děti nebo blízcí. A je-li podstatou toho, že moje štěstí je největší, když někomu jinému... tak pojďme to rozšiřovat, nedělat radost jenom těm nejbližším, ale i těm ostatním nějak se pokusit. Víte, pořád se mluví o tom, že právo je rovnost. Že hlavním principem práva je rovné měřítko. Ale lidi si neuvědomují, že to je rovné měřítko na nerovné lidi!"

BROZKEFF: chapu

CONTINUITY: ja to vidim trochu jinak :) viz kousek nad tim:

In How Natives Think (1925), Lucien Lévy-Bruhl describes a similar notion of mystical, "collective representations". He too sees magical thinking as fundamentally different from a Western style of thought. He asserts that in these representations, 'primitive' people's "mental activity is too little differentiated for it to be possible to consider ideas or images of objects by themselves apart from the emotions and passions which evoke those ideas or are evoked by them."[7] Lévy-Bruhl explains that natives commit the post hoc, ergo propter hoc fallacy, in which people observe that x is followed by y, therefore y has been caused by x.[8] He believes that this fallacy is institutionalized in native culture and is committed regularly and repeatedly.

poprve me ritualy zaujaly kdyz jsem cetl Satanskou bibli od LaVeye :) satanismus tam popisuje v podstate jako ritualizovany hedonisticky ateismus. dlouhou dobu jsem nechapal proc ma neco takoveho zapotrebi kdyz Boha neuznava, az mi doslo, ze se jedna o zamerne preprogramovavani se. neboli "kdyz nemohu zmenit vnejsi svet, zmenim svoje vnimani sveta". ale v LaVeyove podani spise "kdyz chci menit svet, je dobre se predtim vnitrne motivovat". takze, "magicke mysleni" vidim proste jako mysleni "neobjektivni", ve smyslu nezamerene navenek, ale dovnitr sebe sama. a to se nemusi tykat jen primitivnich kmenu apod. nakonec kdyz ma nekdo tremu ze zkousky (jejiz existenci a prubeh nezmeni), da si jednoho panaka ( = zmeni svoje vnimani onoho procesu). a pokud zkousku udela, muze se to pro nej stat dukazem toho, ze tomu pomohl ten panak a priste pomuze zase (onen pripadny omyl "pote, a tedy proto"), imho je to podobny princip :)

PIZI: Myslíš, že měsíc a trvanlivost potravin spadá do Randiho zázraku? Mně to připadá oproti těm jasnovidectvím apod. tak snadno vysvětlitelné i "fyzikálně", že bych takovou věc být Randim ani nenominoval. Krom toho je pár i relativně "seriózních" studií, třeba

Vogt et al. (2002). Indigenous Knowledge Informing Management of Tropical Forests: The Link between Rhythms in Plant Secondary Chemistry and Lunar Cycles. Ambio 31 (6), pp. 485--490.
http://www.wlbcenter.org/drawer/journalclub/Vogt%20etal2002_TEK-lunar%20rhythms-chemistry.pdf

Abstract:
This research used knowledge of the indigenous practice
of timing nontimber forest product harvest with the full
moon to demonstrate that chemicals controlling the de-
composition rate of foliage fluctuate with the lunar cycle
and may have developed as a result of plant-herbivore
interactions. Indigenous knowledge suggests that leaves
harvested during the full moon are more durable. Palm
leaves harvested during the full moon had higher total C,
hemicellulose, complex C and lower Ca concentrations.
These chemical changes should make palm leaves less
susceptible to herbivory and more durable when harvested
during the full moon. This study proposes a mechanism
by which plants in the tropics minimize foliage herbivory
and influence the decomposition rates of senesced leaves
and their durability, especially during the full moon. This
research supports the need to use natural life cycles in
managing forests and provides a scientific basis for an
indigenous community’s harvesting practice.

The rhythmic responses of plants and animals to the lunar cycle have been reported for decades (7, 8) but these results have not been linked to practical management practices.
[7] Fryer, G. 1986. Lunar cycles in lake plankton. Nature 332, 306.
[8]Dutilleul, P. and Till, C. 1992. Evidence of periodicities related to climate and planetary behaviors in ring-width chronologies of Atlas Cedar (Cedrus atlantica) in Morocco. Can. J. For. Res. 22, 1469–1482., abstract

atd.

http://www.vegaorgonity.cz/co_je_orgonit.html je tam nejake relativne snadno testovatelne tvrzeni o orgonitu? Je jich tam par o svete se kterymi se nejak nemohu ztotoznit, par trvajicich veky a dost netestovatelynch... To se pak tezko testuje.
Zatim mam tohle: "Lidé citliví na monitory a zářivky je prostě shledají nadále neškodnými."
"Pozorovatelný efekt je zprůzračnění vody v předtím kalné zelené vodě stojatých rybníků a nádrží všeho druhu. Citliví lidé poznají zlepšení ambientní okolní energie."
Citlive lidi nevim jestli sezenem. Pozorovatelny efekt se testovat da. Zelenych kalnych jezirek tu je dost, ale vzit to mati a hodit to tam asi nemuzu... :) takze zase nic.
"Orgonit je instantní uzdravovač nejen lidí. Díky tomu že transformuje negativní energie, čistí a nabíjí tělo živou energií. Tělo potom má mnohem více energie na samoopravné procesy, a pro uzdravení nezbytnou automatickou detoxikaci. Tím se tělo léčí samo bez vlivu nějakých pseudoléků. Pokud je orgonit v přímém kontaktu s tělem, výměna energie je mnohem prudší a i cítitelná a pro hodně citlivé jedince i na zadek posazující. I během pár minut se dostaví efekt potřeby se zhluboka nadechnout. Zvířata si s orgonitem nedělají hlavu a okamžitě pochopí jeho význam a užitek." tohle je moc... instantni uzdravovač. ČEHO? tohle je dobre napsany text. urcite ne toho, co bych testoval, ze? vlastne nic co se o tom (az sem a dal nemam silu ani cas cist dal) tvrdi nelze vyvratit. ono se tam totiz vlastne nic konkretniho netvrdi..

_BENNY: Můj design plánované diplomky o orgonitu nebude o tom fyzikálně ověřovat vlastnosti orgonitu, ale bude vycházet z hypotézy, že to nějak psychologicky lidi vnímají. Hodně citlivějších lidí přece reportuje, že se jim v přítomnosti krystalů, orgonitu atd.atd. rychleji při jejich pravidelné meditační praxi podaří zklidnit, dostat do nějakého stavu mysli atd.atd. Tohle se dá fenomenologicky zkoumat a nemusím při tom hned muset vysvětlovat jaký je "fyzikálně přijatelný" mechanismus účinku takového zařízení.

Já chci ale jít trochu dál než jen k tomu fenomenologickému zážitku. A sice, že existují jasné vazby mezi tím, jak je člověk bdělý a uklidněný,a výkonem v různých objektivních testech zejména na udržení pozornosti. Takže, krom fenomenologických popisů chci administrovat nějaký test na udržení pozornosti a to nejlépe na počítači (response inhibition task, příkladem podobného testu je Stroopova úloha, kdy člověk má říct, jakou barvou je napsáno slovo "žlutá" když je přitom červené)


Hypotéza je jednoduchá, člověk vymeditovaný a s dobrou koncentrací pozornosti a přitom uvolněný (vysoká míra "všímavosti" - mindfulness, sati) bude takovéhle úlohy zvládat kvalitněji a po delší dobu než člověk nebdělý. Citlivější lidi opakovaně tvrdí, že orgonit jim pomáhá v tomoto nastolení vnitřního klidu. Tož to zkusím ověřit. S výsledky se s vámi snad podělím za takový rok a půl ;)

_BENNY: Z toho, že se články o účincích orgonitu neobjevují pravidelně ve vědeckých časopisech, nepoznáme, jestli takové studie probíhají, jenom mají negativní výsledky a nejsou publikované, nebo probíhají a mají pozitivní výsledky ale rovněž nejsou publikované, nebo probíhají ale ne vědci při nerespektování standardní metodologie a tito lidé se ani nesnaží s tím ve vědeckých časopisech prorazit, nebo neprobíhají vůbec.

Klasický problémem známým v metodologii je, že článek co nepotvrdí hypotézy a tedy "na nic nepřijde" ("pouze" na to, že hypotéza nebyla podpořena, protože predikovaný rozdíl není signifikantní...) má nižší šanci být v recenzním řízení vybrán a publikován. Na 10 pozitivně vycházejících článků tedy existuje třeba jen jeden negativně vycházející publikovaný článek k danému problému. Je potřeba s tím počítat když se dělají metastudie (přehledovky dosavadních výzkumů), kde není možné prostě kvantitativně spočítat počet studií co vyšly pozitivně a počet studií co vyšel negativně, protože tu je právě tento publikační bias.

KUATO: "v mentalu nepozname jestli nejaka nase idea nema nejake vedlejsi nezadouci efekty nebo neni uplne nesmyslna" ... Zaujalo mě v životopise Temple Grandinové, slavné autistické profesorky, jak suverénně tvrdila, že když ona něco nadesignuje, tak dá ruku do ohně, že to bude i ve fyzické rovině fungovat, protože má jí její autistická hlava myslí dokonale v obrazech se zahrnutím všech fyzikálních zákonů jako dokonalý 3D simulátor, a než něco zmanifestuje na papír, tak si nechala celou simulaci tisícekrát proběhnout v řadě kombinací a permutací v mysli, a všechny bugy tedy předem vychytala. Faktem je, že pokud se její návrh např. koupací nádrže pro dobytek následně postavil a nikdo do toho necpal svoje nepromyšlené změny a zásahy, tak to fungovalo dokonale, jakmile se do toho z nevědomosti sebemíň zasáhlo, tak to přestalo fungovat...