EVA_: muzu ti rict budhisticky pohled: lidska existence je v hloubce neuspokojiva, protoze vse se meni a pomiji, coz je svym zpusobem strasny, tak mame snahu mit neco pevneho nemenneho, tak si vymyslime napr. ruzne pevne 'ja', s tim se identifikujeme, jenze ono se meni a pomiji, nikde ve svete neni definitivne uspokojive pokojne misto. To je prvni budhisticka pravda 'o existenci utrpeni'.
Budhismus dale uci, ze tento stav lze prekonat a doporucuje ho prekonat. Ta energie, ktera v tobe chce se vymanit z utrpeni, to je soucit. Jses si vedoma ze je tu nekdo kdo trpi a chces aby netrpel a konas kroky k tomu. Zpravidla ma clovek nejdriv nejvic soucit sam se sebou :) ale jak se mu dari utrpeni premostit, uvolnena zbyvajici energie se automaticky orientuje na dalsi bytosti (je tu nekdo kdo trpi a necemu v tobe pripada lepsi aby netrpel...).
v tibetstine je dokonce stejne slovo pro energii a soucit (? thugje)
proste takova vseobecna gravitace ukoncit utrpeni